Pohřebiště podle prvotních zjištění pochází z doby kolem poloviny 15. století. Znamená to tedy, že stavební technika při skrývce zeminy narazila na místa posledního odpočinku jedněch z prvních obyvatel Tábora založeného na jaře roku 1420.
Podrobnosti sdělil archeolog Husitského muzea v Táboře František Janda.
„Předposlední červnový pátek došlo k pozitivnímu archeologickému nálezu v podobě příkopu s palisádou a prvními dvěma hrobovými jámami. Následně jsme si tento úsek převzali a zahájili jsme tu záchranný archeologický výzkum, který bude trvat tři týdny,“ uvedl.
Potvrdil, že se jedná o hroby obyvatel města, kteří nebyli pohřbeni v rakvích, ale patrně v prostých rubáších. „Nález je to určitě zajímavý, zasahuje do prvopočátků po založení husitského Tábora. Počet hrobových jam zřejmě nebude konečný,“ pokračoval archeolog Janda.
On a jeho kolegové tušili, že pohřebiště v daném místě může být, ale nevěděli, kam až bude zasahovat.
Na výzkum dohlíží také antropoložka Erika Průchová. Objevené kosterní pozůstatky si přebírají muzejníci. Nález se stává podle zákona státním majetkem.
„Výzkum je citlivý v tom, že se jedná o kosterní pozůstatky. Takže z hlediska práce jde o náročnou preparaci a vinou toho dojde k časovému zdržení stavby,“ uvedl Janda.
Práce, které trvají od jara, nabraly přibližně měsíční skluz a z důvodu archeologického průzkumu se protáhnou se ještě asi o tři týdny. Původně se počítalo s otevřením celé ulice Na Parkánech po položení asfaltu 18. srpna, teď se termín přesouvá zhruba na 8. září.
Starosta Tábora Štěpán Pavlík vnímá, že další prodleva je nepříjemná pro motoristy, kteří mají komplikovaný výjezd z města směrem na Bechyni nebo v opačném směru.
„I kdyby nález nebyl tak zásadní, podle zákona musíme umožnit archeologické práce. V tomto případě se navíc jedná o nález mimořádného významu,“ doplnil Pavlík.
Práci archeologů také značně zkomplikoval pondělní přívalový déšť, který zaplavil nánosem některé již odhalené hroby.
