Michale, díky!

Hlavně, že ho nekontaktovala s požadavkem na náhradu škody za rozbité čelní sklo.

Auta prý šetří čas .... hm, zjevně je to jeden z největších blábolů, protože neznám více uspěchanou a vystresovanou skupinu obyvatel než jsou právě řidiči. Je zjevné, že neustálé pojíždění autem je známkou vlastní neschopnosti uspořádat si život důstojným způsobem, bez sobeckého obtěžování a ohrožování druhých, Masový automobilismus je zlo.

Máte řidičák?

nechapu jak muze nekdo jet rychle a nebezpecne, kdyz ma v aute dite...

Stačí dávka sobectví a neschopnosti uspořádat si život důstojným způsobem, tedy znaky, které vykazuje cca polovina populace.

to je teda popis situace :-) autor se snazil vzit do kuze zachrance az mozna moc :-) ale klukovi palec nahoru

no čet sem to tak ob řádek ale doufám že bych se dokázal v takový situaci zachovat stejně a ne jen stát a čumět jak tágo. A ostudu ženský co jede s děckem jako čuně.

Takové sklo se dneska fakt do aut dává? Autosklo je snad bezpečností sklo a má se po nárazu rozsypat na malé kousky a ne mít na sobě ještě nějakou bezpečnostní fólii, která toto znemožňuje, když to musel doslova odlupovat. Tipoval bych, že ta ženská očividně takto zběsile jezdila běžně. Asi si ani neuvědomuje jaké měla štěstí, že ten zachránce nebyl pouze lovec selfíček, ale muž činu. Pokud z jakéhokoliv důvodu jej do dnešního dne nekontaktovala, což je poněkud nepochopitelné, měla by tak co nejdříve učinit, protože on pro ní riskoval i svůj život. Asi si vůbec neuvědomuje, že ji dal druhou šanci na život.

Čelní sklo se nemá rozsypat ani po nárazu - to by jste o něj přišel při každém odlétlém kameni od jiného auta.

Žena mu pak přišla poděkovat, že ten vrak auta odtáhl do sběru.

To udelal dobre

„Cestou jsem potřeboval vyřídit ještě jeden telefonát, tak jsem na chvilku zastavil u krajnice. “

tak tohle jeho tvrzení mi přijde jako největší joke! Spíše bych dedukoval, že při manipulaci s telefonem za jízdy se dostatečně nevěnoval řízení a nechtěně tak ohrozil automobil jedoucí za ním...

Podle sebe soudím tebe...