Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Les předvídá útok kůrovce a chystá se na něj dopředu, zjistili vědci

Šumavský les, v němž se po kůrovcové kalamitě nezasahuje, se vzpamatuje sám. Ukázal to výzkum, kdy odborníci sledovali lokalitu mezi Roklanem, Luzným a Černou horou. Dokonce v něm roste více stromů, než kdyby je tam sázel člověk.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J38i14n50d11ř65i72c39h 87Š62k92o59p29e64k 4185201530425

Vostradovský a kol by si měli uvědomit, že zelený les sice zadrží více vody než suchý, ale zároveň zelený les část zadržené vody sám spotřebuje při svém růstu

+1/0
28.9.2015 19:25

J60i46ř22í 50S97o56u21č13e91k 5136907689679

Krom toho pokud jde o postoje k řešení kůrovcové kalamity, pak ani nesrovnáváme suchý les se zeleným, ale suchý s vykáceným. Přičemž mrtvé dřevo, které na lokalitě zůstane, dokáže absorbovat poměrně vysoké množství vody. Vytěžené dřevo samozřejmě nezadrží nic.

+3/0
28.9.2015 21:01

J50i86n66d89ř88i73c59h 76Š44k33o77p73e36k 4875621850315

"Každý lesák se hned ve škole učí, že suchý les zadrží jen čtvrtinu toho, co les zdravý"

Dle výše uvedeného srovnávají přirozený mezistupeň v životě lesa (tzv. mrtvý les) a klasický zelený (třeba hospodářský)

0/0
29.9.2015 6:48

P70a22v27e89l 46J75e72ř64á40b56e38k 7961732684477

Nevím jestli les předvídá útok kůrovce, ale vím, že cca 7 -10 let bývá semenný rok smrku a ten zpravidla následuje přemnožení kůrovce, protože stromy se tvorbou semen vysílí a mají menší schopnost se kůrovci bránit.

Etážový les je klasické výběrové hospodaření v lesích do doby, než přišlo zprůmyslovění lesů. Běžně se dříve vykácely menší plochy, které z okolních stromu se přirozeně zmladily a nebo porosty s přirozeným zmlazením se proředily aby na semenáčky šlo více světla, někdy probírky byly ještě rok před očekávaným semenným rokem.

 tisíc semenáčků na hektar byla dříve běžný počet smrků pro výsadbu. na dnešních necelé dva tisíce se přešlo z ekonomických důvodů - pokud se stromky ujmou, vypadne následně několik prořezávek.

Nicméně - musíme počítat s tím, že takto hustá zmlazení se budou za několik lest prolamovat pod váho sněhu, protože stromky budou slabé, vytažené. Ale zas tím se postupně vytvoří prostor pro několik odolnějších stromů, v rozlámaném porostu, pokud budou v okolí buky, se poměrně dobře uchytí semenáčky.

Nedělal bych proto z těch poznatků moc velkou vědu. Chtělo by si to jen sednout k hrobům starých hajných, kteří ještě hospodařili před průmyslovou revolucí, a zkusil bych naslouchat jejich moudrostem.

+5/0
28.9.2015 12:24

M29a94r52t71i62n 73H29o46r93ň64á26k 7231441752

Příroda člověka nepotřebuje.

+4/0
28.9.2015 11:52

P70a68v58e27l 69J42e78ř50á76b13e21k 7921342584267

Pokud je stabilizovaná, tak ano.

0/−2
28.9.2015 12:13

J31i79ř69í 63K39o54c40u44r89e32k 6565514755338

Stabilizovaná? Když končila poslední doba ledová, tak bych o stabilním období nemluvil. Finsko je porostlé lesem, přestože tehdy leželo pod někola set merů tlustou vrstvou ledu a sobi se proháněli po stepích na území dnešního Maďarska.

Podobně Kanada a sever USA, ten taky lešel pod tlustou vrstvou ledu. V přírodě je vše jen dočasné, podíváme-li se na ni měřitkém geologického stáří.

+2/0
28.9.2015 13:42







Najdete na iDNES.cz