Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dřevorubci kácejí na Šumavě. Vylepšují podmínky pro chřástala i mechy

  14:02aktualizováno  14:02
Na lukách v okolí Knížecích Plání, Skelné i Kepelského Zhůří na Šumavě pracují dřevorubci. Kácejí nálety v místech, kde žijí druhy zvířat a rostlin, kterým lesní prostředí nevyhovuje. A často pro přežití potřebují zásah člověka.

Dřevorubci pracují v okolí Kepelského Zhůří na Šumavě. | foto: Radek Štěpánek, 5plus2.cz

Kdysi tady stávala vesnice, kde žilo před druhou světovou válkou přes 600 lidí, ale dnes to není na první pohled vůbec patrné. Snad jen staré stromy si možná pamatují zdi domů, u kterých rostly.

Ztracenou historii Kepelského Zhůří připomíná také kaplička, která ale vznikla až v roce 1999. Na jejím místě stával zděný kostel, byla tady fara, dvě hospody, škola i hladírna skla, které se po roce 1952 staly cílovým prostorem pro cvičné střelby armády.

Teď se nad planiny kolem vznese černý čáp, zakrouží a o přítomnosti lidí svědčí jen občasné zavrčení motorové pily na nedaleké louce, která zarůstá nálety.

Fotogalerie

Dříve se tam pásl dobytek, kosila tráva, hrabala rašelina. I díky tomu se tu udržely vzácné rostliny, které dnes dávnou činnost lidí připomínají. A aby odtud nezmizely nadobro, pomáhá jim Správa Národního parku Šumava i nyní.

Právě v okolí Kepelského Zhůří a Sklené v západočeské části Šumavy, poblíž Knížecích Plání pak v části jihočeské. Zásahy mají podpořit ohrožené rostliny a živočichy. To, co na první pohled vypadá jako spoušť, má zlepšit životní podmínky druhům, které z mnoha míst Česka dávno zmizely.

U Kepelského Zhůří jsou touto vzácností smilkové trávníky, vřesoviště, některé rostliny vázané na tyto biotopy a také druhy lučních mravenců, jejichž mraveniště pokrývají celý vykácený prostor.

Cílem letošního zásahu bylo částečné vykácení náletů, které se na lukách uchytily i přesto, že jsou pravidelně spásány dobytkem. „Nedaleko Sklené je to 28 hektarů velké bezlesí, které udržujeme především kvůli chřástalovi polnímu. Kvůli němu je v těchto místech do pozdějšího léta posunuta i doba sečení trávy. Na Knížecích Pláních je hlavním druhem tetřívek obecný, kde pro něj upravujeme dvě lokality. Snažíme se zachovat mozaikovitost prostředí,“ popisuje náměstek ředitele parku Martin Starý.

První podobné zásahy, které mají za cíl udržet bezlesí, provedla správa už v roce 2012. V nové vlně pak s nimi začala před dvěma lety. Týkají se míst, na nichž je zásah člověka ve prospěch ohrožených druhů nutný. A ani v budoucnu se nepočítá s jejich převodem do bezzásahových oblastí.

„Pokud bychom do procesu nezasáhli, vymizelo by jen z tohoto místa pět až deset druhů,“ vysvětluje Romana Roučková z oddělení krajinné ekologie šumavského parku.

Kromě kácení se provádějí i další úpravy. Nedaleko Kepelského Zhůří to bylo v minulém roce například strhávání vrstev rašeliníku na podmáčených plochách.

„Tam se vyskytuje i srpnatka fermežová, mech, který je předmětem ochrany evropsky významné lokality Šumava. Rašeliník je konkurenčně zdatnější a místa vhodná pro srpnatku by zavalil. Dříve se rašelinné louky hrabaly na stelivo pro dobytek,“ upozorňuje Roučková.

Poblíž Knížecích Plání se první zásahy prováděly v roce 2015. Nálety se kácely ve dvou lokalitách, které tetřívci využívají jak při svém toku, tak i jako klidovou zónu, poblíž které jim nehrozí rušení turisty.

„Víme, že území, na nichž zásahy provádíme, jsou pro mnohé návštěvníky srdeční záležitostí a u některých může dnešní pohled vyvolat negativní reakce. Proto se jim snažíme přímo na místě vysvětlit, s jakým záměrem úpravy provádíme a jaký je jejich cíl,“ říká mluvčí parku Jan Dvořák s tím, že poblíž každé plochy je informační cedule o cílech zásahu.




Nejčtenější

V návštěvnickém centru Šumavy napadl muže jelen. Vůdce stáda zastřelí

Nové návštěvnické centrum v Kvildě na Šumavě. Lidé tu uvidí jeleny a divoká...

V areálu návštěvnického centra národního parku Šumava na Kvildě napadl jednoho z návštěvníků jelen. Výběh, ve kterém...

Dary nás těší, ale závist nechápu, říká žena po tragickém požáru hájenky

Věra Kupková žije se dvěma syny ve vypůjčeném bytě v Choustníku. Jejich dům na...

Věra Kupková, která je po požáru hájenky v Kajetíně bez střechy nad hlavou, teď žije se dvěma dětmi ve vypůjčeném bytě...



Útočného jelena brání tisíce lidí. Park ho místo zastřelení nabídne jinam

Stádo vysoké zvěře ve výběhu návštěvnického centra u Kvildy vyfocené 14. ledna.

Velký obrat nastal v případu jelena, který na začátku února napadl jednoho z hostů návštěvnického centra národního...

Kladno vyhrálo i bez zraněného Jágra, první ligu vedou Karlovy Vary

Jaromír Jágr utkání proti Havířovu nedohrál, zápas pro něj skončil už ve 3....

Hokejisté Kladna v 50. kole první ligy porazili Havířov 3:1, přestože se po většinu zápasu museli obejít bez Jaromíra...

Policie uzavřela kauzu Zimolovy chalupy na Lipně. Nikoho stíhat nebude

Jeden z kandidátů na post předsedy ČSSD Jiří Zimola v Rozstřelu (14. února 2018)

Policie uzavřela případ stavby rekreačního domu exhejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) na Lipně. Šlo o nejasné financování...

Další z rubriky

Busta Masaryka uložená ve skladu se možná vrátí do Kněžských Dvorů

Busta prezidenta T. G. Masaryka stála v Tyršově sadu v českobudějovické čtvrti...

Bustu T. G. Masaryka provází pohnutý osud. Nejdříve ji z podstavce strhli nacisté, v 50. letech ji definitivně...

Firma zavážející odkaliště u Mydlovar chce přestěhovat provoz

V Mydlovarech na Českobudějovicku si lidé stěžují na velký sirovodíkový zápach,...

Firma, která se zabývá sanací areálu u Mydlovar na Českobudějovicku, chce přesunout provoz pro navážení a výrobu...

Účetní zpronevěřila 13 milionů za devět let. Teď tvrdí, že je na mizině

Soud (ilustrační foto)

Vězení na pět až deset let za zpronevěru hrozí bývalé účetní zemědělské firmy na Strakonicku. Mezi lety 2007 až 2016...

Najdete na iDNES.cz