"Hráči často konspirují, vymýšlejí nejrůznější způsoby, jak svou oběť dopadnout a v jakém okamžiku se jí dotknout. Asi nejkuriózněji se to povedlo jednomu, který ruku s bílou rukavicí podal svému soupeři v kostele po výzvě kněze, aby se každý pozdravil se svým sousedem," uvedl jeden z hlavních organizátorů, Damián-Ondřej Šulista.
Hráči jsou současně lovci i oběti
Každý ze hráčů se stal pomyslným lovcem, ale zároveň může být i obětí. Organizátoři rozdělili zájemce o dobrodružnou hru do dvojic. Každý ví vždy o jednom hráči, kterého má hledat. Má k tomu se souhlasem své oběti na zvláštní kartičce základní údaje, ke kterým patří fotografie, jméno a přehled, kam pravidelně chodí, kde studuje nebo pracuje.
Dopadený hráč předá svému mafiánovi kartičku se jménem oběti, kterou měl sám hledat, a hra tak pokračuje dál, dokud není dopadena většina soutěžících. Kromě hledání soupeřů se hráči také baví tím, jak popisují své příběhy na stránkách www.mafiecb.cz, kde se to hemží příběhy psanými v duchu gansgsterských historek.
"Máte-li za zády skutečného vrahouna, dávejte si pozor i ve chvílích, kdy na dveře buší hasiči, že hoří, i když vedle vás zastaví policejní auto. Jestli jste ji sami nevolali, nevěřte ani sanitce. Pozor na popeláře, zvlášť když přijeli dneska už podruhé," radí ostatním hráč s přezdívkou Michael Corleone.
Hra trvá několik týdnů, nejvíc času prý zabere pátrání
"Počítáme, že hra potrvá tři až pět týdnů, dokud budou hráči aktivně hledat. Oceníme jak ty, kteří našli nejvíc lidí, tak ty, kteří o tom na našem webu nejzajímavěji napíšou," poznamenal Šulista. Jak sám přiznává, hráči se ocitají ve schizofrenní situaci, kdy vymýšlejí, jak někoho dopadnout, a přitom musí dávat pozor, aby je někdo nevyřadil dotykem rukavice. "Nesetkali jsme se s tím, že by se někdo pokusil hru nějak zneužít, ani s jinými problémy," konstatoval.
Hru Mafii, kterou kromě Českých Budějovic pořádají také v Praze, Ostravě a v Brně, si pochvaluje také odborník na společenské hry Jiří Mikoláš. Sám si ji zahrál. "Podařilo se mi dopadnout jednoho hráče, přepadl jsem ho, když šel na zkoušku do kytarového kroužku. Hra mě bavila, ale detektivní pátrání mi zabralo docela dost času. Je spíš pro studenty," poznamenal Mikoláš, který se živí prodejem společenských her.
