Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsem Hana, číslo 73 685, říká žena, jež přežila Terezín i Osvětim

  12:02aktualizováno  12:02
Poslední žijící pamětnice transportu Akb z Českých Budějovic do Terezína Hana Tvrská zahájila ve čtvrtek výstavu Nalézání zmizelých osudů na budějovické radnici. Ta mimo jiné připomíná i 72. výročí tohoto transportu, kterým odjelo 910 Židů.

Hana Tvrská je poslední žijící pamětnicí transportu Akb z Českých Budějovic do Terezína. Ve čtvrtek zahájila na budějovické radnici výstavu Nalézání zmizelých osudů. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

V hale se tísní stovky lidí s kufříky. Mladí školáci i staré ženy. Mezi nimi je čtrnáctiletá Hana Weilová z Protivína. V tu dobu už však nemá jméno, jen číslo. Akb 385.

Je 18. dubna roku 1942 a z Českých Budějovic právě odjíždí 910 Židů transportem do koncentračního tábora v Terezíně. Konce druhé světové války se dočká jen 31 z nich. Mezi nimi je Hana, která jako zázrakem přežije pohled do tváře Mengeleho v Osvětimi i epidemii tyfu.

Svůj životní příběh ve čtvrtek odvyprávěla na slavnostním zahájení výstavy Nalézání zmizelých osudů na budějovické radnici.

"Měla jsem krásné dětství. Chodila jsem v Protivíně do školy a do Sokola, moje kamarádky byly nežidovského původu, nikdy jsem se nesetkala s nepřátelskými projevy vůči Židům. Rodiče měli obchod se smíšeným zbožím, kde jsem také pomáhala, lidé u nás rádi nakupovali. Tatínek měl rád hudbu, proto jsem se učila hrát na klavír. V neděli vždycky říkal: Anko, pojď nám zahrát, a měl radost, jak mi to jde," líčí Hana Tvrská rozená Weilová, která 24. dubna oslaví 86. narozeniny.

Fotogalerie

Vzpomíná, že její tatínek přečetl v originále knihu Mein Kampf od Adolfa Hitlera a tušil, že je nečeká nic dobrého. "V den, kdy nás obsadili Němci, napadl sníh. Přišli jsme promočení do školy a jindy přísný pan učitel byl na nás nezvykle hodný. Krásný život, kdy byla rodina pohromadě, pomalu končil," vypráví.

Po roce 1940 začala postupně platit různá omezení a zákazy v souladu s Norimberskými zákony. Hana nemohla chodit do školy, rodina musela odevzdat spoustu osobních věcí a začala nosit žlutou Davidovu hvězdu. "Zavřeli nám krám a tatínek musel jít dělat dělníka do jedné fabriky," říká.

V dubnu 1942 přišel povolávací rozkaz do transportu. Když nastupovali v Protivíně na vlak, někteří místní se jim prý nebáli zamávat a povzbuzovali je, že bude lépe. 17. dubna přijela Hana s otcem a matkou do Budějovic. V hale továrny čekali na cestu do Terezína.

"Směli jsme si zabalit 50 kilogramů na osobu. Vzali jsme si i nasušený chleba a vánočky, dostali jsme už echo od pražských známých, abychom si to sušili a potom si tím v táboře přilepšili. Osobní věci žádné, měla jsem jen přívěšek na krku. Byl to ptáček v kleci, kterého mi daroval tatínek. Samozřejmě jsem o něj přišla."

V Terezíně bydlela s matkou, časem se mohla setkávat i s otcem. Přestěhovali ji do dívčího domova, nejčastěji si povídali jen o jídle. Měli neustále hlad.

"V Terezíně jsme byli do prosince 1943, kdy nás nahnali do dobytčích vagonů a poslali na východ. Konečná stanice byla Osvětim, kde jsem přestala být číslem Akb 385 a stala jsem se číslem 73 685. Je němým svědkem hrůzných okamžiků na mém předloktí dodnes. V osvětimském pekle byl pro všechny nejhorší pohled na kouř stoupající z komínů plynových komor," popisuje.

Na osvětimské rampě zažila agresivní esesáky se psy a pohlédla i do tváře obávaného doktora Josefa Mengeleho. Všechny děti se před ním musely svléknout.

Matka jí prý poradila, aby hlavně vypnula prsa. O osudu rozhodoval pohyb Mengeleho prstem. Upozorňuje, že Osvětim byla nejhorší ze všech táborů. "Nevíte dne ani hodiny, kdy vás vyberou, naloží na nákladní auto a odvezou do plynu," podotýká Hana Tvrská.

Když se vrátila domů, vážila 34 kilogramů

V dubnu 1944 zemřel po několika nemocích její tatínek. Hana s matkou jako zázrakem přežily nucené odklizovací práce v Hamburku, kde v nelidských podmínkách pracovaly o hladu. Přečkaly i tyfovou epidemii v koncentračním táboře Bergen-Belsen, kam byly evakuovány v dubnu 1945. Do Protivína se vrátily v červnu 1945.

"Bylo mi 17,5 roku, vážila jsem 34 kilogramů a moje 40letá maminka měla o tři kila více. Nacisté zavraždili 67 členů naší rodiny, zůstaly jsme s maminkou samy a začal pro nás zcela jiný život," líčí.

V současnosti je už poslední pamětnicí transportu Akb. Žije sama, manžel jí zemřel. Radost jí však dělá pět vnoučat a devět pravnoučat, desáté je na cestě.

"Není pro mě lehké ani po tolika letech vzpomínat na tyto události. Ve světě je spousta násilí a netolerance. Určité skupiny dnes hajlují na ulicích a vykřikují nacistická hesla. Co mohu udělat já? Mluvit o těchto věcech a varovat. Chtěla bych zejména povzbudit mladé, aby proti těmto projevům vystupovali a nepřipustili opakování násilí a zvěrstev na jakémkoliv národu či rase," přemýšlí Hana Tvrská.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V obecním bytě v tomto domě v Besednici žila naposledy rodina Branislava...
Unesené děti žily naposledy s rodiči v Besednici, sousedům vadil křik

Děti skoro nevycházely ven. Podle místních se občas z domu ozýval křik. MF DNES zjistila, že Branislav Sloboda a Anita Lackóová, kteří v pátek unesli své syny...  celý článek

Volební hlasování.
Jihočeši žijící v cizině jdou k volebním urnám v Londýně i v Kodani

Když se lidé ráno v Česku probouzeli, měla už odvoleno. Jedenadvacetiletá Kateřina Šimková, která pochází z Budějovic, ve čtvrtek večer pacifického času po...  celý článek

Zámek Hluboká otevřel novou prohlídkovou trasu Hostinské pokoje. Návštěvníci...
Hluboká otevřela novou trasu. Na zámek letos přišlo už přes 260 tisíc lidí

Druhé pato nabízí návštěvníkům pohled do hostinských pokojů, kde Schwarzenbergové ubytovávali své významné návštěvy. Lidé zde poznají atmosféru 19. a počátku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.