„Dodnes je mi záhadou, že jsem to všechno přežila,“ řekla MF DNES při oslavě svých devadesátin.
Hana Tvrská se narodila 24. dubna 1928 v Protivíně v židovské rodině Weilových. Jako 14letá prošla transportem z Českých Budějovic do Terezína, o rok později ji poslali s rodinou do Osvětimi.
Obávaný koncentrák nepřežil její otec ani dalších 67 příbuzných. V dubnu 1945 ji spolu s dalšími vězeňkyněmi nasazenými v Německu na odstraňování trosek a vyhrabávání zavalených po bombardování osvobodila britská armáda.
V té době jí bylo 17 let a vážila 34 kilo. Setkala se se svojí maminkou, která útrapy se štěstím také přežila. Do Protivína se obě dostaly v červnu 1945. „Všude se slavilo, hrála hudba a tancovalo se,“ vzpomínala na návrat.
Hana Tvrská po válce dodělala školu a pracovala nejdříve v protivínské mlékárně a potom jako prodavačka v prodejně galanterie na budějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Až do vysokého věku navštěvovala studenty a zúčastňovala se besed a vzpomínkových akcí.
Příznačný pro ni byl, jak vzpomíná rodina a přátelé, její optimismus. S přítelkyněmi z Osvětimi si dlouho dopisovala. „Smály jsme se, že jsme se dožily tolika let, protože jsme odkojené Osvětimí,“ opakovala s úsměvem.
Radost jí dělala vnoučata a pravnoučata, která jí podle jejích slov pomohla znovu obnovit skoro vyhlazenou rodinu.
