Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

VIDEO: Šumavské říčky pomohl rozvodnit rychle tající sníh

Nezáleží jen na tom, kolik naprší, ale i jak je zmrzlá země nebo jak dlouho na horách leží sníh. I ten je totiž schopný ovlivnit, jestli déšť způsobí povodeň. Poté, co v minulých dnech řeky napříč Jihočeským krajem na některých místech dosáhly i nebezpečných stupňů povodňové aktivity, to potvrzují hydrologové.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

L54u46d36ě45k 21N79ě57m36e57c 5335821612364

Podobná situace, ovšem ve větším měřítku, byla někdy před 20 lety o Vánocích. Tipuji 1992. To už bylo sněhu víc a taky ho déšť spláchnul.

0/0
10.12.2015 12:30

M86i16c15h55a53l 80M57a31j62e85r 4750873276530

Povodně byly vždycky, jak by se jinak vymlely kaňony řek a hluboké rokle potoků. Hlavní problém je v celoevropské a celosvětové změně podnebí. Dříve už dávno mrzlo a Šumava byla pod vrstvou sněhu. Poslední léta dochází k výkyvům počasí a člověk ani nepozná jestli zima vlastně začala, nebo už končí. Loni 13. ledna létali motýli, to snad není normální. Nehledejte problém neustále v nějakém kácení a nekácení. Jasné je, že bezzásahový les udrží víc vody než holoseč.

0/0
4.12.2015 11:59

P68a87v26e65l 44J98e25ř37á44b57e55k 7301392624267

Problém v tom, že už dávno mrzlo je, že si pamatujeme zimy, kdy mrzlo. Ty co nemrzlo jsme vytěsnili z paměti.

pracuji celý život až na několik výjimek venku v přírodě a věřte, že jako studenti v sedmdesátých letech jsme v lednu dělali jen ve flanelkách, bez svetrů, bez kabátů..

Zima zpravidla přicházela na několik dní na přelomu listopadu/prosince a potom na Vánoce se udělalo teplo.

nezřídka zemědělci v některých letech orali pár sní před Vánocemi.

Fatem ale taky je, že v druhé polovině září na Šumavě jsme už si užívali první koulovačky a taky jsme večer sušili promáčené pracovní boty, protože sněhu bylo tak akorát na to, že jsme z práce chodili jako vodníci (goratex a podobné tehdy nebylo - ale mládí hřálo).

0/0
4.12.2015 22:38

V68l11a74d46i79m80í66r 66J40i22r98k54a 7764776584188

Co plašíte. Takové povodně byly na Šumavě po větším dešti, vždycky. I když tam byly sebevětší pralesy. Přečtěte si třeba Klostermanna jak popisuje kaňon Vydry (Schachtelei) u Turnerovy chaty. A to se psal rok 1860-70.

0/0
3.12.2015 23:32

K90a51r90e40l 70D23r33á67b34e91k 6383592842259

Výsledek budování divočiny. Zdravý les zmírní tání a lépe zadrží vodu. Bude hůř.

0/−4
3.12.2015 9:14

J89i63ř87í 30G86a48b94r16i60e86l 8372740264217

Nepřehánějte, respektive mějte na paměti, že novináři mají přehánění v popisu práce, ostatní se tomu podřizovat nemusí. Narodil jsem se na Šumavě a bydlím tu již přes padesát let. To co se nyní dělo je běžný stav při rychlém tání díky vysokým teplotám. Problém byl v tom, že napršelo až 70mm vody během 24 hodin.Spíše se rizika skutečných záplav ze sněhu omezují, protože dříve bylo sněhu podstatně více. A to že budou záplavy z přívalových dešťů je všem snad již jasné.

0/0
3.12.2015 9:49

S67t31e65p28a52n 15T63o88t68h 8498929115758

Bohuzel... zrobna kolem Modravy se to projevuje hodne, protoze smerem na Breznik je to jeden velky smutek a podle HYDROLOGU odborniku ty bezzasahovy zony na Sumave aktualne nezadrzuji kolem 9.000.000 kubiku vody a to uz je poradny mnozstvi... Kdyz si vezmes v podtaz, ze Orlik ma jako cele 720.000.000 . Odtok Vltavy v Chuchli je aktualne 130 kubiku. To by voda ze sumavy stacila na 69000 dni. A to uz je dost vody...

0/0
3.12.2015 10:21

J82i17ř29í 95G51a75b76r34i78e67l 8372820524577

Souhlasím, jezdím tam na kole, tak to znám. Ale je to spíše o radikalizaci počasí, tedy o velkých výkyvech teplot a přívalových deštích, než o sněhu.  Proto poukazuji na hon novinářů za senzací. Kde jsou doby, kdy má žena v dětství jezdila na saních po střeše od komína až na zem. A v květnu jsme se ještě autem na chalupu pro sníh nedostali.

