Uhlí bude stále dražší. Cena povolenek, které umožňují spalováním vypouštět do ovzduší oxid uhličitý, také rychle roste. A tak v Českých Budějovicích hledají cesty, jak získat další zdroj tepla pro tisíce domácností, aby nemuseli obyvatelé za pár let platit výrazně více než nyní.
Pomoci tomu má roky plánovaný horkovod z Jaderné elektrárny Temelín. Krajské město by měl zásobovat minimálně 22 let, poprvé v roce 2020. Teplo má sloužit k vytápění sídlišť Máj, Vltava, Šumava, Pražského předměstí s možností dodávek i pro Suché Vrbné a Havlíčkovu kolonii.
Zahájení stavby už je velmi blízko. Do konce roku má být podepsaná smlouva, která vše naplno odstartuje. Potvrdil to předseda představenstva českobudějovické teplárny Václav Král.
„Dokončujeme jednání se společností ČEZ. Ve chvíli, kdy zasedne nová dozorčí rada teplárny, spustíme schvalovací proces. Domnívám se, že týden před Vánocemi bychom mohli podepisovat,“ informoval Král.
ČEZ už podle dostupných informací ve výběrovém řízení vybral zhotovitele a výkupy pozemků jsou v plném proudu. „Horkovod bude měřit 26 kilometrů, povede zvětší části podél hlavní silnice z Týna do Budějovic a vybraná firma potrubí o průměru půl metru schová vždy alespoň metr pod zem,“ uvedl mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.
Pro odběratele by mělo být zásadní, že se v nadcházejícím čtvrt století skokově nezvedne cena tepla, protože bude mít teplárna více zdrojů pro jeho výrobu nebo získávání.
Zastupitelé Budějovic už vloni projednali a přijali dokument s názvem Strategie 2040, který společnost připravila. Jeho součástí je i přivedení horkovodu z Temelína. Stát má odhadem 1,3 miliardy korun.
Ani nové vedení města v tomto ohledu nebude nijak měnit svůj postoj. „Projekt podporuji. Je důležité, abychom nebyli závislí jen na uhlí. Jeho cena bude dál stoupat a je potřeba, abychom zajistili nějakou stabilitu,“ řekl primátor Jiří Svoboda, který je členem dozorčí rady Teplárny České Budějovice. Jejím stoprocentním vlastníkem je právě město.
To má po podzimních volbách nové vedení, a tak se bude měnit i složení dozorčí rady. Z devíti členů by měli po pondělním jednání radních zůstat čtyři a pět se jich vymění. Ani to by však nijak nemělo měnit pohled města na horkovod.
Ale zpátky k zásadní stavbě. Jejím investorem bude ČEZ, vlastník elektrárny. Kvůli převýšení se na trase budou muset postavit tři horkovodní čerpací stanice, jedna v elektrárně, druhá u obory v Hluboké nad Vltavou a třetí na sídlišti Vltava v Budějovicích.
Plán je takový, že horkovod poslouží 22 let do roku 2042. V obsáhlém dokumentu strategie se však předpokládá, že jeho životnost bude minimálně do roku 2050.
Nová koncepce teplárny je nastavená tak, že se sníží její závislost na hnědém uhlí. Jeho spotřeba by po spuštění horkovodu klesla o třetinu.
„Předložili jsme několik variant rozvoje, které řeší stabilitu ceny a dopady na životní prostředí ve městě. Doporučili jsme přijmout nabídku na dodávky energie z Jaderné elektrárny Temelín,“ sdělil před časem Král.
Teplárna v Budějovicích ohřívá přes 28 tisíc bytů a přes dvě stovky firem a institucí. Pokud se projekt promění ve skutečnost, klesne ve městě i produkce emisí, popílku a dalších vedlejších produktů, sníží se tím také platby za jejich skládkování i za nákup emisních povolenek.
Společnost má k dispozici také kotle na zemní plyn, ty hodlá do budoucna provozovat pouze jako rezervu pro případ výpadku dodávek z elektrárny Temelín či na pokrytí mimořádné potřeby tepla.
Dokument Strategie 2040 se zabývá ještě další možností získávání energie, a to formou spalování takzvaného TAP (tuhé alternativní palivo). To se vyrábí z části odpadu, který končí na skládce.
Protože však kolem budoucnosti skládkování panují stále nejasnosti, tak není definitivně rozhodnuto ani o této variantě. Evropská unie však časem pravděpodobně zakáže ukládat odpad tak, jako je tomu dnes, nebo to bude možné jen za velmi vysoké ceny. Právě proto je jedním za záměrů začít vyrábět tuhé alternativní palivo.
