Florbal s vozíčkáři. Největší problém je jet rovně

  9:48aktualizováno  9:48
Rozjet, přibrzdit, zatočit. Tři jednoduché úkony, které ve skutečnosti není vůbec lehké provést. Jak zabrat? Kam dát ruku? Jak moc ji stisknout? To je věda... A používat při tom ještě florbalovou hůl? Redaktor MF DNES si to vyzkoušel, zatrénoval si s florbalisty na vozíku.

Sedím na sportovním vozíku s motivem české reprezentace a kolem mě se prohánějí jedni z nejlepších florbalistů na vozíku v Česku. Hráči Štírů České Budějovice, kteří porážejí i ty nejlepší z Evropy. Sportovci, kteří se každý týden scházejí v tělocvičně v Kubatově ulici, aby trénovali a dokázali, že život invalidním vozíkem zdaleka nekončí.

„Tady si sedni a jdeme na to,“ ukazuje vedoucí týmu Zbyněk Sýkora.

Fotogalerie

Připadá mi, že vozík reaguje hodně citlivě, a nějaký čas mi trvá, než si uvědomím, co musím udělat, když se chci někam dostat. Největší problém je jízda rovně. Musím zabrat oběma rukama stejně. Daří se mi to až po několika pokusech.

Pak ale dostanu navíc do ruky florbalku. Jsem bezradný. Jet a udržet balonek na florbalce je těžké. Utíká mi, ztrácí se pod vozíkem, a když konečně ujedu několik metrů, špatně zatočím, nebo musím brzdit, protože se blížím ke zdi. Nakonec se mi přesto podaří párkrát dojet k brance a vystřelit. Několikrát i přesně.

Z obručí se dělají puchýře, rukavice nepomáhají

Uklízím se stranou a Štíři se pouštějí do zápasu. Jedním z nich je dvacetiletý Adam Šimonek, který s florbalem na vozíku začal před dvěma lety. A už je v reprezentaci.

„Začátky byly hodně těžké. Asi největší problém bylo naučit se pracovat s vozíkem, což pro mě jako nevozíčkáře bylo těžké. Jezdil jsem bez hokejky a pak s ní. Čím víc jsem toho najezdil, tím jsem se zlepšoval,“ vzpomíná.

Uhádnout, co bolí nejvíc, není při pohledu na jeho zavázanou rukou těžké. „Z obručí se dělají puchýře. Proto hodně tejpujeme. Na začátku jsem používal rukavice, ale tvoří se stejně. Kůže si ale zvykne,“ usmívá se student jindřichohradecké Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Praze.

Kvůli vrozené vývojové vadě má zcela zdravou pouze pravou ruku. Kromě florbalu se věnuje plavání a volejbalové statistice v budějovickém Jihostroji.

O pár minut později se ptá: „Tak co, zahraješ si?“ Vím, co mě čeká, ale i přesto nejistě přikývnu. Na hřišti se spíš motám, míčku se dotknu jen párkrát a dojet na místo, kde se právě hraje, mi trvá několikanásobně delší dobu než ostatním. Hráči kolem mě jsou rychlejší, kombinují a posílají si přihrávky.

Ligový turnaj v Budějovicích

ve sportovní hale

Sobota

13:00 Bulldogs Brno - Meteor Plzeň 
14:15 Tatran Střešovice - Wolf Sosnowiec
15:30 Wolf Sosnowiec - Bulldogs Brno
16:45 Meteor - Štíři České Budějovice

Neděle

9:00 Štíři Č. Budějovice - Wolf Sosnowiec
10:15 Bulldogs Brno - Tatran Střešovice
11:30 Wolf Sosnowiec - Meteor Plzeň
12:45 Štíři Č. Budějovice - Tatran Střešovice

Všímám si, jak využívají vozík a myslím na to, co mi chvíli předtím řekl Adam Šimonek. „Odstavit si soupeře tělem v tomhle případě znamená odstavit si ho vozíkem.“

Hra je hodně agresivní i technická. „Pravidla jsou se zdravým florbalem dost podobná. Jen místo běhání používáme vozík. S ním se dá ohromně taktizovat. Využívá se k clonění a blokům. Na tom se snažíme pracovat, a asi proto jsme v tom nejlepší,“ usmívá se pětatřicetiletý František Šindelář, který si kromě jiného vyzkoušel i profesionální basketbal na vozíku na Sardinii.

Titul z české extraligy i z turnaje ve Švédsku

Budějovičtí vozíčkáři mají na kontě za poslední roky hodně úspěchů. Vyhráli českou extraligu, z prestižního švédského turnaje Malmö Open přivezli stříbro a zlato, když porazili jeden z nejlepších týmů v Evropě Nacka HI a na nájezdy dokázali přehrát i nizozemskou reprezentaci. A dál? „Teď zbývá jen obhajovat,“ usmívá se Šindelář.

