Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

VIDEO: Šumavské říčky pomohl rozvodnit rychle tající sníh

Nezáleží jen na tom, kolik naprší, ale i jak je zmrzlá země nebo jak dlouho na horách leží sníh. I ten je totiž schopný ovlivnit, jestli déšť způsobí povodeň. Poté, co v minulých dnech řeky napříč Jihočeským krajem na některých místech dosáhly i nebezpečných stupňů povodňové aktivity, to potvrzují hydrologové.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

L36u81d95ě68k 51N86ě32m20e22c 5335531962574

Podobná situace, ovšem ve větším měřítku, byla někdy před 20 lety o Vánocích. Tipuji 1992. To už bylo sněhu víc a taky ho déšť spláchnul.

0/0
10.12.2015 12:30

M72i46c59h83a65l 23M60a36j37e63r 4610343506430

Povodně byly vždycky, jak by se jinak vymlely kaňony řek a hluboké rokle potoků. Hlavní problém je v celoevropské a celosvětové změně podnebí. Dříve už dávno mrzlo a Šumava byla pod vrstvou sněhu. Poslední léta dochází k výkyvům počasí a člověk ani nepozná jestli zima vlastně začala, nebo už končí. Loni 13. ledna létali motýli, to snad není normální. Nehledejte problém neustále v nějakém kácení a nekácení. Jasné je, že bezzásahový les udrží víc vody než holoseč.

0/0
4.12.2015 11:59

P31a63v25e12l 42J69e35ř19á80b65e84k 7461922384137

Problém v tom, že už dávno mrzlo je, že si pamatujeme zimy, kdy mrzlo. Ty co nemrzlo jsme vytěsnili z paměti.

pracuji celý život až na několik výjimek venku v přírodě a věřte, že jako studenti v sedmdesátých letech jsme v lednu dělali jen ve flanelkách, bez svetrů, bez kabátů..

Zima zpravidla přicházela na několik dní na přelomu listopadu/prosince a potom na Vánoce se udělalo teplo.

nezřídka zemědělci v některých letech orali pár sní před Vánocemi.

Fatem ale taky je, že v druhé polovině září na Šumavě jsme už si užívali první koulovačky a taky jsme večer sušili promáčené pracovní boty, protože sněhu bylo tak akorát na to, že jsme z práce chodili jako vodníci (goratex a podobné tehdy nebylo - ale mládí hřálo).

0/0
4.12.2015 22:38

V26l61a55d80i10m87í18r 82J60i91r13k64a 7984986274438

Co plašíte. Takové povodně byly na Šumavě po větším dešti, vždycky. I když tam byly sebevětší pralesy. Přečtěte si třeba Klostermanna jak popisuje kaňon Vydry (Schachtelei) u Turnerovy chaty. A to se psal rok 1860-70.

0/0
3.12.2015 23:32

K44a11r53e10l 56D95r31á20b37e31k 6633642932979

Výsledek budování divočiny. Zdravý les zmírní tání a lépe zadrží vodu. Bude hůř.

0/−4
3.12.2015 9:14

J28i29ř31í 33G20a11b15r53i49e54l 8222790634207

Nepřehánějte, respektive mějte na paměti, že novináři mají přehánění v popisu práce, ostatní se tomu podřizovat nemusí. Narodil jsem se na Šumavě a bydlím tu již přes padesát let. To co se nyní dělo je běžný stav při rychlém tání díky vysokým teplotám. Problém byl v tom, že napršelo až 70mm vody během 24 hodin.Spíše se rizika skutečných záplav ze sněhu omezují, protože dříve bylo sněhu podstatně více. A to že budou záplavy z přívalových dešťů je všem snad již jasné.

0/0
3.12.2015 9:49

S39t14e36p19a62n 31T50o45t49h 8378559305408

Bohuzel... zrobna kolem Modravy se to projevuje hodne, protoze smerem na Breznik je to jeden velky smutek a podle HYDROLOGU odborniku ty bezzasahovy zony na Sumave aktualne nezadrzuji kolem 9.000.000 kubiku vody a to uz je poradny mnozstvi... Kdyz si vezmes v podtaz, ze Orlik ma jako cele 720.000.000 . Odtok Vltavy v Chuchli je aktualne 130 kubiku. To by voda ze sumavy stacila na 69000 dni. A to uz je dost vody...

0/0
3.12.2015 10:21

J45i53ř77í 34G53a88b62r72i82e42l 8752880264387

Souhlasím, jezdím tam na kole, tak to znám. Ale je to spíše o radikalizaci počasí, tedy o velkých výkyvech teplot a přívalových deštích, než o sněhu.  Proto poukazuji na hon novinářů za senzací. Kde jsou doby, kdy má žena v dětství jezdila na saních po střeše od komína až na zem. A v květnu jsme se ještě autem na chalupu pro sníh nedostali.

