Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Strážmistr se vydal za druhé světové války Němcům, aby zachránil rukojmí

  11:21aktualizováno  11:21
Esesáci nechali na náves nastoupit všechny obyvatele. Byl konec války, ale ve Zlaté Koruně klid zdaleka nebyl. Němci z Krumlova se doslechli, že tu vlastenci odzbrojují jednotky wehrmachtu, a rozhodli se, že takové jednání ztrestají. Při potlačení povstání pár dní před kapitulací tu naprosto zbytečně zabili řadu lidí.

Náves ve Zlaté Koruně. 6. května 1945 sehnali němečtí vojáci všechny obyvatele Zlaté Koruny na náves. „Postavili zvlášť muže jako rukojmí. Velitel esesáků požadoval vydání strůjců povstání, jinak postřílí všechna rukojmí. Přihlásil se Karel Macek i jeho zástupce. Přitom oni organizátory povstání nebyli, ačkoli se ho zúčastnili. Vzali to na sebe s tím, že v tu chvíli šli na smrt,“ líčil amatérský historik Jan Ciglbauer. K popravě nakonec nedošlo. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Když byl odpor zlomen, nebylo to pro esesmany dost. „Chceme strůjce povstání. Jinak popravíme rukojmí,“ deklaroval německý velitel. Nebylo pochyb, co esesáci s těmi, kdo se přihlásí, udělají. Vždyť tehdy popravovali za naprosté banality.

Přesto to někdo udělal – 47letý vrchní strážmistr Karel Macek zvedl ruku a vystoupil, ačkoli organizátorem povstání nebyl. V průběhu války zachránil ve Zlaté Koruně před temným osudem řadu lidí, když zatajoval udání kolaborantů. Teď se rozhodl obětovat se v zájmu ostatních.

Nakonec jej Němci pro několik šťastných náhod nezastřelili. To samozřejmě vůbec nesnižuje jeho hrdinství a odvahu. Přesto se na jeho příběh zapomnělo. Po válce ho totiž čekal osud mnohých prvorepublikových četníků – byl poslán na penzi nebo vyhozen. Ze záznamů není patrné, co se s ním skutečně stalo. Jisté je, že odešel ze Zlaté Koruny, kde mu tolik lidí vděčilo za život.

Karel Macek byl velitelem venkovské stanice ve Zlaté Koruně, kde sloužilo pár četníků. Působil zde po celé období první republiky a podle všeho byl mezi místními oblíbený.

Cibulkovým stačilo drobně se znelíbit a hned přišlo udání

Poklidné období první republiky skončilo na podzim roku 1938. Zlatá Koruna byla téměř hraničním městem – Český Krumlov už byl součástí Říše. Posledními českými vesnicemi byly Rájov a Přísečná. Opravdu krušné časy nastaly za okupace.

Kolaborant Václav Cibulka byl za první republiky poddůstojník v armádě.

Kolaborant Václav Cibulka byl za první republiky poddůstojník v armádě.

„Zlatá Koruna byla čistě česká vesnice, Němců tam bylo minimum. Nicméně, bylo tu několik kolaborantů, kteří udávali své sousedy. Velmi aktivní byli manželé Cibulkovi. Pan Cibulka byl za první republiky poddůstojník v armádě. Jeho manželka byla sudetská Němka a za protektorátu se Cibulka jako rodilý Čech přihlásil k německé národnosti,“ vypráví amatérský historik a publicista Jan Ciglbauer, který se událostem ve Zlaté Koruně věnuje.

Když na začátku okupace Němci rozpustili československou armádu, byl Cibulka poslán na penzi. To se ho asi dotklo, protože měl mnohem méně peněz a společensky si rozhodně pohoršil. Pravděpodobně proto a pod vidinou moci a úspěchů třetí říše ve válce vstoupil i do NSDAP. A protože byl velmi horlivý, stal se i funkcionářem strany.

