Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Letiště pomůže firmám i rozvoji turistického ruchu, říká hejtmanka

  11:15aktualizováno  11:15
Dálnice D3 k hranicím bude až v roce 2030 a českobudějovické letiště potřebuje další aktivity, aby bylo úspěšné. I to říká ve velkém rozhovoru pro MF DNES jihočeská hejtmanka Ivana Stráská z ČSSD.

Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). | foto: Marek Podhora, MAFRA

Začala poslední etapa modernizace Letiště České Budějovice. Při slavnostním zahájení prací celkem logicky každý mluvil pozitivně. Kde ale všichni řečníci brali jistotu, že bude areál prosperovat? Stačí se podívat, jak dnes fungují ostatní regionální letiště v republice.
Je třeba říct, že celou dostavbu, od doby, kdy jsme areál převzali od armády, provází mnoho pochybností. První kroky, které se udělaly v době, kdy se ještě počítalo s evropskými penězi, byly skutečně optimistické a velkorysé. Když jsme se k tomu dostali my, už se investovalo hodně peněz. Proto bylo těžké rozhodnout, zda pokračovat, nebo to zmařit. Působila jsem sice jako radní v jiné oblasti, ale objela jsem si letiště v republice a mluvila s lidmi z branže, abych našla racionální důvod pro další pokračování projektu. Nakonec zvítězila varianta dokončení modernizace.

To ovšem nezdůvodňuje, zda bude areál dobře fungovat.
Samozřejmě, že hledáme další doprovodné aktivity, které letiště pomohou spolufinancovat. O tom, že bude živé jen z létání, mám poměrně vážnou pochybnost. I proto jsme se rozhodli koupit kolem areálu další pozemky za 150 milionů korun. Pokud bude mít letiště nějaký benefit, tak to bude právě tohle. Přemýšlíme, jak vyřešit kvalitní dopravní napojení, což by přidalo další body navíc oproti ostatním. Vede tam například železniční vlečka.

A jaký důvod pro pokračování projektu jste našla?
Žijeme stále rychleji, přesouváme se na větší vzdálenosti a míříme k rychlejší, tedy letecké dopravě. Od firem působících v Budějovicích slyším, jak je to potřebné i pro jejich kontakty. Slyším, že je to potřebné i pro turistický ruch a mohlo by být výhodné pro Lipensko, Český Krumlov. To jsou ty argumenty. Pak je na nás, jestli se nám podaří přivést zajímavé lety.

Mezi doprovodné aktivity počítáte třeba vznik nějakého překladiště zboží?
Určitě to souvisí s logistikou, ale mohlo by to být zajímavé i pro firmy, které by na volných pozemcích mohly mít své zázemí.

Navštívil jsem dolní areál budějovické nemocnice, který postupně přestane být nemocnicí. Budovy nejsou úplně v dobré formě. Přemýšlíte nad jejich budoucím využitím?
Nápady byly různé. Mluvilo se o tom, že by tam mohly být krásné galerie a depozitáře. Myslím si, že jsou to velmi lukrativní prostory a zajímavé místo. Uvažovali jsme i studentském kampusu, o využití pro školství či sociální oblast.

A kontaktovali jste třeba univerzitu, zda by měla zájem?
Při schůzkách, které mám se zástupci mnoha zařízení, se o tom bavíme vždycky. Někteří zájem mají.

Kdy budete opravdu řešit, co s areálem dál?
Podle mě v roce 2021 až 2022. Takže ještě máme čas. Není to věc, o které lze rozhodnout během týdne. I proto diskutujeme a hledáme možnosti řešení.

Už jsem slyšel i o vzniku lékařské fakulty, která by tam pak mohla sídlit. Je to velké sci-fi?
Zatím to je sci-fi, ale také možná naděje a sen, že by Budějovice něco takového měly. A zasloužily by si to. Zřídili jsme pracovní skupinu, jež se má zabývat kroky, které je nutné udělat. Zatím se nám na cestu spíš valí překážky, je to složité. Je to velká zodpovědnost. Můžeme se podívat na Ostravu, kde také fakulta vznikala. Velký problém může být personální, protože na předměty musí být natolik kvalifikovaní lidé, aby fakulta dostala akreditaci a měla úroveň.

Kraj má v regionu celou řadu nemovitostí, které jsou opuštěné. Jsou to školské budovy, zámeček, kde byl domov pro seniory, a další. Je přece škoda, že nemají využití. Není lepší je prodat?
Problém to je a bude vždy. Máme systém, že když někdo opouští budovu, existuje plán, co dál. Objekt se nabídne odborům k možnému využití, udělá se takové kolečko. Pak je možné nabídnout budovu státním institucím, obcím. Vždy se i o opuštěnou nemovitost příslušný odbor stará. Někdy to však může být břemeno. Zámeček může být krásný, ale pro poskytování sociální služby zcela nevhodný. Někdy to může trvat až osm let, než se to podaří vyřešit. I dnes několik takových objektů máme.

