Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Firmy chtějí změny ve školách. Kraj musí více podporovat technické obory

  17:10aktualizováno  17:10
Na trhu práce chybí absolventi s technickým vzděláním a ti se vzděláním všeobecným mají horší uplatnění. Jihočeský kraj se proto chystá na složitý úkol - optimalizaci středního školství. MF DNES oslovila zástupce škol i významných firem, jak by si změny představovali.

František Kamlach řídí Vyšší odbornou školu v Sezimově Ústí, která nabízí širokou škálu technických oborů. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Plán nové krajské radní pro školství Lucie Kozlové (ANO) je jasný - provést oborovou optimalizaci středních škol. Je to ožehavé téma, na které se chystala řada jejích předchůdců.

Cílem je jít naproti požadavkům trhu práce, kde se akutně nedostává technicky vzdělaných lidí, což brzdí další rozvoj firem.

„Nebudu rušit školy. Ale bude se muset přestavět skladba oborů,“ zdůraznila Kozlová. Podle ní je evidentní, že kraj musí více podporovat technické obory i klasická řemesla. „Na úkor různých ekonomických oborů, kde je přetlak absolventů na trhu práce,“ dodala.

MF DNES oslovila zástupce významných zaměstnavatelů v kraji a ti iniciativu radní podporují. Technicky vzdělané lidi není kde brát.

„Síť škol je strašně veliká. Pokud to někdo dokáže prořezat, tak to bude jedině dobře. Dřív byla koncepce školství daleko lepší. Stát řekl, kolik potřebuje jednotlivých profesí, a počty přijatých se redukovaly podle toho. Teď se otevírají obory podle zájmu uchazečů, a ne podle toho, jaké jsou požadavky trhu práce,“ upozornil Pavel Baloun, jednatel strojírenské společnosti Banes v Soběslavi. Ta zaměstnává 110 lidí, nedávno otevřela novou halu a chystá další dvě. A nábor nových lidí není jednoduchý.

Ředitel Kamlach dává za příklad Zlínský kraj

To, že rušení některých oborů na všeobecných či humanitních školách bude do budoucna nutnost, říkají i zástupci středních technických škol.

„Problém je, že v posledních letech je uchazečů o střední školy o 25 až 30 procent méně, gymnázia ovšem žádný pokles nezaznamenala. Navíc se otevřela nová lycea. Někdo by měl přijít a učinit to tvrdé politické rozhodnutí - omezíme třeba po jedné třídě na těch a těch gymnáziích, omezíme lycea. Některé kraje to udělaly, třeba Zlínský, a má to výsledky,“ podotkl ředitel Vyšší odborné školy, střední školy, Centra odborné přípravy v Sezimově Ústí František Kamlach.

Druhou věcí je, že by školy od kraje uvítaly větší finanční podporu například na propagaci a při přípravě nových perspektivních oborů na základě poptávky firem. „Do propagace technických oborů dáváme obrovské množství energie a peněz,“ potvrzuje Kamlach. Záběr škol je široký - od inzerátů přes docházení do základních škol či pořádání dnů otevřených dveří.

Problém je, že takto dobrá spolupráce mezi školou a zaměstnavateli není úplně standardem. A pro firmy to pak znamená, že absolventi jsou hůř uplatnitelní.

„Školy dnes často nemají motivaci ke spolupráci s firmami - nejsou podle toho hodnoceny. V regionu jsou střední školy a učiliště, které jsou v tomto směru akční, ale je to spíše snahou vedení škol a osobním nasazením ředitelů,“ uvedla personalistka budějovického Bosche Barbora Schelová.

Podle ní by na úrovni kraje měla fungovat regionální koordinační a poradenská centra a fondy pro spolupráci škol a firem. Kraj by také měl usilovat o užší spolupráci škol a firem.

„Možným řešením je rozšíření odborného výcviku a praxe ve firmě, které by usnadnilo přechod absolventů ze školy a učebního oboru do praxe zapojením do pracovního prostředí v průběhu studia. Měla by se také posílit informovanost studentů a jejich rodičů o možnostech a šancích konkrétního uplatnění po ukončení školy například vytvořením pozice koordinátora spolupráce školy a firem,“ dodala Schelová.

Školy čím dál víc lákají uchazeče na dobré příklady - když rodič uvidí, že jeho dítě bude mít už na škole stipendium a jasnou budoucnost se zajímavým platem, je to silný argument. A pokud je škola orientovaná na praxi, mohou velmi rychle uspět.

Příkladem je 20letý Tomáš Paták ze Soběslavi. V roce 2015 v Sezimově Ústí dokončil čtyřletý obor mechanik - seřizovač. A dnes je ve společnosti Banes již mistr výroby a má pod sebou mnohem starší kolegy.

„Mě škola nebavila, zájem jsem začal mít až ve druháku na střední, kdy začalo být vyučování víc praktické. Na brigády jsem do Banesu chodil už od prváku a od třeťáku jsem měl stipendium,“ popsal mladý mistr.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Primář Fifka nosil na sále pod pláštěm košili a motýlka a v tom operoval,“...
Jiří Fifka: starosta Strakonic i zachránce mladíka s prostřeleným srdcem

Lékař Jiří Fifka patřil mezi špičkové chirurgy ve strakonické nemocnici, proslavil se úspěšnou operací prostřeleného srdce šestnáctiletého mladíka. Stál i v...  celý článek

Útok (ilustrační foto)
Prodavači kebabu si podali ruce, z loupeže je výtržnictví a podmínka

Hádku dvou arabsky mluvících prodejců kebabu, při které se zablýskl nůž, potrestal českobudějovický okresní soud. Čtyřicetiletý muž z Bagdádu, kterému hrozilo...  celý článek

Soubor vznikl v září 1895. Posledních sedm let má zázemí v Divadle U Kapličky....
Budějovičtí ochotníci mají Cenu města, diváky zvou na čtyři představení

Ochotníci z Divadelního spolku J. K. Tyl převzali v obřadní síni radnice Cenu města za rok 2016. Od roku 1952, kdy se datuje novodobá historie jejich souboru,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.