Čtyřicetiletý Karel, průvodce po pražských památkách, se rozhlíží po vybavení nového pavilonu léčebny pro narkomany, který vznikl rekonstrukcí z hospodářského křídla bývalého schwarzenberského zámečku. Ve dvoulůžkovém pokojíku v podkroví se zabydlel začátkem května, právě když tu začínal nový program terapie. Na rozdíl od klasického několikaměsíčního pobytu zde stráví pouze pět týdnů.
Psychiatrická léčebna Červený DvůrVznikla v roce 1966 původně jako ústav pro léčbu alkoholiků. Dnes zde převládají drogově závislí klienti. Má 103 lůžek a přijímá pacienty z celé republiky, převažují lidé z Prahy a Středočeského kraje. Léčbu hradí zdravotní pojišťovny. |
V Červeném Dvoře na Českokrumlovsku zahajují zrychlené ústavní pobyty. Jsou pro matky s dětmi, podnikatele a lidi, kteří se nemohou nadlouho odpoutat od domova. Po jejich absolvování je klient doporučen na ambulance nebo komunitní doléčování.
„Fascinují mě krásné stropy z původních trámů. Architektura má na lidskou psychiku obrovský vliv. Léta chodím mezi památkami, tak to cením. I když se tu žertem říká, že trámy nechali, abychom se měli kde pověsit,“ mihne se úsměv na tváři Karla, ze kterého vyzařuje stále stín abstinenčních příznaků.
Pro pacienty, kteří odmítají klasickou komunitní léčbu
Dvacet let je muž, který svou vinou přišel o rodinu, střídavě závislý na heroinu a pervitinu. „Vletěl jsem do toho zase poslední měsíc. Chci s tím rychle skončit. V minulosti jsem tady už jednu léčbu prodělal. Tahle je jiná. Mám konečně pocit, že jsem plnohodnotný člověk. Psychologové se nám věnují víc individuálně. A mě ještě navíc motivuje přístup zaměstnavatele, který mi po celou dobu bude držet místo průvodce anglicky mluvících turistů,“ chválí Karel.
Podle ředitele a primáře léčebny Jiřího Dvořáčka je novinka směrována hlavně na klienty, kteří z různých důvodů odmítají klasickou komunitní léčbu. Tito lidé pak pomoc odkládají. A nejde jen o závislí na drogách.
„Naše společnost se mění. Máme strach o ztrátu zaměstnání, přecházíme kvůli tomu nemoci, léčit se začínáme pozdě. Nový program od začátku pobytu mapuje každého jednotlivce. Hledá, co mu osobně víc vyhovuje, a podle toho se nasadí léčba. Klasický izolovaný detox, kde člověk za zamřížovanými okny pasivně čekal, až se jeho organizmus zbaví drog, je tady nahrazený od začátku aktivním přístupem,“ vysvětluje Dvořáček.
Projekt, který je v rámci Česka unikátní, dává léčeným také víc vlastní svobody. Odpadá pro někoho režim šikany, známý třeba z filmu Dobří holubi se vracejí, kde se pacienti na první pohled skoro nesvéprávní povinně svěřují s intimitami, zpívají písně, recitují hesla dne a podstupují kontroly pokojů známkované body.
Nový pavilon stál 19 milionů
Nový pavilon C má dvoulůžkové pokoje, společenskou místnost s televizí a volný vchod na dvůr a zahradu. „Teď jdu na arteterapii, odpoledne na vycházky po parku. Tam děláme i různé práce, včera jsme skládali dříví,“ popisuje Karel denní režim.
Podle něj je na rozdíl od klasického pobytu víc pohovorů s psychology a také arteterapie, která se podle spontánně malovaných obrazů snaží zachytit osobnost tvůrce. „Otevře u člověka podvědomí i nevědomí, abychom mohli přečíst osobnost člověka. Program má těchto sezení hodně,“ souhlasí arteterapeut Bedřich Čermák.
Podobně jako ostatní personál připomíná, že projekt 3D pojmenovaný podle třech programů v jednom pavilonu a při jednom pobytu – detoxikace, diagnostika a diferencovaná péče, ukáže výsledky až po několika měsících, kdy jeho absolventi začnou žít v normálním světě. Pavilon se speciálním oddělením vznikl za podpory Norských fondů a přišel i se zařízením na více než 19 milionů korun.