Když třeba obec projeví zájem?
Pokud bude záměr využití smysluplný, tak jsme připraveni se budovy zbavit za slušné peníze. Někdy ale prodej není rozumný. Časem se může ukázat, že pro objekt nalezneme novou náplň. Z volných míst mě napadá třeba Pístina na Jindřichohradecku, kde budeme hledat někoho, kdo by si tam koupil náš areál. Pak mohu uvést Tučapy, kde má o náš objekt zájem obec. Vždy jde o to, aby měla budova smysluplné využití a nestala se z ní například ubytovna.

Pak je tu opačný případ, kdy naopak kraj nové prostory hledá. Mám na mysli třeba nové zázemí pro Jihočeskou filharmonii. Bylo to velké téma, ale mám pocit, že hodně utichlo.
Myslím, že je to ve stavu, jak jste řekl. Jsou zde nějaké úvahy, ale není to úplně na pořadu dne.

Budova sloužila do roku 1989 jako Muzeum dělnického revolučního hnutí jižních...

Budova sloužila do roku 1989 jako Muzeum dělnického revolučního hnutí jižních Čech. Před ní stojí kámen dovezený z Novohradských hor, který váží 114 tun.

Aktuální je naopak modernizace a dostavba Jihočeské vědecké knihovny v Budějovicích. Stihl kraj požádat o dotaci?
Dotační program běžel do konce roku, ale narazili jsme na problémy, které jsme řešili za pochodu. Musím poděkovat panu senátorovi Jaroslavu Větrovskému, jenž nám pomohl třeba s pozemkem, který byl státu. Trochu se nám ulevilo, když se povedlo v Praze vyjednat prodloužení termínu o měsíc, takže požádat stihneme.

Pokud se vše podaří, bude to pozitivní věc, která je na první pohled vidět. Pokud byste vy mohla rozhodnout o nějaké stavbě, do které by se Jihočeský kraj pustil, jaká by to byla? Co regionu chybí?
Hodně se mluví třeba o akvaparku, dále o science centru, které by zajímavě prezentovalo vědu. Centrem se zabýváme a máme i uzavřené memorandum o spolupráci s dalšími partnery. Akvapark je jistě pro občany zajímavý, ale je to spíše záležitost města než kraje.

A co divadlo a zapojení kraje?
Mluvila jsem s ředitelem Jihočeského divadla Lukášem Průdkem, který nastínil představu, že by mělo být vskutku jihočeské, nejen města České Budějovice. Moc jsem ho nepotěšila, kraj nemá prostředky, aby je vkládal do cizího majetku. Mluvili jsme i o nové budově divadla na budějovickém Mariánském náměstí. Určitě to nebyla poslední diskuse, ale automaticky to neznamená, že do něčeho takového kraj vstoupí.

Jistě je představ ještě více.
Jednala jsem se sokoly v Budějovicích o obnově stadionu, získali zřejmě dotaci od ministerstva školství a řešíme, zda jsme jim my i město schopni pomoci. Pak je tu samozřejmě Rejnok (Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka v Budějovicích, pozn. red.). Obrovský a zajímavý projekt, který by přesáhl dimenze kraje i republiky. Otázka je, zda je takové zařízení schopné se uživit. A to nemluvím o nákladech na stavbu.

Kaplického nový projekt - Rejnok

Projekt Jana Kaplického nazvaný Rejnok.

Rejnok není uzavřená věc?
Není, ale nikde není řečeno, že bude kraj do projektu investovat. To říkám zcela otevřeně. Taková záležitost by měla být rozhodnutím celého zastupitelstva a myslím, že nejen prostou většinou. Bavíme se o hodně velkých číslech, která budou přesahovat jedno i dvě volební období. Musí proto panovat široká shoda.

Ale spoustu let se kolem Rejnoka jen přešlapuje. Co se musí stát, aby se to změnilo?
Zabýváme se tím. Vyžádala jsem si studii udržitelnosti a dalšího financování projektu. Potřebujeme přípravu, abychom mohli zasvěceně diskutovat.

Opakovaně jste zmínila společně kraj a Budějovice. Jak funguje spolupráce?
Myslím, že v tomto případě není rozhodující, kdo je z jaké strany. Možná jsem příliš optimistická, ale po sestavení nové koalice na kraji se spolupráce s městem nezhoršila.

K tomu jsem se chtěl dostat. Dění na kraji bylo vloni opravdu turbulentní. Rozpadla se koalice, skončil hejtman Jiří Zimola. Teď ČSSD vládne společně s lidovci, uskupením Pro jižní Čechy a Jihočechy 2012. Jak to z vašeho pohledu funguje?
Myslím, že to můžeme hodnotit podle hlasování, ne podle toho, co se povídá. Koalice prosadila vše, co potřebovala, to jsou hmatatelné výsledky. Ale snažím se spolupracovat i s ostatními, ne jen s nejtěsnější většinou. Myslím, že se situace uklidnila a pracujeme věcně.

