Já si pamatuji, jak v 80 letech minulého století u nás meliorovali pole. Pro dost družstevníků to byl zaručený kšeft, protože tehdy byl počet lidí postaven na tom, aby ve špičkách stíhali v červnu a červenci sklizeň řepky a obilí. A od srpna přes zimu až do jara pomalu neměli do čeho píchnout.
Takže vždycky v srpnu, v září vytáhli příslušné stroje, co 15 metrů od sebe v polích hloubili drážky a ukládali do nich, zer začátku pálené trubky, ke konci plastové rukávce. To dělali až pomalu do zimy.
Nyní to bude zase naopak, přes dotace se budou ty meliorace ucpávat a meandry potoků zase vytvářet.
Jenom nevím, jestli v Šumavském NP se jim povede vytvářením mokřadů v nižších polohách vykompenzovat ten zničený les, který se ve vyšších horských partiích už nedokázal z přirozeného náletu obnovit. Takže tam zůstala jen zemina krytá trávou a plevely.
Může se stát, že až na Šumave budou nějaké intenzívní srážky, sjede ta půda z těch odhalených svahů společně s tím bahnem a rašelinou z vyvořených mokřadů kompletně všechno dolů do podhůří Šumavy na lidi a do koryt tamějších řek a potoků.
A nakonec ta šumavská půda skončí u Němců formou vybagrovaných usazenim v německé části Labe a nám na Šumave zbudou ve vrcholových partiích jen holé skály.