„Během války ho pak nacisti dokonce udělali vládním komisařem. Z této funkce měl nad Zlatou Korunou a okolními obcemi neomezenou moc. Mohl si dělat, co chtěl. Spolu s manželkou tam doslova řádil. Udali spoustu lidí, mnozí skončili v koncentráku a někteří zaplatili životem,“ popisuje Ciglbauer.

Cibulkovým stačilo drobně se znelíbit a hned přišlo udání. Důvodem bylo prakticky cokoli – třeba, že na škole nebyly vyvěšené prapory při výročí protektorátu nebo když měl Hitler narozeniny, porážky prasat načerno, nezatemnění oken.

Došlo to do tak absurdních rozměrů, že si Cibulka stěžoval, že místní česká mládež příliš často jezdí na bicyklech, a pneumatiky kol se tak zbytečně opotřebovávají a německá armáda by je potřebovala jako válečný materiál.

„Cibulkovi byli tak horliví, že udávali i místní Němce. Paní Cibulková napsala stížnost na místního holiče, že jí nedal přednost před českými ženami. Udala místního obchodníka, že jiným ženám prodal víc povlaků na peřiny než jí,“ dokládá Ciglbauer, jak byla tehdejší doba nebezpečná.

Cibulka měl střet i s místním farářem Aloisem Kortánem, na faru vtrhával a pravidelně se tu opíjel mešním vínem. Nakonec na faráře napsal udání, kvůli kterému byl od března 1943 do konce války vězněn. Cibulka využíval svého postavení a dělal namátkové kontroly u sedláků, nechal se uplácet masem a potravinami za to, že je neudá za nějaké nesmyslné prohřešky.

Udání, která se týkala hospodářských přestupků, šla přes četnickou stanici. A když zrovna sloužil vrchní strážmistr Karel Macek, bylo to pro oběti udání štěstí.

„V mnohých případech se mu podařilo taková udání vyloženě stopit. V archivu jsem našel originál jednoho anonymního udání, které, jak se později ukázalo, psala Františka Cibulková. Žádala prohlídku jednoho statkáře, protože kšeftuje načerno s moukou. Přesně popsala, kde co schovává a v kolik hodin toho mají nejvíc. Macek udání ovšem vzal a poslal rodině, na kterou udání přišlo. A připsal tam, aby si příště dávali lepší pozor. Schválně levou rukou, aby se nedalo poznat, že to psal on,“ popisuje Ciglbauer.

Taková činnost byla totiž značně nebezpečná – Němci úmyslně přes české četníky posílali udání, a ověřovali si tak, zda je náhodou neničí.

Drama na konci války

Největší statečnost projevil Macek na konci války, když vypuklo povstání. Přes Zlatou Korunu vedla hlavní ústupová trasa na Krumlov, procházelo tudy obrovské množství vojáků. Němci do obce dokonce umístili jednotku Volkssturmu (německá lidová domobrana), protože si ještě tehdy mysleli, že se budou bránit. K tomu ve Zlaté Koruně byla jednotka maďarských vojáků, kteří bojovali na německé straně. 5. května vypuklo povstání a Češi začali odzbrojovat vojáky. Šlo to celkem hladce, jenže v Krumlově se záhy velitelství německé armády dozvědělo, co se děje.

Zorganizovalo trestnou výpravu, kterou vedli esesáci. Nejdříve napadli Přísečnou a Rájov, kde vzali spoustu rukojmí a zastřelili několik místních lidí.

Větší přestřelka se vedla o most v Rájově, kde s Čechy bojovali i Maďaři, kteří už s Němci nechtěli mít nic společného. Na obou stranách padlo mnoho mužů. Esesáci se přes most nakonec dostali, protože před sebou hnali rukojmí jako živé štíty.

