Už nyní je ale možné na některých místech sbírat hřibovité houby, i když jich zatím není moc. „Na Třeboňsku nebo i jinde na hrázích rybníků se dají najít hřiby dubové, sem tam se objeví hřib kovář, najdou se už lišky a ojediněle křemenáče. S holubinkami je to zatím slabší, stejně jako s muchomůrkou růžovkou neboli masákem. Zrovna ten potřebuje větší vlhkost,“ hodnotí začínající sezonu mykoložka Libuše Kotilová.
Podle ní teď odpovídá skladba hub v lesích každoročnímu vývoji sezony a také počasí, které v uplynulých týdnech na jihu Čech bylo.
„Pokud teď přijdou srážky a bude teplo, tak by měly teoreticky vyrazit. Tím, že bylo na jaře velké sucho, tak podhoubí vyschlo. Je třeba, aby pořádně zapršelo, a určitě se to zlepší,“ pevně věří.
O začátku sezony hovoří také kurátor mykologického pracoviště Jihočeského muzea Miroslav Beran, podle něhož zatím ani moc houbařů nechodí do muzejní poradny. „Nejspíš to bude kvůli suchu. K nám ale chodí spíše lidé, kteří chtějí vědět, co jim vyrostlo na zahrádce u domu,“ vysvětluje Beran.
Nejčastěji v poradně posuzuje běžné druhy hub, holubinky nebo bedly. „Právě u nich se objevují i některé nejedlé nebo jedovaté druhy. Hodně také nosí žampiony, u nichž je to podobné. V případě holubinek je to složitější, je jich spousta druhů – jedlých i nejedlých,“ připomíná.
Pozor si však musejí houbaři dávat i na první jedovaté druhy, které se už také objevují. Zejména v případě muchomůrky tygrované je dobré být maximálně obezřetný.
„Často se dá zaměnit za růžovku neboli masáka. Pokud si není houbař jistý, je vždy lepší se zeptat někoho zkušenějšího nebo mykologa či se obrátit na poradnu. Rozhodně bych se ale v případě laiků nespoléhala na mobilní rozeznávací aplikace,“ varuje Kotilová.
Zároveň upozorňuje, že ne každý houbař ví, jak se má správně v lese chovat. „Vesměs je jedno, zda houbu uřízne těsně před koncem nebo ji vydloubne z podhoubí. Vždy je ale nutné díru zahrnout, aby se nepoškodilo podhoubí. Pak může zbytečně vysychat a další kusy zde už nemusí vyrůst,“ připomíná.
Auta houbařů brzdí lesní práce
Právě chování houbařů a sběračů lesních plodů dlouhodobě znepokojuje také strážce NP Šumava, i když ti zatím mají poměrně klid.
„Na houby ještě nikdo nejezdí, protože kvůli suchu nerostou, ale to se už brzy změní. Bohužel se řada návštěvníků snaží porušovat zákaz vstupu do klidových zón a chodí i do míst, kde to není povolené. Asi mají pocit, že je tam nemůžeme chytit a že tam najdou více hub,“ říká vedoucí oddělení stráže přírody NP a CHKO Šumava Ondřej Drnovec.
Ještě větší problém ale představují řidiči, kteří nechají auta na krajích lesů nebo přímo na příjezdových cestách. Mnohdy si totiž neuvědomují, že tím brání lesním pracím.
„Přes léto se hojně těží po kůrovci nebo po vichřicích a těžká technika pak nemá kudy dostat dřevo ven, pokud je cesta zatarasená autem. Myslím si, že to budeme o prázdninách opět často řešit,“ podotýká Drnovec.
Také připouští, že se snaží podobným hříšníkům hlavně domlouvat. Pokud se ale nepoučí, mohou od strážců dostat pokutu až deset tisíc korun.
„Je nás sice jen pětadvacet na celou Šumavu, na druhou stranu ale už máme vytipovaná místa, kde k podobným přestupkům dochází častěji. Na ty se pak zaměřujeme více,“ doplňuje Drnovec s tím, že poslední roky naštěstí takových lidí tolik nepřibývá.