0/0
3.12.2015 10:47

J13a23n 25R23o58u55b12a11l16í48k 6337959951555

Na 69000 dni asi dost tezko neb prutok je v m3/s tudiz je to cca 69000 sekund, coz je cca 19 hodin.

+1/0
3.12.2015 11:31

P49e70t85r 53Z13d40e74n20ě19k 2214609494

Souhlasím s vámi. Nicméně si myslím, že k tomu neutěšenému stavu přispěli a stále ještě přispívají různí regulátoři a meliorátoři.

0/0
3.12.2015 10:36

J47i53ř39í 47G23a69b49r90i47e74l 8202930894107

Jo, jen bych to rozšířil na nás všechny. Víceméně za to skutečně můžeme všichni. I já bych mohl ve volném čase jít alespoň vysadit pár stromů a přesto jsem to zatím neudělal.

0/0
3.12.2015 10:55

J69a44n 83H33a98v94l36í15č48e35k 4631967176412

Oni jsou dvě možnosti (ne víc) buď nechat přírodu přírodou, což se na malé části parku dělá a nebo udělat holoseč (což chtěl vždycky i Schubert). Teď si řekněte sám - co zadrží víc vody a) les ponechaný samovolnému vývoji, kde je spousta semenáčků, půda je zde méně vyprahlá (to je dokázané) a je zde spousta ležících kmenů, které mají sice menší, ale pořád nějakou schopnost nasát vodu + revitalizovaná rašeliniště nebo b) holina porostlá trávou, se sem tam naprosto vyprahlou půdou....

Možná než si dělat názor podle toho co říká vševěd z Modravy a druhý z Hradu a co se píše v novinách, tak by bylo lepší se tam vyrazit podívat a udělat si vlastní obrázek...

+1/0
3.12.2015 10:56

P48a91v62e74l 75J15e25ř63á86b45e98k 7411572304457

Holoseče  - oficiální z mýtní těžby byly zpravidla cca 30 x 300 m a bývaly do dvou let zalesněné. takže strašení, že holoseče jsou příčinou záplav je neférové. Holoseče nebývaly v tak obrovském rozsahu (nedovolil to ani zákon), jako jsou dnes vykácené lesy díky přemnožení kůrovce.

Na jedné straně máme nějaké bezzásahové plochy, ale na druhé straně jsou sežrané hospodářské lesy, kde se poškozené dřevo muselo odtěžit. takže ty dnešní obrovské holoseče jsou nezřídka díky kůrovci a ne záměru v tam velké ploše les vykácet.

navíc - dřevo potřebujeme každý den. Nemůžeme proto zrušit hospodářskou funkci lesů. A nikdo z nás nechce kupovat drahé výrobky ze dřeva, aby si  vlastníci lesů mohli dovolit těžit dřevo postupným prořeďováním porostů, tak jak se to dělávalo před průmyslovou revolucí a jak si to mohou dovolit jen někteří vlastníci na malých lokalitách

Naopak je potřeba se zamyslet, kolik vody odteče a jak se změnilo mikroklima stovek hektarů ploch sežraných kůrovcem, kde schází vzrostlý les, který do ovzduší vydýchával vodu.

0/0
4.12.2015 22:55

J55a79n 84H82a68v56l50í20č23e83k 4541117216882

Problematika Šumavy a lesnictví je někde úplně jinde a bylo by to na velice dlouhou diskusi. Co je základní - kůrovcem byly napadené především lesy, které byly ovlivněny těžbou a činností člověka a tam se to buď musí nechat a nebo vykácet, kdo věří kecům o "zásazích za účelem zachování zelené Šumavy" jak to propagují někteří starostové apod. tak nikdy nebyl v lese na daných místech a neví nic o jeho vývoji a lesnickém hospodaření. Plocha povolené těžby daná v zákoně jsou jedna věc a druhá je těžba kalamitní se kterou se sveze i kus lesa nezasažený kůrovcem. O opětovném zalesnění mluví zákon jasně, ale ty vysázené stromky to ne a ne pochopit.... Druhá věc je rozsah bezzásahových zón, který byl tak dlouho upravován (přestože zde byla už před 10. lety jasná koncepce) různými developery a "vlivnými lidmi", že to nakonec šíření kůrovce pomohlo (což jim hrálo do karet). 

Co se týče finanční stránky, z pohledu celé ČR je Šumava jen malý kousek a i kdyby byla bezzásahová plocha cca 50 %, tak je to tak málo, že je to z pohledu prodekce dřeva (s ohledem na vývoj v posledních desetiletích) zanedbatelné. Navíc čísla jasně ukazují, že příjmy z tzv. "lehké" turistiky výrazně převyšují příjmy z těžby (bohužel příjmy z turistiky si rozdělují kamarádi starostů a politiků, na místní moc nezbyde)...

Na to jak se změnilo mikroklima jsou studie, které to říkají jasně, "suchý les" je mnohem hodnotnější než les po zásahu proti kůrovci.

0/0
5.12.2015 10:45







Najdete na iDNES.cz