„Druhý den sehnali všechny obyvatele Zlaté Koruny na náves, postavili zvlášť muže jako rukojmí. Velitel esesáků požadoval do deseti minut vydání strůjců povstání, jinak postřílí všechna rukojmí. Přihlásil se Karel Macek a po chvíli i jeho zástupce. Přitom oni organizátory povstání nebyli, ačkoli se ho zúčastnili. Vzali to na sebe s tím, že v tu chvíli jednoznačně šli na smrt,“ líčil Ciglbauer.

K popravě nakonec nedošlo. Podle historika šlo patrně o souhru několika okolností – údajně zasáhl důstojník z Budějovic na přímluvu německého faráře. Velitel esesáků se navíc obával, že na ně míří zbytek maďarských vojáků, kteří se schovávali po okolí. Němci nakonec raději odtáhli pryč,“ popisuje Ciglbauer konec války ve Zlaté Koruně.

Co se stalo s Cibulkovými, kteří ve Zlaté Koruně způsobili tolik neštěstí? Utekli. Ale svému trestu neunikli, vypátrali je mimo kraj, byli odsouzeni a popraveni.

Macek chvíli ve Zlaté Koruně po válce působil, svědčil proti kolaborantům. Pak se jeho stopa ztrácí. Je možné, že odešel do penze.

Autor:



Nejčtenější

V návštěvnickém centru Šumavy napadl muže jelen. Vůdce stáda zastřelí

Nové návštěvnické centrum v Kvildě na Šumavě. Lidé tu uvidí jeleny a divoká...

V areálu návštěvnického centra národního parku Šumava na Kvildě napadl jednoho z návštěvníků jelen. Výběh, ve kterém...

Dary nás těší, ale závist nechápu, říká žena po tragickém požáru hájenky

Věra Kupková žije se dvěma syny ve vypůjčeném bytě v Choustníku. Jejich dům na...

Věra Kupková, která je po požáru hájenky v Kajetíně bez střechy nad hlavou, teď žije se dvěma dětmi ve vypůjčeném bytě...



Útočného jelena brání tisíce lidí. Park ho místo zastřelení nabídne jinam

Stádo vysoké zvěře ve výběhu návštěvnického centra u Kvildy vyfocené 14. ledna.

Velký obrat nastal v případu jelena, který na začátku února napadl jednoho z hostů návštěvnického centra národního...

Kladno vyhrálo i bez zraněného Jágra, první ligu vedou Karlovy Vary

Jaromír Jágr utkání proti Havířovu nedohrál, zápas pro něj skončil už ve 3....

Hokejisté Kladna v 50. kole první ligy porazili Havířov 3:1, přestože se po většinu zápasu museli obejít bez Jaromíra...

Policie uzavřela kauzu Zimolovy chalupy na Lipně. Nikoho stíhat nebude

Jeden z kandidátů na post předsedy ČSSD Jiří Zimola v Rozstřelu (14. února 2018)

Policie uzavřela případ stavby rekreačního domu exhejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) na Lipně. Šlo o nejasné financování...

Další z rubriky

Led na Lipně sílí, bruslařskou magistrálu otevřou možná o víkendu

Správci ledové magistrály odhrnuli v Lipně nad Vltavou a ve Frymburku zhruba...

Ledaři na Lipně měří mocnost příkrovu na zamrzlé největší vodní nádrži v Česku. Ve středu dosahoval led tloušťky 11,5...

Planá nad Lužnicí ožívá díky dálnici D3. Chystá rozvoj průmyslové zóny

Nově otevřený úsek dálnice D3

Roky přinášela hustá doprava Plané nad Lužnicí na Táborsku jen problémy. Řidiči ji vnímali jako město roztažené podél...

Dary nás těší, ale závist nechápu, říká žena po tragickém požáru hájenky

Věra Kupková žije se dvěma syny ve vypůjčeném bytě v Choustníku. Jejich dům na...

Věra Kupková, která je po požáru hájenky v Kajetíně bez střechy nad hlavou, teď žije se dvěma dětmi ve vypůjčeném bytě...

Najdete na iDNES.cz