„Jestli najdeme společnou řeč se státní zástupkyní, jsem pro dohodu,“ vyjádřil se hned na počátku soudního jednání Drahomír M., kterého přivedla do jednací síně eskorta v poutech.
Muž z Prachatic byl posledním z 11 obžalovaných souzených od letošního dubna v souvislosti s výrobou a prodeje pervitinu. V letech 2014 až 2018 ho vyráběla organizovaná skupina z léčiv koupených v Polsku.
Distribuovali ho po celé zemi za cenu kolem tisíce korun za gram. Ve varnách v Prachaticích, Horní Plané, Horní Vltavici nebo u Zlivi vyrobili desítky kilogramů drogy. Zájemci ji odebírali v Českých Budějovicích, Brně, Praze a dalších domluvených místech. Hlavní dodavatelkou komponentů k výrobě byla lékárnice Agáta S. z Polska.
Tuto ženu kriminalisté označili za hlavu gangu. Už v průběhu vyšetřování se přihlásila ke spolupráci s policisty, dostala statut spolupracující obviněné a nakonec souhlasila také s dohodou o vině a trestu, což jí přineslo jen podmínku.
Samotný Drahomír M. potvrdil, že v průběhu roku 2018 nakoupil spolu s dalším známým léčiva za 1,3 milionu korun, z nichž vyrobili 13 kilogramů pervitinu. Část drogy prodaly jejich známé v Rakousku.
Zatímco jeho kumpáni si vyslechli rozsudky už v květnu, musel tento muž čekat na rozsudek táborského soudu za jiné zločiny, a proto byl ze společného soudního jednání do té doby vyloučen.
V Táboře nakonec dostal pět let za krádeže a vloupání. Po dohodě se státní zástupkyní Danielou Přibylovou senátu uznal, že trestný čin popsaný v obžalobě vykonal a souhlasil s právní kvalifikací. Dohodnutých sedm let nakonec ztvrdila i předsedkyně krajského senátu Olga Smrčková. Trest mu uložila souhrnný, to znamená včetně pěti let za krádeže a vloupačky.
Proces byl svým způsobem na jihu Čech přelomový. Zatímco při klasickém způsobu s dokazováním a odvoláváním by mohl trvat vzhledem k počtu obžalovaných i roky, skončil za necelé dva měsíce. Ostatní spoluobžalovaní přijali tresty od podmíněných až po ten nejvyšší – osm let vězení. Přitom některým hrozilo až 18 let ve vězení.
Výhodou byl podle státní zástupkyně také fakt, že nezpůsobili žádnou hmotnou škodu. Jedinou újmou jsou státní náklady na práci detektivů, kteří skupinu několik let sledovali.
Institut dohody o vině a trestu uzákoněný loni je kopií praktik z anglosaského práva. Podle žalobkyně Přibylové se tímto rychlým způsobem řeší v USA až 90 procent trestních kauz.
