Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alšova jihočeská galerie koupila za dva miliony vzácný Pinkasův obraz

  14:09aktualizováno  14:09
Alšově jihočeské galerii se podařil získat unikátní obraz, který jí může závidět Národní galerie v Praze i evropské výstavní síně. Za dva miliony pořídila obraz Modlitba za oběšence z dílny českého realistického malíře 19. století Hippolyta Soběslava Pinkase. V aukci by jeho hodnota byla až devět milionů.

Kurátorka Kristýna Brožová popisuje osud obrazu Hippolyta Soběslava Pinkase (1827-1901). | foto: Marek Podhora, MAFRA

 Prostory galerie ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích zdobí rozměrné dílo od čtvrtka 5. března. Bude tam vystavený do 5. dubna, potom ho odborníci podrobí další expertíze a restaurování.

Na obrazu Pinkas zobrazil sebevraždu svého přítele, malíře Josefa Wehleho. Plátno patří podle ředitele galerie Aleše Seiferta mezi nejvýznamnější díla evropského realismu a Pinkas jej dokončil za svého působení v Paříži v roce 1861.

„Obraz byl dlouho ve francouzských soukromých sbírkách a nedávno se objevil na malé aukci v Dijonu, kde ho koupili zástupci českého investičního fondu. Tehdy ještě neměli jistotu, že je to skutečný Pinkasův Oběšenec,“ líčí ředitel Alšovy jihočeské galerie Aleš Seifert.

Fotogalerie

O díle se dozvěděl z televizní reportáže a šel za hejtmanem Jihočeského kraje s tím, aby galerie obraz za dva miliony od fondu koupila.

„Problém byl v tom, jak v rozpočtu galerie vyčlenit dva miliony korun, aniž bychom ohrozili jeho nákup a nepředběhli nás další možní zájemci, protože skutečná hodnota obrazu je několikanásobně vyšší. Kraj, coby zřizovatel, proto zvýšil příspěvek, který galerii dáváme a to v jasné snaze dílo získat,“ řekl hejtman Jiří Zimola.

Temný příběh realismu

První říjen roku 1857 měl být pro Hippolyta Soběslava Pinkase běžným dnem. Netušil, že se stane svědkem hrůzné podívané, která ovlivní jeho kariéru i dějiny umění.

Do svého pařížského bytu pod Montmartrem dostal naléhavý vzkaz. Běžel do dílny svého kamaráda malíře Josefa Wehleho, kde ho spatřil oběšeného. Neváhal a přeřízl provaz od županu, na kterém Wehle čtyři hodiny visel.

Vzpomínka na přítelovu smrt se Pinkasovi opakovaně vracela, až se začátkem roku 1859 rozhodl, že ji zobrazí. Od obrazu si sliboval etablování na francouzské umělecké scéně. A úspěchu podřídil vše.

Do trámoví umístil oběšence namalovaného zezadu. Pod ním stojí skupinka klevetnic, které se dohadují o příčině sebevraždy, místo aby někdo vylezl na žebřík a odřízl provaz.

Dílo Pinkas vystavil v roce 1861 na oficiální pařížské výstavě - Salonu. Obraz ohodnotila i kritika.

„Později se Pinkas snažil obraz marně prodat. Nakonec jej přemaloval a oběšenec z něj zcela zmizel. Zbyla po něm pouze symbolická oprátka položená na proutěném koši. Tajemství přemalby se podařilo odkrýt po více než po 150 letech pomocí rentgenu,“ popisuje historička umění Kristýna Brožová.

Dodává, že Pinkasův Oběšenec patří mezi mistrovská díla, která mají významné místo místo v dějinách českého, ale i světového umění.

Studoval s Manetem

Hippolyt Soběslav Pinkas (1827-1901) pocházel z rodiny významného pražského právníka Adolfa Marii Pinkase. Absolvoval čtyři roky studia práv, potom se zapsal na pražskou akademii a nakonec pokračoval ve studiích umění v Mnichově.

Od roku 1854 žil v Paříži, kde v soukromé škole studoval i s Édouardem Manetem. Na Salonu 1859 byly nejprve jeho práce odmítnuty, uspěl až o dva roky později s Oběšencem.

Do dobré společnosti se dostal i Pinkasův Stařec a moře vystavený na Salonu odmítnutých v roce 1863 vedle Manetovy Snídaně v trávě. Pinkas byl jediným českým umělcem vystavujícím na tomto legendárním Salonu, který nechal pro díla odmítnutá porotou otevřít císař Napoleon III.

Po návratu do Prahy roku 1869 se Pinkas věnoval výuce kreslení.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Daniel Šefčík v Táboře vytesal portrét Davy Jonese z filmu Piráti z Karibiku,...
VIDEO: Při festivalu mlsounů v Táboře vznikla socha ze čtvrt tuny čokolády

Během sobotního Čokoládování, festivalu muzea čokolády v Táboře, byla vytvořena největší kakaová socha v republice. Plastika piráta se nyní stane novým...  celý článek

Jan Tuček stojí před budovou, kde nyní sídlí psychiatrické oddělení budějovické...
Klíčem k duševní kondici je dobré zázemí, říká primář psychiatrie Tuček

Proč nejsou všichni duševně nemocní spokojení s léčbou? To vysvětlil v rozhovoru pro MF DNES primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan...  celý článek

Rodiče děti unesli ze strakonického dětského centra při povolených návštěvách.
Soud nařídil ústavní výchovu unesených sourozenců. Kvůli zanedbávání péče

Českokrumlovský soud nařídil ústavní výchovu sourozenců Davida a Leonarda Lackó, které minulý pátek unesli rodiče z dětského centra ve Strakonicích. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.