Dlouhé roky se jihočeští zemědělci nepotýkali s tak vážným problémem týkajícím se hlodavců. Po loňské kalamitě na Moravě, zejména v oblasti Hané, se hraboši výrazně přemnožili i na západní polovině republiky.
Největší škody napáchali hlavně na přelomu letošní zimy a jara. Jejich zvýšený výskyt však hospodáři registrují už od přelomu loňského léta a podzimu.
„Už v září jsme měli první známky, že se u nás hlodavci začínají přemnožovat. Po první seči pícnin jsme si všimli poškozeného podrostu a četných děr,“ potvrzuje první zkušenosti s hraboši předseda ZEAS Agro Rábín na Prachaticku Vladimír Soukup.
Díry se však s prvním letošním oteplením začaly objevovat stále více. „Místy jsme jich měli 700 až 900 na hektar půdy. Měli jsme na polích a loukách obrovská vykousaná kola,“ pokračuje Soukup.
Že se Jihočeský kraj stal dalším regionem postiženým přemnoženým hrabošem polním, si uvědomuje také krajská ředitelka agrární komory Hana Šťastná. Podle ní jsou však velké výskyty spíše lokálního charakteru.
„Výrazné výkyvy jsou vidět i na území jednoho katastru nebo podniku, obecně se ale problém týká téměř všech regionů v kraji,“ vysvětluje Šťastná. Podle počtu hraboších děr je situace špatná zejména na Dačicku, kde se místy vyskytuje dokonce až sedm děr na metr čtvereční.
„Je to pro nás v tuto chvíli zásadní problém, který se zde dříve neprojevoval. Museli jsme zaorávat řadu porostů právě kvůli řádění hlodavců a výnosy tak budou znatelně nižší,“ podotýká ředitel holdingu Rhea Josef Kolář, který hospodaří v okolí Dešné na Dačicku na několika tisících hektarech půdy.
I zde se první přemnožení projevovalo na konci loňského srpna. „Způsobilo to totální kalamitu, bylo to jako mávnutím kouzelného proutku. Teplá a suchá zima s námi proti myším rozhodně nešla bojovat,“ dodává Kolář.
Počasí v zimních měsících skutečně nenabídlo žádné delší mrazivé nebo vlhké období, které hlodavcům nejvíce škodí. Částečně pomáhá snad jen přemnožení divokých prasat. Jenže ty však hledáním potravy pod povrchem ve velkém devastují louky a pole, což zemědělcům nakonec ještě daleko více uškodí. Jedním z řešení může být instalace stojanů, takzvaných berliček pro dravé ptáky, pro něž jsou hlodavci přirozenou potravou.
Pomoci mohou dravci
Rozmístilo je už například zemědělské družstvo v Němčicích na Prachaticku. „Chtěli jsme tak přirozeně zvýšit výskyt predátorů. Zdá se nám, že hrabošů skutečně trochu ubylo. Zatím ovšem nevíme jistě, zda pomohl právě tento krok,“ říká předseda Zemědělsko-obchodního družstva Němčice Radek Rypota.
Myši se tam pustily hlavně do jetele a na přelomu zimy a jara byla na polích okolo obce jasně zřetelná vykousaná kola, a to ve velkém počtu.
„Měli jsme také problém s ozimem. Chtěli jsme nejprve aplikovat jed Stutox do nor hrabošů, nakonec jsme k tomu ale nepřistoupili. O plošném rozhozu jsme ani neuvažovali, tahle cesta je totiž administrativně nesmírně komplikovaná,“ doplňuje Rypota s tím, že výskyt škůdce se za poslední dva roky několikanásobně zvýšil.
Cesta plošné chemické likvidace hlodavce je výrazně komplikovaná a protestují proti ní zejména ochránci přírody, o čemž se přesvědčil i Vladimír Soukup z Agro Rábín.
„V jednu chvíli se to u nás jevilo jako jediné možné řešení, jenže jsme nedostali povolení od krajského odboru životního prostředí. A to ani přes to, že jsme pro aplikaci jedu Stutox dostali nařízení od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ),“ vysvětluje rozhořčeně Soukup.
V případě porušení zákazu hrozí pokuta šest milionů
Podle šéfky krajské agrární komory Šťastné zatím tímto způsobem žádní zemědělci na jihu Čech nezasahovali. „Mělo by to smysl jen u nižších jařin. Navíc ani u kladení do děr není situace jednoduchá, hospodářům na to chybějí pracovní síly. Ti tak situaci s vypětím všech sil monitorují. Orgány životního prostředí navíc údajně reagují až s velkým zpožděním,“ podotýká Šťastná.
To potvrzuje i Soukup, jenž o povolení pro tento způsob likvidace hlodavce usiloval. „Konečný zamítací verdikt jsem od nich dostal teprve před 14 dny, kdy už to stejně kvůli vzrostlé vegetaci ani nemá smysl dělat. Vznikají nám tak vysoké hospodářské ztráty a chybějí nám pak plodiny a pícniny pro vlastní produkci,“ říká Soukup zklamaně.
V případě porušení zákazu a prokázanému úhynu chráněných živočichů kvůli otravě jedem navíc hrozí zemědělcům až šestimilionová pokuta.
I když se problémy s hrabošem poslední týdny neprojevují tak jako na začátku letošní sezony, škody se mohou prozatím podle Šťastné pohybovat v řádech desítek milionů korun.
„Přesný odhad zatím nemáme, ale dotčené podniky škody dokumentují a hlásí na ÚKZUZ, aby byly připravené žádat o případné kompenzace. Jenže ty jsou prozatím velmi nejisté,“ konstatuje Šťastná.
