Je třeba bezpodmínečně brouka chránit, neboť do přírody patří. Naopak je třeba vystřílet veškerou zvěř, zejména přemnožené zajíce, neboť do ekologistické krajiny nepatří. S Bláhovými Duhisty na věčné časy a nikdy jinak!

Lesy ČR vidím zasahovat ve Středočeském kraji - les u Dařbože jim to sežralo celý, ta část, kterou za 2 roky nevykácely a stromy tu stojí holé bez kůry je docela živá - pod stromy roste tráva, semenáčky, bedly, ostružiny.

Ve vykácené části neroste vůbec nic, je rozježděná a pokrytá kůrou a větvemi..

Takže Boubín nechte Boubínem, příroda si s mrtvými stromy poradí sama a lépe než harvestor těžící dřevo pro Číňany.. Raději se starejte o své hospodářské lesy, ani to vám totiž nejde.

Mám za to, že laboratoř na výzkum života lýkožroutů už mají na ploše set km2 v NP Šumava.

Tak snad by mohli respektovat jinou laboratoř a to likvidovat napadené stromy ještě v době, kdy v nich se vyvíjí nová populace kůrovců.

Je to tam napsané - nejúčinnější ochrana proti kůrovci je zastavit jeho vývoj v napadeném jednotlivém stromu či v malé skupince.

Už zahájení prvních asanačních prací v polovině června je skoro pozdě, v teplém počasí už může v tu dobu vyletět první roční generace. Teta Wiki říká, že od rojení koncem dubna začátkem května trvá asi 6 týdnů do vylíhnutí nového brouka a jeho vylétnutí ze stromu, kde se vyvíjel. A to tak vychází na polovinu června. Takže pokud lesy ČR mohou až od poloviny června, budou jen celý květen a polovinu června koukat, jak kůrovec si bezpečně kouše pod kůrou. Jak vyletí ze stromu, už je pozdě loupat kůru, kácet atd. Jedině si počkat na další generaci pod kůrou..

To je vsechno uplne sumak.

Vzdyt tam uz kaci a tezi.

Je to ztraceny, potomkum nezustane uz ani kousicek lesa bez zasahu lidske ruky.

Nezůstane, bo to všechno sežere kůrovec. Ale zase budeme moct hýkat nadšením, jak na mrtvých stromech raší nové semenáčky a za 100 tam zas prales bude.