Radek Kocanda ze spolku Hrady na Malši.

Radek Kocanda ze spolku Hrady na Malši. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Soukromé hrady a zříceniny pořizují kvůli EET internet a žehrají na stát

  • 31
Soukromé památky, jejichž součástí je prodej suvenýrů a občerstvení, se potýkají s elektronickou evidencí tržeb. Zhruba sedmdesát spolků, které zastupují 130 hradů, založilo Svatomartinskou alianci. A stěžují si na znevýhodnění vůči památkám vlastněným státem.
Reklama

Od 1. prosince loňského roku totiž novinka platí na soukromých hradech a zámcích pro občerstvení. Od 1. března pro prodej suvenýrů a v příštím roce spadne pod EET i samotný prodej vstupenek. Podle majitelů starých a mnohdy polorozpadlých památek elektronická evidence přinese řadu problémů.

„Peníze, které budeme muset vložit do EET, nepůjdou do hradů. Hovoří se o 50 až 60 tisících korunách v prvním roce. Neuvěřitelně nás to zatíží také po organizační stránce. Jsme spolky, ve kterých je mnohdy několik desítek dobrovolníků. Ti nám mohou říct, že už s námi dělat nebudu, protože když vydají pár špatných účtenek, přijde na nás kontrola, zaplatíme pokutu finančním úřadům a skončíme,“ říká Radek Kocanda ze spolku Hrady na Malši.

„Chápu, že dnes existuje asi 140 tisíc neziskových organizací a těch opravdu obecně prospěšných je zlomek. Ministerstvo financí nás ale nakonec hodilo do jednoho pytle. To není dobře a mělo by se s tím něco dělat,“ zamýšlí se Kocanda.

Některé památky zdraží vstupné

Zhruba 70 spolků věnujících se opravám a zastupujících dnes přibližně 130 hradů proto vytvořilo v listopadu na hradě Pořešín u Kaplice takzvanou Svatomartinskou alianci. Její zástupci pak vyvolali dvě jednání na ministerstvu financí.

„Některé spolky mají tak malé obraty, že se dostanou do zákonných limitů, které je nebudou nutit EET zavést. Ale drtivá většina se k tomu bude muset postavit a nebude to příjemné. Navrhovali jsme, aby ministerstvo financí aspoň prokazatelně veřejně prospěšným společnostem přispělo na zavedení EET. Nesetkalo se to s porozuměním,“ dodává Kocanda s tím, že některé památky zřejmě kvůli EET zdraží vstupné.

Reklama

„Mohu říct, že Hrady na Malši nezdraží. Rozhodli jsme se netrestat návštěvníky, ale vím, že dvě třetiny spolku to do ceny promítnou. Zdražení bude v řádech deseti korun,“ naznačuje Kocanda.

Spolky také poukazují na fakt, že státních hradů se EET netýká. „Ti, kterým se už teď vede dobře, se tak budou mít ještě lépe a ti, kterým se vedlo hůř, to budou mít ještě těžší. Suplujeme roli státu, staráme se o kulturní dědictví České republiky a stát se k nám chová více než macešsky,“ míní Kocanda.

Podle ministerstva financí je ale nastavení správné. „Ministerstvo financí nyní neuvažuje o žádných výjimkách z EET. Státem vlastněné zámky nemají povinnost evidovat tržby z podstaty svého veřejnoprávního postavení. Jednoduše řečeno, platí daně samy sobě. Proto se zde nepředpokládá existence motivace tajit tržby. Státní subjekty jsou navíc pod širokou veřejnou kontrolou a dohledem,“ říká mluvčí ministerstva financí Gabriela Štěpanyová.

Tržby budou muset odesílat večer

Nesnáze s elektronickou tržbou očekávají například na hradě Helfenburk, který patří městu Bavorov na Strakonicku a je v pronájmu. V příštím roce zde bude muset být EET zavedeno kvůli vstupenkám.

„Vzhledem k tomu, jak je hrad disponovaný, mám vážné obavy. EET pokladny by tam musely být dvě, jedna v kase, druhá v krčmě. Není tam připojení na internet a mobilní není až tak spolehlivé. Takže se to bude muset z obou pokladen odesílat večer zřejmě odněkud z Bavorova. To je nesmírně komplikované. Na příští rok díky tomu bude obec shánět nájemce jen velmi těžko,“ odhaduje za správu hradu Jaroslav Pižl.

S komplikovaným odesíláním evidence tržeb nemají problém jen památky, ale i další turistická lákadla. Například Zoo Dvorec u Borovan na Českobudějovicku. Pokladnu tam mají kvůli prodeji suvenýrů a občerstvení v hospůdce U Krokodýla.

„Zde je velice špatný signál na internet. Místnost je kamenná. Fungujeme proto tak, že přes den se evidují tržby do pokladny, ale po zavírací době musíme odejít na signál do kanceláře a odtud to odeslat. Systém je navíc poměrně pomalý, musíme na účtenky čekat, někdy vylezou až po dvou, třech minutách. Návštěvník chce být obsloužen co nejdřív, málokdo je ochoten čekat, stane se, že i odejde. Musíme se podřídit zákonům, žádné výjimky, bohužel, neexistují,“ podotýká za zoologickou zahradu Jana Ambrožová.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

31 příspěvků v diskusi

Reklama