Jak moc a v čem se liší hejtmanka Ivana Stráská od svého předchůdce Jiřího Zimoly?
Vyplývá to už z toho, že jsem žena. I když mi jeden kolega řekl, že mám mozek jako chlap. Myslím, že muži jsou razantnější a jdou tvrději za svým cílem. Já se snažím více komunikovat a situaci zklidnit. To je asi ta odlišnost. Asi působím klidněji.

A funguje to a pomáhá při jednáních?
Doufám, že ano. Na zastupitelstvu už nejsou tak tvrdé a osobní výstupy. Nenapadáme jeden druhého. Snažíme se bavit věcně. Nemusíme spolu souhlasit, ale měli bychom k sobě být korektní.

Před nedávnem jste jednala s rakouským velvyslancem. Předpokládám, že jste mluvili i o dálnici D3. Vím, že kraj rychlost stavby přímo neovlivní, ale jak při podobném setkání takovému člověku vysvětlíte, proč to jde u nás tak pomalu?
Musím říct, že všichni rakouští velvyslanci jsou velmi dobře informovaní, jak to u nás probíhá. Všichni se vždy velmi zajímají o stavbu dálnice. My jsme mluvili i o železničním koridoru a dalších silnicích. Budeme postupovat jako doposud a tlačit jižní Čechy dopředu v orgánech, které rozhodují. To je jediné, co můžeme. Pak ještě můžeme pomoci s výkupem pozemků, což jsme také dělali.

A máte osobní tip, kdy bude hotová D3 alespoň k rakouským hranicím, bez středočeské části? Slibovali nám rok 2021, pak 2023.
První termín jsem slyšela od tehdejšího premiéra Špidly, a byl to rok 2013. Dnes máme začátek roku 2018 a jsme s D3 teprve u Budějovic. Z úst povolaného člověka jsem slyšela termín kolem roku 2030 a myslím, že je realistický. V případě celé D3 jsme mluvili o roce 2033.

Autor:



Nejčtenější

Čech předčil při prestižní soutěži v USA většinu vojáků Národní gardy

V běhu na tři míle desátník Mrocek suverénně zvítězil.

Dopadl lépe než většina reprezentantů Národní gardy z amerického státu Nebraska. Jen jeden muž byl na tom v prestižní...

Motorkář na Prachaticku nepřežil srážku s autem, které předjížděl

Motorkář nepřežil střet s autem u Blažejovic.

Po nehodě u Blažejovic na Prachaticku zemřel v neděli motocyklista. Srazilo ho osobní auto, které motorkář předjížděl....



Deváťák pozval do školy ve Vodňanech Václava Klause. Exprezident přijel

Bývalý prezident Václav Klaus navštívil ZŠ a Gymnázium ve Vodňanech.

Bývalý prezident Václav Klaus navštívil Základní školu a Gymnázium Vodňany. Do města na Strakonicku ho pozval žák...

Skála nad Vltavou u Krumlova hrozí odlomením. Vodáci zřejmě neprojedou

Z Barevné skály se může odlomit tisíc tun vážící část. Pod masivem vede...

Část Barevné skály u Českého Krumlova hrozí odlomením. Kvůli nebezpečí sesuvu je uzavřena cesta pod masivem a s...

Povodí Vltavy hledá řešení, aby vodáci projeli úsek pod nebezpečnou skálou

Z Barevné skály, která se tyčí u jezu na Vltavě poblíž Českého Krumlova, se...

Povodí Vltavy neuvažuje o zavření úseku řeky mezi Větřním a Novým Spolím v Krumlově kvůli havarijnímu stavu Barevné...

Další z rubriky

Šéfka centra sociální pomoci získala cenu za setkávání dětí a seniorů

Za projekt společného setkávání dětí a seniorů získala Daniela Davidová v...

Začínala jako učitelka v mateřské škole, později se Daniela Davidová vrhla do sociálních služeb. Za projekt setkávání...

Odpor proti skladům u Budějovic sílí, petice už má dva tisíce podpisů

Petice. (ilustrační snímek)

Obyvatelé obcí kolem plánované Zóny obchodu a služeb Hrdějovice odmítají budování devíti velkých hal. Mají obavy z...

Mladá řidička nezvládla u Vodňan předjíždění, ve smyku narazila do kamionu

Silnici I/22 uzavřela vážná dopravní nehoda, která se stala u odbočky na...

Na silnici I/22 na Strakonicku se po půl sedmé ráno u odbočky na Radčice srazila dvě osobní auta s kamionem. Při nehodě...

Najdete na iDNES.cz