Národní park Šumava

Národní park Šumava | foto: Martin Polívka, MF DNES

Do roka by mohl být na světě zákon o Šumavě. Vyhovovat má hlavně obcím

  • 2
Do roka by mohl začít platit zákon o Národním parku Šumava. Vyplynulo to z úterní schůzky představitelů parku, ministerstva životního prostředí a zdejších obcí, mezi nimiž zavládla dosud vzácná shoda.

Po zákoně, který by upravoval režim v národním parku, už déle než dvacet let volají především zdejší obce. Teď, zdá se, mají naději, že by brzy mohla norma platit. Lidem by dával jistotu práce a obcím větší práva.

Co by měl zákon změnit?

Zlepšit postavení obcí - například pro zařazení lesa do 1. zóny by byl potřeba souhlas vlastníka.

Jasně vymezit první, druhé a třetí zóny a jejich rozlohu.

Jasně stanovit, jak a kde se kácí stromy napadené kůrovcem a jak se s broukem bojuje jinde. V 1. zónách by platil zákon o ochraně přírody, v ostatních lesní zákon.

Obcím by dal kompenzace za lesy, ve kterých nesmí těžit protože jsou v rezervaci.

Lidem by zajistil přednostní práci v lese a dostatek palivového dříví na topení.

Vznikla by obecně prospěšná společnost, která by hospodaření v parku řídila. Tu by vedlo šest lidí - vždy po jednom zástupci obcí, parku, ministerstva životního prostředí, ministerstva zemědělství a Jihočeského a Plzeňského kraje

"Celou dobu jsme slyšeli, že není politická síla zákon prosadit. Dnes je sněmovní většina a zákon má šanci projít. Je to neopakovatelná historická možnost," řekl starosta Modravy Antonín Schubert v úterý večer na výjezdním jednání poslanců Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj v šumavském Srní na Klatovsku. 

Starostové i politici zde na jednání, jehož se MF DNES zúčastnila, lobovali především právě za zákon o parku.

Například předseda Svazu šumavských obcí sdružujících 21 z 22 obcí v parku Jiří Hůlka připomněl, že po zákonu volají obce už dvacet let. V roce 1991 vznikl Národní park Šumava jen na základě nařízení vlády. "Už tehdy dávaly obce připomínky, ale ani jedna z nich po dvaceti letech není vyřešena. To je velká ostuda a jedině zákon o parku to může vyřešit," poukázal Hůlka.

Obce například věří, že nový zákon by vyřešil náhrady za zhruba 70 tisíc hektarů lesů, které mají v rezervaci a kde nemohou těžit. Ustanovil by i prioritní prodej palivového dříví pro lidi na Šumavě, kterého je paradoxně i při rekordních těžbách každoročně nedostatek a zajistil by lidem práci v parku.

"Zároveň musí být jasná koncepce parku, aby se s každou změnou garnitury a ministra neměnila pravidla," doplnila předsedkyně mikroregionu Horní Vltava a Boubínsko Zdeňka Lelková.

Poslanci i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) slovům starostů přitakávali. Chalupa slíbil, že zákon, který se chystá, si víceméně sestaví lidé v regionu.

"Nejsložitější při vytváření zákona je otázka nedůvěry, proto chci, aby zákon vznikl tady na Šumavě a ne v kanceláři ministerstva ve Vršovicích. Věřím, že zákon bude respektovat názory obcí, krajů i vědců. Ale každý musí trochu ustoupit," řekl  ministr.

Slova o ústupcích už ale šumavské obce nechtějí většinou ani poslouchat. Za dvacet let už takových kroků stranou udělaly mnoho. Většina poslanců starostům slíbila, že návrh zákona upravující, co se na Šumavě smí a co je zakázáno, podpoří. "Když to bude návrh, který bude vyhovovat vám tady, pak slibuji, že jej podpoříme," sdělila starostům například poslankyně Milada Halíková.