Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dřevorubci kácejí na Šumavě. Vylepšují podmínky pro chřástala i mechy

  14:02aktualizováno  14:02
Na lukách v okolí Knížecích Plání, Skelné i Kepelského Zhůří na Šumavě pracují dřevorubci. Kácejí nálety v místech, kde žijí druhy zvířat a rostlin, kterým lesní prostředí nevyhovuje. A často pro přežití potřebují zásah člověka.

Dřevorubci pracují v okolí Kepelského Zhůří na Šumavě. | foto: Radek Štěpánek, 5plus2.cz

Kdysi tady stávala vesnice, kde žilo před druhou světovou válkou přes 600 lidí, ale dnes to není na první pohled vůbec patrné. Snad jen staré stromy si možná pamatují zdi domů, u kterých rostly.

Ztracenou historii Kepelského Zhůří připomíná také kaplička, která ale vznikla až v roce 1999. Na jejím místě stával zděný kostel, byla tady fara, dvě hospody, škola i hladírna skla, které se po roce 1952 staly cílovým prostorem pro cvičné střelby armády.

Teď se nad planiny kolem vznese černý čáp, zakrouží a o přítomnosti lidí svědčí jen občasné zavrčení motorové pily na nedaleké louce, která zarůstá nálety.

Fotogalerie

Dříve se tam pásl dobytek, kosila tráva, hrabala rašelina. I díky tomu se tu udržely vzácné rostliny, které dnes dávnou činnost lidí připomínají. A aby odtud nezmizely nadobro, pomáhá jim Správa Národního parku Šumava i nyní.

Právě v okolí Kepelského Zhůří a Sklené v západočeské části Šumavy, poblíž Knížecích Plání pak v části jihočeské. Zásahy mají podpořit ohrožené rostliny a živočichy. To, co na první pohled vypadá jako spoušť, má zlepšit životní podmínky druhům, které z mnoha míst Česka dávno zmizely.

U Kepelského Zhůří jsou touto vzácností smilkové trávníky, vřesoviště, některé rostliny vázané na tyto biotopy a také druhy lučních mravenců, jejichž mraveniště pokrývají celý vykácený prostor.

Cílem letošního zásahu bylo částečné vykácení náletů, které se na lukách uchytily i přesto, že jsou pravidelně spásány dobytkem. „Nedaleko Sklené je to 28 hektarů velké bezlesí, které udržujeme především kvůli chřástalovi polnímu. Kvůli němu je v těchto místech do pozdějšího léta posunuta i doba sečení trávy. Na Knížecích Pláních je hlavním druhem tetřívek obecný, kde pro něj upravujeme dvě lokality. Snažíme se zachovat mozaikovitost prostředí,“ popisuje náměstek ředitele parku Martin Starý.

První podobné zásahy, které mají za cíl udržet bezlesí, provedla správa už v roce 2012. V nové vlně pak s nimi začala před dvěma lety. Týkají se míst, na nichž je zásah člověka ve prospěch ohrožených druhů nutný. A ani v budoucnu se nepočítá s jejich převodem do bezzásahových oblastí.

„Pokud bychom do procesu nezasáhli, vymizelo by jen z tohoto místa pět až deset druhů,“ vysvětluje Romana Roučková z oddělení krajinné ekologie šumavského parku.

Kromě kácení se provádějí i další úpravy. Nedaleko Kepelského Zhůří to bylo v minulém roce například strhávání vrstev rašeliníku na podmáčených plochách.

„Tam se vyskytuje i srpnatka fermežová, mech, který je předmětem ochrany evropsky významné lokality Šumava. Rašeliník je konkurenčně zdatnější a místa vhodná pro srpnatku by zavalil. Dříve se rašelinné louky hrabaly na stelivo pro dobytek,“ upozorňuje Roučková.

Poblíž Knížecích Plání se první zásahy prováděly v roce 2015. Nálety se kácely ve dvou lokalitách, které tetřívci využívají jak při svém toku, tak i jako klidovou zónu, poblíž které jim nehrozí rušení turisty.

„Víme, že území, na nichž zásahy provádíme, jsou pro mnohé návštěvníky srdeční záležitostí a u některých může dnešní pohled vyvolat negativní reakce. Proto se jim snažíme přímo na místě vysvětlit, s jakým záměrem úpravy provádíme a jaký je jejich cíl,“ říká mluvčí parku Jan Dvořák s tím, že poblíž každé plochy je informační cedule o cílech zásahu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chalupská slať, (červen 2008). Tohle výjimečné rašeliniště je perlou Šumavy, je...
Příroda si poradí s kyselými dešti i kůrovcem, ukázal výzkum na Šumavě

Reakce šumavského ekosystému na kůrovcovou kalamitu byla nečekaná i pro vědce. Díky odumření stromů se do půdy vyplavil fosfor, který způsobil, že se v...  celý článek

Nový babybox v Liberci.
Holčička z babyboxu dostala od matky kolíček a od nálezců jméno Melitta

Do strakonického babyboxu někdo odložil ve čtvrtek v noci novorozenou holčičku. Dostala nezvyklé jméno Melitta podle tety zakladatele babyboxů Ludvíka Hesse,...  celý článek

Ilustrační snímek.
Muž zemřel po rvačce v baru. Pravou příčinu jeho smrti objasní pitva

Až nařízená soudní pitva snad objasní příčinu smrti šestačtyřicetiletého muže, který zemřel v sobotu po rvačce v baru v Soběslavi na Táborsku. Není totiž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.