A Zemak z hradu by chtěl pomáhat. Pomůže jen když konečně pojde

Tak Bursík to tenkrát říkal, ale nikdo mu nevěřil.

To jak si příroda poradí s kyselými dešti a kůrovcem jsem viděl, když jsem se po pár letech vrátil na stejná místa na Šumavě. Všude několikametrové sloupy suchých a ulámaných stromů trčících z metrové trávy, ve které nemá nic šanci vyklíčit a zakořenit. Možná si příroda poradí, ale to bude jak v té reklamě "Příště, maminko, vy už tu nebudete". Ano až si příroda poradí, tak my už tu nebudeme.

Kdepak, už tam rostou malé stromky, krásně se to tam zelená. Ale je fakt, že než z toho bude vzrostlý les, tak to potrvá a my už tu nebudeme, ale co má být? Stoletý dub prostě za rok nevypěstujete.

Proč předpokládáte, že Šumava musí vypadat pořád stejně? Před sto lety to byl prakticky holá pláň. Pak ji člověk osázel smrkovou monokulturou, která následně zapříčinila svůj zánik.

Nebudu soudit kdo z diskutujících má v tom nebo onom pravvdu.Ale jedno je jasné krom jiného,že pokud se lidi na Šumavě budou chovat jako verbež,to co se vyvíjelo tísíce let za chvíli nenávratně zmizí.Šumava je dnes plná odpadků(a ne jen Šumava samozřejmě),bezohlední "podnikatelé"lobují kde se dá za výstavbu různých občerstvení a atd.Kdejaká cesta se asfaltuje pro potřeby cykloturistů.Viz článek na idnes asi tak před třemi týdny.Zkrátka se ze Šumavy stává jen místo pro komerční drancování.Že to není pravda?Takový příklad komerčního drancování je horní tok Vltavy až po Č.Budějovice.Takže????????????

Muzeme si o strakate mode cykloturistu polykajicich kliometry a nevnimajicich krajinu kolem nich myslet cokoliv, ale asfaltove cyklostezky velkoplosnyzanik drivejsich mohutnych lesu nezpusobuji. Horni tok Vltavy - Mrtvy luh u Cerneho krize jsem navstivil letos v lete a ohromil me tam predevsim obrovsky pocet zakazovych tabulek lemujicich zeleznicni trat v te jinak dost fadni bazine - nezahledl jsem tam mimochodem (byl cerven) skoro zadnou chranenou rostlinu a take samozrejme ani jednu pesinku, aby se clovek mohl na ten tok podivat take jinak, nez ze sedla kanoe

Trošku mi to připomíná Brazilskou vlajku.

to je jasný důkaz, že do přírody se nemáme míchat, poradí si sama a i s námi.

No kdyby jsme se do toho přírodě nemíchali, tak nás jako otravný a destrukční druh dávno vyhubila.

Ekoteroristé zničili Šumavu. Že se po 3-4 letech objevují v lese mrtvol semenáčky, to je opravdu úspěch! Pokud by se v té době zasahovalo proti kůrovci tak, jak nás naučili předkové, dnes by tam byly 150ti a víceleté porosty nádherných smrků, se vším co k tomu patří. Běžný návštěvník by vůbec nepoznal, že tam nějaký kůrovec byl.( jednotlivé proředění se po krátké době "zatáhne" - doplní novými vysemeněnými jedinci. ) Smůla je, že všechny "mimoprodukční" funkce lesa jsou prakticky neměřitelné, nevyčíslitelné. Kolikrát více kyslíku produkuje 150ti - letý porost, oproti semenáčku? Kolikrát více uhlíku váže, oproti semenáčkům na téže ploše? O kolik více sníží splav minerální půdy? O kolik zlepší mikroklima? O kolik více vody naváže, o kolik zpomalí její odtok? O kolik více životního prostoru poskytne fauně a floře ( 30m vysoký prostor starého smrku x 5cm semenáčku). Nezajímá mne dřevo a možnost zaměstnání pro místní obyvatele. Mluvím o těchto ekologických funkcích lesa, které plní semenáčky mnohonásobně hůř, než dospělý les. K přirozené skladbě lesa se dá dojít bezbolestně - postupnou přeměnou. Není nutné les nechat "vychcípat" jak to prosadili tito "milovníci přírody". Postup na takovou přeměnu je dávno vymyšlen - je popsán v lesnických učebnicích 100 let. Ale to ekoteroristé nevědí - nejsou v tomto směru vzděláni. Za tyto škody, které ekoteroristé napáchali už měli sedět.

Myslíte podle těch 100 let starých učebnic podle kterých se vysazovaly smrkové monokultury? Kvalitní literatura.

Dotaz: kdyby nebyly v minulém století kyselé deště, vymřely by ryby dnes, protože by se pH díky fosforu nepřiměřeně zvýšilo nad přirozenou úroveň?

Ono to s tim pH neni tak jednoduche. Nejnizsi hodnoty pH namerene napr. v horni Jizere (Jizerske hory - jedny z nejpostizenejsich v obdobi te imisni

"bolsevicke" kalamity) byly pozorovany jeste v 60. letech - davno pred nastupem imisni kalamity. Potom - s gradaci te imisni kalamity a kyselych destu v 70 a 80 letech se namerene hodnoty naopak zlepsily, voda nebyla uz tak kysela. Samozrejme to vsechno zavisi i na statistice velkych voda apod. ale ten vztah vubec neni nejaky primocary...

Příroda si poradí prakticky se vším.. A poradí si nakonec i s člověkem... Člověk je bohužel dost inteligentní na to aby proti spoustě obranných mechanizmů přírody našle opatření... jako je topení, klimatizace, léky, intenzivní zemědělství. a tak to trvá déle a je to houževnatější boj, nakonec ale i na lidi dojde.

jsem se dozvěděl, že po třech čtyřech letech vyrazili tisíce semenáčků...to může být překvapení opravdu jen pro hodně studovaného...

To je asi problém studovaných. Jiní hodně studovaní zase tvrdili že bez lidského zásahu to bude hromadu let jen pustina bez života. Jeden takový hodně studovaný sedí i na Hradě.