0/0
3.12.2015 10:47

J89a60n 98R87o76u41b21a80l32í94k 6537129711575

Na 69000 dni asi dost tezko neb prutok je v m3/s tudiz je to cca 69000 sekund, coz je cca 19 hodin.

+1/0
3.12.2015 11:31

P82e79t93r 76Z88d70e69n10ě71k 2304689894

Souhlasím s vámi. Nicméně si myslím, že k tomu neutěšenému stavu přispěli a stále ještě přispívají různí regulátoři a meliorátoři.

0/0
3.12.2015 10:36

J11i46ř56í 70G59a30b46r92i59e83l 8492490784887

Jo, jen bych to rozšířil na nás všechny. Víceméně za to skutečně můžeme všichni. I já bych mohl ve volném čase jít alespoň vysadit pár stromů a přesto jsem to zatím neudělal.

0/0
3.12.2015 10:55

J29a64n 30H81a79v50l27í14č89e12k 4481987986542

Oni jsou dvě možnosti (ne víc) buď nechat přírodu přírodou, což se na malé části parku dělá a nebo udělat holoseč (což chtěl vždycky i Schubert). Teď si řekněte sám - co zadrží víc vody a) les ponechaný samovolnému vývoji, kde je spousta semenáčků, půda je zde méně vyprahlá (to je dokázané) a je zde spousta ležících kmenů, které mají sice menší, ale pořád nějakou schopnost nasát vodu + revitalizovaná rašeliniště nebo b) holina porostlá trávou, se sem tam naprosto vyprahlou půdou....

Možná než si dělat názor podle toho co říká vševěd z Modravy a druhý z Hradu a co se píše v novinách, tak by bylo lepší se tam vyrazit podívat a udělat si vlastní obrázek...

+1/0
3.12.2015 10:56

P67a89v87e78l 29J86e39ř73á33b61e45k 7331652774977

Holoseče  - oficiální z mýtní těžby byly zpravidla cca 30 x 300 m a bývaly do dvou let zalesněné. takže strašení, že holoseče jsou příčinou záplav je neférové. Holoseče nebývaly v tak obrovském rozsahu (nedovolil to ani zákon), jako jsou dnes vykácené lesy díky přemnožení kůrovce.

Na jedné straně máme nějaké bezzásahové plochy, ale na druhé straně jsou sežrané hospodářské lesy, kde se poškozené dřevo muselo odtěžit. takže ty dnešní obrovské holoseče jsou nezřídka díky kůrovci a ne záměru v tam velké ploše les vykácet.

navíc - dřevo potřebujeme každý den. Nemůžeme proto zrušit hospodářskou funkci lesů. A nikdo z nás nechce kupovat drahé výrobky ze dřeva, aby si  vlastníci lesů mohli dovolit těžit dřevo postupným prořeďováním porostů, tak jak se to dělávalo před průmyslovou revolucí a jak si to mohou dovolit jen někteří vlastníci na malých lokalitách

Naopak je potřeba se zamyslet, kolik vody odteče a jak se změnilo mikroklima stovek hektarů ploch sežraných kůrovcem, kde schází vzrostlý les, který do ovzduší vydýchával vodu.

0/0
4.12.2015 22:55

J97a39n 54H97a10v51l15í79č89e49k 4271717966562

Problematika Šumavy a lesnictví je někde úplně jinde a bylo by to na velice dlouhou diskusi. Co je základní - kůrovcem byly napadené především lesy, které byly ovlivněny těžbou a činností člověka a tam se to buď musí nechat a nebo vykácet, kdo věří kecům o "zásazích za účelem zachování zelené Šumavy" jak to propagují někteří starostové apod. tak nikdy nebyl v lese na daných místech a neví nic o jeho vývoji a lesnickém hospodaření. Plocha povolené těžby daná v zákoně jsou jedna věc a druhá je těžba kalamitní se kterou se sveze i kus lesa nezasažený kůrovcem. O opětovném zalesnění mluví zákon jasně, ale ty vysázené stromky to ne a ne pochopit.... Druhá věc je rozsah bezzásahových zón, který byl tak dlouho upravován (přestože zde byla už před 10. lety jasná koncepce) různými developery a "vlivnými lidmi", že to nakonec šíření kůrovce pomohlo (což jim hrálo do karet). 

Co se týče finanční stránky, z pohledu celé ČR je Šumava jen malý kousek a i kdyby byla bezzásahová plocha cca 50 %, tak je to tak málo, že je to z pohledu prodekce dřeva (s ohledem na vývoj v posledních desetiletích) zanedbatelné. Navíc čísla jasně ukazují, že příjmy z tzv. "lehké" turistiky výrazně převyšují příjmy z těžby (bohužel příjmy z turistiky si rozdělují kamarádi starostů a politiků, na místní moc nezbyde)...

Na to jak se změnilo mikroklima jsou studie, které to říkají jasně, "suchý les" je mnohem hodnotnější než les po zásahu proti kůrovci.

0/0
5.12.2015 10:45







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.