Středověk.

Ty černé postavy rozhodně nepatří k tradičním českým velikonočním zvykům,

to jsou kraviny

Neuvěřitelná náhoda jak se Ježíš údajně narodil (resp. jeho datum narození bylo posunuto) na Saturnálie (oslava zimního slunovratu) a umřel v den kdy se slaví Pesach (který se čirou náhodou slaví poblíž jarní rovnodennosti). Fascinují mě místní křesťané, kteří si myslí, že jimy odcizené svátky jsou ty původní a nejdůležitejší. Lidé slavili slunovrat a rovnodennost tisíce let a možná i desítky tisíc, protože to dává smysl.

Bůh to tak zařídil.

Šachmat, ateisti!

... to jo, hlavně z té malé blondýnky (pátá v řadě) jde úplně mráz po zádech...

Dost morbidní, podobně jako ty odporné masopustní maškary, které se k nám dostávají z alpských zemí.

To křesťanství je docela morbidní náboženství ... :-( bohužel.

Tak budeme mít muslimské. Zatím pro to dělají mnozí hodně.

Hrkačkama a řehtačkama se hrkalo a řehtalo už v antickým Římě, vyháněli se tak škaredí duchové zimy. Dejte nám pokoj s tou svou oživlou mrtvolou.

Nic nového, všechno už tu bylo. Těch "pár desítek" svědčí o tom, jak je marné dostat ve svátek na náměstí P.O.II. nějak více lidí.

Apropó, pan krajský zastupitel Hroch byl jistě mezi diváky. On má vizi, že na náměstí (resp. do centra) je třeba vrátit lidové zvyky, tance, písně. V letních měsících.

nj, ony totiž Velikonoce či Vánoce netrvají jen 1 nebo 2 dny...

Jsou to největší svátky v roce, které mají obrovskou hloubku i poselství a v podstatě jim předchází 40 dní půstu (Vánocům zase Advent, tedy rovněž půst).... Půst začíná Popeleční středou, kdy krom Masopustu se slaví Bohoslužby a na čelo se uděluje tzv. Popelec... Pomni, že prach jsi a v prach se obrátíš...

Po půstu už jsou pak vlastní Velikonoční svátky...

Zpívají se Pašie, na Velký pátek, kdy byl Kristus popraven a uložen do hrobu je den přísného půstu od masa a půst újmy. Tedy odřeknutí si radostí života... Jsou to dny zklidnění se, meditací, rozjímání a příprav na Kristovo zmrtvýchvstání...

A na Bílou sobotu po setmění -tedy dle židovského i antického počítání dnů v neděli- (Židé počítali dny od východu do západu první hvězdy) přichází slavnost vzkříšení... V kostelích v té době (po celý půst) nejsou žádné květiny, u nás se např. zahaloval i obraz nad hlavním oltářem, kostel je tichý a tmavý...

Venku před kostelem se pak zapálí oheň, čtou se čtení z Písma a světí se Paškál (velká svíce, která se pak užívá celý rok)...

Poté se vejde do tmavého kostela a lidé si zapalují svíčky,...

Pak se začne zvonit, rozsvítí se světla z Božího hrobu se přinese monstrance s Tělem Kristovým, který se právě vrací do života a lidé zpívají

Slavnost pak pokračuje normální slavnou mší...

Všem vám přeji hezké a požehnané Velikonoce, neboť to je den, kdy byla poražena smrt a Kristus nám přinesl věčný život, naději a radost...

Jsou to svátky jara, děkujeme za snahu nás uvést v omyl.