Velká gymnázia v kraji si mohla i letos vybírat nejnadanější deváťáky, zájem o místo v prvním ročníku výrazně převyšoval nabídku. Například v budějovickém Gymnáziu Česká skládalo přijímací zkoušky do jedné třídy se 30 žáky 98 uchazečů. Osm deváťáků ale odmítlo kvůli kompletnímu naplnění 1. ročníku i privátní Česko-anglické gymnázium, kde stojí roční školné od 27 do 30 tisíc korun.
Zatímco ředitelé velkých gymnázií už mají zápisové lístky žáků budoucích prvních ročníků „pod střechou“, většina průmyslovek a středních škol se snaží doplnit žáky na volná maturitní místa. Třeba právě deváťáky, co se nevešli na gymnázia.
Ve veselské ekologické a potravinářské škole už připravují třetí kolo přijímacího řízení na zbývajících dvanáct volných míst ve třech maturitních oborech, někteří šéfové středních škol jsou k pořádání dalších kol skeptičtí.
„V situaci, kdy je víc židlí na středních školách než deváťáků, je to zbytečné. Před dvěma lety se k nám hlásila dívka, která neudělala Scio testy z češtiny ani matematiky a nedostala se na gymnázium. Tak jsem vypsal druhé kolo přijímacího řízení a den před jeho konáním mi zavolal tatínek, že se omlouvá, ale dcera se dostala na obě zvolená gymnázia,“ řekl ředitel Jiří Homolka ze Střední průmyslové školy Volyně na Strakonicku.
Školy všech zřizovatelů v kraji nabízejí celkem 10 261 míst
Fakt je, že převis míst v prvních ročnících středních škol a učilišť na jihu Čech je ve srovnání s počtem čerstvých absolventů základních škol obrovský. V Atlasu školství pro nadcházející školní rok nabízejí školy všech zřizovatelů v kraji celkem 10 261 míst, přičemž jihočeských deváťáků je 4 623. I když se k nim připočte odhadem několik stovek deváťáků z jiných regionů, které táhnou ojedinělé školy se speciálním zaměřením, pořád má každý deváťák místo ve dvou školách.
Na tento systém doplácejí především učiliště, protože řada škol nabírá na maturitní obory i žáky s podprůměrným prospěchem. Přestože často výuku nezvládnou a pak musí hledat nové uplatnění.
„Během září se u nás protočí nejméně 20 žáků. Najednou zjistí, že je obor nebaví, a jdou jinam. Někteří k nám přecházejí z jiných učilišť, ale přijdou i z veterinární, mechanizační a zahradnické školy, kde zjistí, že jim to nejde,“ podotkl Tomáš Kalena, ředitel Střední školy Trhové Sviny na Budějovicku, která letos nabrala v prvním kole nejlépe žáky do oborů kuchař číšník a opravářské práce. Naopak do žádaných oborů elektrikář, malíř a truhlář jen po jednom deváťákovi.
Táborská strojní a stavební průmyslovka zaznamenala letos u učebních oborů větší příklon k těm stavebním, na rozdíl od Svinů nabrala proti loňsku hlavně víc truhlářů. „A naopak asi nebudeme schopni otevřít obor strojní mechanik,“ sdělil šéf školy Marcel Gause.
Podle krajského radního pro školství Tomeše Vytisky hejtmanství spolupracuje na větším prosazení žádaných učebních oborů u žáků s hospodářskou komorou, ale je to dlouhodobý proces.
„Přitom šikovní řemeslníci se uplatní lépe než vysokoškoláci. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že běžná sazba u venkovského advokáta je 500 korun za hodinu a pokrývači či tesaři ji chtějí taky,“ srovnává právník Vytiska.
Mladé odborníky však chtějí po vedení veselské ekologické a potravinářské průmyslovky i mlékárny, pivovary či konzervárny. „Letos se mi podařilo naplnit celou třídu potravinářských oborů. Zdá se, že rodiče konečně pochopili, že jde o žádané a perspektivní obory,“ sdělil šéf školy Ladislav Honsa.
