Před 70 lety ho odsunuli, teď Rakušan dokončil kroniku o rodné Kaplici

  9:18aktualizováno  9:18
Psal se rok 1937, když osmiletý Herbert Sailer vítal na náměstí v Kaplici prezidenta Edvarda Beneše. O osm let později musel i s rodinou a dalšími německy mluvícími vyhnanci milované městečko opustit. Za dekrety k odsunu byl prezident Beneš. Město však Sailerovi zůstalo pod kůží.

V roce 1937 přijel do Kaplice československý prezident Edvard Beneš. Na náměstí ho jménem německy mluvících školáků vítal i osmiletý Herbert Sailer. | foto: archiv Herberta Sailera

A tak se rozhodl vydat o rodišti kroniku, přestože už 70 let žije v Rakousku. Jeho nápad vznikl v roce 1993 a s rukopisem mu pomáhali rakouští i čeští dobrovolníci.

„Moji krajané mě k tomu nejdříve přemluvili. Nemám ambice profesionálního historika. Chci proto podat zprávu o Kaplici ve zlomových dobách, které ovlivnily život místních obyvatel,“ říká skromně 86letý Herbert Sailer, syn bývalého ředitele kaplické německé školy.

Kronika je o městečku blízko rakouských hranic, kde žilo převážně německy mluvící obyvatelstvo a jež vzniklo v dávných dobách na mezinárodní obchodní trase. Prvními osadníky kolem řeky Malše byli Keltové, Germáni a Slované.
Podrobněji pak popisuje společenský i politický život ve dvacátém století, hlavně vývoj od doby první světové války.

Herbert Sailer (vpravo) dokončil s pomocí přátel a krajanů rukopis kroniky o...

Herbert Sailer (vpravo) dokončil s pomocí přátel a krajanů rukopis kroniky o Kaplici.

Hlas lidu se tu nejvíc projevoval v krizových dobách. Třeba po vyhlášení Československa a státu Rakouské Německo v roce 1918. Příslušnost k Rakousku tu chtěli obyvatelé hájit dokonce domobranou. Další směr přinesla do jinak poklidné Kaplice vlna německého nacionalismu a fanatismu.

Ve 30. letech místní německé Kapličáky trápila, alespoň podle záznamů z kroniky, diskriminace od českých úřadů. „Když 10. října 1938 vtáhla německá vojska do Kaplice, obyvatelé jásali. Doufali, že tím skončí národnostní napětí,“ píše autor a jako protipól ukazuje fotografii, na níž v roce 1937 vítá na náměstí jménem německy mluvících školáků nového prezidenta Edvarda Beneše.

Gestapo postřílelo Američany, kteří nouzově přistáli na sněhu

Podle Sailera ale nepřinesly další roky po Mnichovu nic dobrého, protože obyčejní lidé si válku nepřáli. Zaznamenává strádání žen a dětí i chaos prvních dnů míru, kdy se moci ujali lidé, kteří se vydávali za partyzány.

Také popisuje smutnou událost z prosince 1944 - masakr kolem nouzového přistání amerického bombardéru s deseti muži na palubě. Porouchaný letoun dosedl tehdy na sněhu mezi Dolním Dvořištěm a Wullowitz. Celá posádka se sice šťastně zachránila, ale ozbrojenci z gestapa a jednotek SA je zajali a cestou do Kaplice postříleli.

Podle Sailera to místní lidé odsoudili. I tak jim ale zbývalo už pouhých několik měsíců k odsunu za hranice. S padesátikilovými zavazadly je ke konci roku 1945 odvážely hlavně do blízkého Rakouska nákladní vlaky. Předtím museli vykonávat veřejně prospěšné práce s páskou na rukávu, kde bylo vyznačeno písmeno N.

Dnes už se může Herbert Sailer opět procházet kolem rodného domu v Kaplici. Stojí poblíž náměstí.

Rukopis s pomocí přátel a krajanů šťastně dokončil, dokonce má i většinu textu v češtině. Jde o fakta. Vlastní komentář si dovolil jen v doslovu, kde píše, že chtěl jen upozornit na život lidí, kteří se stali oběťmi ideologií, jež nerespektovaly boží zákony.

„V obou táborech se našli vše bezmyšlenkovitě opakující jedinci. Jen z odvahy k pravdě a vůle k odpuštění může opět narůstat přátelské sousedství,“ opakuje Sailer.

S vydáním knihy mu chce pomoci kaplická radnice. „Myslím, že jde o podnětný čin. Je to objektivní záznam jednoho období našeho města,“ řekl starosta Pavel Talíř. A vyzývá obyvatele a pamětníky, kteří ještě mohou přispět k doplnění textu svým svědectvím či dokumenty.

Nejčtenější

Učitelka z Prachatic vydržela 49 dní ve tmě. Nyní si chce změnit život

Marcela Haspeklová uspořádala ve vimperské kavárně Ve Skále komponovaný večer s...

Zatímco většina lidí si vyzkouší pobyt ve tmě maximálně na týden, prachatická učitelka Marcela Haspeklová vydržela v...

Tři zájemci o dostavbu dálnice D4 mají smůlu, ministerstvo je vyloučilo

Vizualizace dálnice D4 u Příbrami

Do druhého kola výběrového řízení na dostavbu 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem vybralo ministerstvo...

Jihočeský Ikaros létal v 18. století s křídly na trhy do Vodňan

Vít Fučík na ilustraci A. Hermana v knize Z dějin naší vzduchoplavby od Václava...

Průkopník české aviatiky Vít Fučík údajně létal v 18. století v unikátním postroji. Pomáhaly mu měchy naplněné...

Mladý Prospal dostal u táty první šanci v českobudějovickém áčku

Václav Prospal mladší v dresu Českých Budějovic

Václav Prospal na střídačce hokejového Motoru České Budějovice a Václav Prospal i přímo na ledě. Jenže o 25 let mladší....

První liga: Kladno podlehlo Budějovicím, Jihlava vyhrála v Třebíči

Kladenský brankář Lukáš Cikánek zasahuje v utkání s Českými Budějovicemi.

Vedoucí tým první hokejové ligy v tuhé bitvě potvrdil svou pozici - České Budějovice v 23. kole vyhrály na ledě Kladna...

Další z rubriky

Stát dá pětistovku za zobák kormorána, podle rybářů ale ptáků neubude

Kormorán velký přezimuje na pražské Vltavě ve velkých hejnech a rybářům působí...

Přemnožení kormoráni působí rybářům milionové škody. Stát je chce zmírnit tím, že začíná myslivcům od listopadu...

V anketě řidičů o nejhorší výmol v kraji vede díra v Budějovicích

V anketě serveru vymoly.cz „vyhrály“ jihočeskou část díry na křižovatce ulic...

Sto tisíc hlasů řidičů rozhodlo v soutěži o nejhorší díru na silnici v republice webu www.vymoly.cz. Jižní Čechy...

Nový železniční koridor u Budějovic řeší soudy, obce chtějí jinou trasu

Ilustrační snímek

Modernizace části IV. železničního koridoru v úseku mezi Nemanicemi a Ševětínem má odpůrce. Proti navrženému vedení...

Najdete na iDNES.cz