Místo psaní dopisů je třeba do lesa vyrazit se sirkami. Jedině oheň množení kůrovce zastaví.

Dosavadní tzv. zásahy proti kůrovci připomínají spíš velkochov kůrovce. Kůrovec napadá a likviduje oslabené smrky, což jsou většinou stromy, které nemají dostatek vláhy. Primárně tedy smrkové porosty v oblastech, kde nejsou původní. Co se děje, když se někde zjistí kůrovec?

1. Začnou se „opravovat“ lesní cesty, aby tam mohla technika. Kde byly původně jen vyjeté koleje, se cesta rozšíří, nasype se na ní několik desítek centimetrů štěrku, často se ještě štěrk po poslední vrstvou zalije asfaltem (aby to nebylo vidět) a kolem cesty se vybudují 1-2 metry hluboké příkopy. Tyto příkopy okolní porost zcela odvodní a masivní štěrková cesta akumuluje teplo, které zvyšuje odpar zbytků vláhy i v noci, kdy by se za normálních okolností naopak vláha v lese kondenzovala. Do roka bývají smrky kolem těchto cest napadeny kůrovcem, do dvou let se kolem těchto nových cest kácí.

2. Začne se kácet. Aby se to finančně vyplatilo, neřeší se jen smrky napadené kůrovcem, ale vznikají holoseče, paseky, kácí se vše. Paseky se opět více zahřívají než zapojený les, protože nejsou zastíněné. Teplý vzduch z nich se dostává do okolního lesa, který rychle vysychá, smrky chřadnou, napadne je kůrovec. Dochází přesně k jevu, který je zachycen na snímku v upoutávce - smrky lemující novou paseku jsou - obvykle do roka po zásahu proti kůrovci - zlikvidovány kůrovcem.

Tak to jde dál a dál. Klasické odstraňování viditelných projevů problému namísto řešení jeho příčiny.

určitě není pravidlem, že se všude dělají cesty. Logicky, pokud jsou tam stovky a tisíce m3 dřeva, musí se k nim technika dostat. Někde se tak cesta udělat musí.

Problém je ten, že kůrovec díky svému počtu a rychlosti reprodukce nesežere jeden strom z určité plochy, ale v některých lokalitách bere téměř vše.

Nechápu, jak by mohla pomoci dotace od vlády. Sazenice na zalesňování nejsou, dřevorubci mají také plno, pily dřevo taky neberou.

Sazenice jsou. Jen je to drahé. Musíte počítat oplocenky nebo obaly sazenic proti okusu, práci. To dotace nepokryjí.

Asi to bude chtít radikální změnu ve zpracování napadaných stromů.

Stromy ze kterých již brouk vyletěl nechat svému osudu a soustředit se na stromy, ve kterých ještě probíhá žír,

A poražené stromy hned odkornit, minimálně alespoň v pruzích, dát na hromady/skládky a zakrýt plachtami tak, aby z neodkorněných ploch vylíhnutá brouk neodletěl, ale zůstal pod plachtou.

Pokud smrkové porosty v příštích letech rychle zmizí, máme na desítky let problémy kde na několik desetiletí sehnat stavební dřevo, dřevo pro průmysl apod.

Možná by bylo vhodné najmout nějaké Ramby, do rukou jim vložit "devíti ocasou kočku" a na zpracování napadených stromů vyslat pobírače dávek

Hlavně je třeba kůrovci oznámit že ten dopis poslali , on se určitě pěkné a uteče! :-)))

"lekne"