- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Takže nejprv utáhneme šrouby tak, že ti drobní přestanou podnikat. A pak budeme za státní peníze hledat "řešení" Bravo, to je socík v praxi.
Ty šrouby ovšem zdaleka neutahuje stát, nýbrž lidi sami. Jakmile si jednou zvykli jezdit nakupovat do zahraničních marketů (klidně o deset kilometrů dál, ale s mnohem čerstvějším zbožím), tak už se do zakyslé venkovské prodejny nevrátí.
Budoucnu spise vidim v eshopingu potravin, nez v dotovanych miniobchodech na vesnicich.
Nemusí to být ani eshopping. Občan vesnice si napíše co chce nakoupit a obec mu to pořídí a doveze v rámci služby občanům
Jeden komentář za všechny: "
Funguje to, zdaň to, hejbe se to, reguluj to, přestane se to hejbat, dotuj to!"
poopravil bych vás - udělejme vše pro to, aby to nemohlo fungovat, a pak dáme dotaci těm pravým spřízněným duším
Takže nejdříve malé podnikatele prohlásíme za parazity, příživníky, nasadíme jim vyšší daně, zavedeme kupu administrativních opatřeních (EET, kontrolní hlášení, zákazy kouření atd. atd.) a pak se divíme, že lidé přestávají podnikat, že se jim to nevyplatí?
Kdy už ti sociální inženýři pochopí, že všechny jejich "dobré úmysly" jsou jen cesta do pekel? Asi nikdy ... ztratili by totiž smysl své existence, kdyby nemohli přikazovat, zakazovat, kontrolovat, buzerovat ....
Budu slušný a namítnu vám jen to, že ve vašem příspěvku jsou hlavně polopravdy.
Trochu marné naivní snahy. Vesničky v Čechách jsou bohužel tradičně malé, vylidňují se a důchodci už také nejsou teta Máňa v šatové zástěře a teplácích (mnozí si zajedou pár kilometrů do hypermarketu a nakoupí do mrazáku). Mladí jezdí za prací do měst či s dětmi do školy, tak si tam také nakoupí. Navíc lze čekat v dohledné době rozvoj internetového nakupování s rozvozem i v komoditě potravin. No a je jisté, že výběr ve vesnickém krámku je omezený a čerstvost nejistá.
Přesně tak, služby na venkově si zařízli především sami jejich obyvatelé tím, že je přestali využívat a raději svoje peníze utrácejí jinde (bohužel zejména u zahraničních řetězců).
Nevšímavost státu ve věci likvidace pracovních příležitostí po roce 1989, a tedy nutnosti lidí začít dojíždět za prací do větších měst, je jen jedním dílkem této mozaiky.