Zatím je tým v české extralize na dobré cestě. Po šesti odehraných zápasech Štíři vedou tabulku s náskokem tří bodů před Wheel Wolf Sosnowiec z Polska, jediným zahraničním zástupcem v soutěži. O víkendu je Jihočeši vyzvou v budějovické sportovní hale. Čekají je i zápasy se silným Tatranem Střešovice a plzeňským Meteorem. Součástí programu v hale je i sobotní podvečerní utkání mužského celku Štírů.

„Byl bych moc rád, kdyby přišlo co nejvíc lidí. Myslím, že to budou pěkné zápasy. Snažíme se udělat vše pro to, abychom to lidem ukázali,“ líčí 33letý Zbyněk Sýkora.

Tým při tréninku tvoří muži i ženy, studenti i dospělí, zdraví i handicapovaní. Chodí sem hráči štírského A-týmu, které zrovna trápí zranění, a na vozík při tréninku usedne i zcela zdravá manželka Zbyňka Sýkory Michaela. Scházejí se dvakrát týdně a neustále pracují na taktice. V týmu však nejde pouze o výsledky.

„Používáme sport jako prostředek k tomu, abychom hráče co nejvíc motivovali a vrátili do aktivního života. Pomocí sportu z nich děláme lidi, kteří jsou začlenění do společnosti. Pořád se snažíme nabírat nové členy,“ shrnuje Sýkora.

Právě jeho slova potvrzují to, co říká talentovaný Šimonek. „Pro vozíčkáře, kteří jsou krátce po úrazu, je to způsob, jak zjistit, že se život nehroutí. Přijdou do kolektivu lidí, kteří mají stejný problém, a mohou se toho od nich spoustu naučit,“ líčí předtím, než vyrazí zpět do hry.

Já ve zbytku tréninku pozoruji většinou záda ostatních. Na konci se mi však podaří připlést se ke střele, po které nakonec padá gól.

Když se druhý den ráno probudím, bolí mě levá ruka od florbalky a také záda. Ale přemýšlím, že někdy příště si půjdu zase zahrát. „To, co jsi dělal, se někteří zdraví učí i rok. Klidně někdy znovu přijď,“ vybavuje se mi věta Františka Šindeláře, kterou zhodnotil moje motání po hřišti.

Autor:

Nejčtenější

Nadějná zlatovláska. Nástupkyně Neumannové o tetováních i hubnutí

Nadějná česká lyžařka Barbora Havlíčková

Pyšně vyhrnuje rukáv levé ruky. Nic nezakrývá. Naopak vášnivě popisuje příběhy důkladně promyšlených tetování. V...

Učitelka z Prachatic vydržela 49 dní ve tmě. Nyní si chce změnit život

Marcela Haspeklová uspořádala ve vimperské kavárně Ve Skále komponovaný večer s...

Zatímco většina lidí si vyzkouší pobyt ve tmě maximálně na týden, prachatická učitelka Marcela Haspeklová vydržela v...

Při nehodě na Písecku zemřeli čtyři cestující v osobním autě

U Drhovle na Písecku se srazil nákladní vůz s osobním, ve kterém zemřeli muž a...

U Drhovle na Písecku se srazilo nákladní auto s osobním. Při havárii zahynuli čtyři lidé. Tragédie se stala na silnici...

Muž v klubu prohýřil 30 tisíc. Když měl platit, volal na pomoc strážníky

Poslední noční kluby v Dubí bojují po otevření dálnice D8 do Německa o

Říká se, že každá zábava něco stojí, ale návštěvník nočního klubu v Českých Budějovicích si zřejmě myslel opak....

Srážka s kamionem má třetí oběť, mrtvým v autě bylo 17, 19 a 23 let

Při tragické nehodě zemřely v obci Hořice na Šumavě dvě ženy. Dva muže převezl...

Tragická nehoda v Hořicích na Šumavě z úterního večera má třetí oběť. V českobudějovické nemocnici ve středu zemřel...

Další z rubriky

Klíšťat díky vedru a suchu ubylo, ale nakažených lidí je více než loni

Ilustrační snímek

Ačkoli jihočeští vědci nasbírali v letošním horkém a suchém počasí výrazně méně klíšťat pro své výzkumné chovy než...

Kebab rozmrzal už v autě, polotovar bez dokladů mířil do Českého Krumlova

Státní veterinární správa při společné kontrole s celníky objevila na...

Jihočeští celníci při kontrole v terénu odhalili 300 kilogramů kebabu, který coby masný polotovar řidič převážel v...

Spor o nefunkční osvětlení na náměstí v Táboře může skončit u soudu

Na náměstí T.G.M. v Táboře mají mezi betony svítit LED světla. Od rekonstrukce...

V Táboře stále nefunguje osvětlení na náměstí T. G. Masaryka za 1,7 milionu korun. Po opravách se vždy porouchalo....

Seriál o motorickém vývoji: Jak ve druhém roce dítě podpořit, aby se vyvíjelo správně?
Seriál o motorickém vývoji: Jak ve druhém roce dítě podpořit, aby se vyvíjelo správně?

Ve druhém roce se z kojence stává batole a jeho vývoj jde stále kupředu. Podívejte se, jaké aktivity mu v něm pomohou.

Najdete na iDNES.cz