"Pamatuji si, že tam býval takový posed a skauti tam měli tábořiště. Maminka vždycky říkala, že by se tam hodila rozhledna. Jako architekti jsme se účastnili několika soutěží na rozhledny. Jednoho dne kolegyni napadlo, proč bychom nemohli udělat vyhlídku pro Dobrš," popisuje vznik nápadu architekt Ivo Kraml.
Loni v srpnu se v Dobrši konalo setkání rodáků. "Tak jsem si řekl, že je to dobrá příležitost zkusit nápad představit a zjistit, jaký bude ohlas. A ten byl překvapivě pozitivní," vypráví spoluautor návrhu moderní stavby.
Pak začal mít projekt jasnější kontury. Pozemek má soukromého vlastníka, ten se ale k umístění rozhledny postavil velmi vstřícně. Kraml oslovil Svazek obcí šumavského podlesí, který vzal nápad za svůj.
Aby měl projekt rozhledny smysl i pro obce dál od Dobrše, je v plánu vytvoření tří turistických okruhů. Ty budou procházet místy, která nejsou v průvodcích, a přitom jsou velmi pěkná a stojí za povšimnutí - ať se jedná o zajímavé stavby, nebo přírodní zajímavosti. Centry tří tras by byly Dobrš, Čestice a Volyně. Navazovat budou také na poutní cestu Via Nova, která prochází Šumavou.
"Na valné hromadě jsme tento záměr podpořili. Je to určitě věc, která by turisty mohla přitáhnout. Propojení obcí šumavského podlesí by určitě bylo zajímavé," konstatuje starosta Čestic Milan Žejdl, který je zároveň předsedou dobrovolného svazku obcí.
Ivo Kraml opravuje od roku 1997 svou část zámecké přístavby tvrze v Dobrši z roku 1706, která byla do roku 1963 používána jako škola a od té doby chátrala.
Záměr velmi zaujal i Václava Valhodu, starostu Volyně, která je největším městem v okolí.
"Pokud se podaří celý projekt marketingově zvládnout a podaří se propojit stezkami jednotlivé obce, bude to mít dle mého velký potenciál. Každá obec představí své zajímavosti a z rozhledny, která by byla určitou dominantou, by lidé na všechny viděli," uvádí starosta.
Plánovaná rozhledna, která nese název Rosinanta, by měla být z tlakově impregnovaného dřeva s ocelovým schodištěm. Navržena je jako bezúdržbová, nebude se tam vybírat žádné vstupné.
Jsou na ní dvě vyhlídky, jedna míří směrem k Dobrši, druhá k Javorníku. Vidět odsud je Boubín, v opačném směru celé Prácheňsko a na obzoru jsou Brdy s více než 60 kilometrů vzdáleným vrchem Třemšínem.
Celá stavba má netypický tvar. Není to věž, jak by většina lidí od rozhledny očekávala. "Líbily se nám rozhledny, které nejsou pouze vertikální. Nemusí to být jen sloup, po kterém člověk vyběhne nahoru. V Česku žádná taková není, tak jsme ji zkusili navrhnout. Výsledek v podstatě dotváří linii horizontu," říká spoluautorka návrhu Květa Čulejová.
V přízemí bude prostor, kde se lidé dozvědí informace o historii místa i o celé poutní trase. "Venku jsme pak navrhli amfiteátr, kde by vzniklo místo pro shromažďování. Cílem je, aby se tam vrátil život. Může tu být třeba oheň na čarodějnice," popisuje Čulejová.
Podle propočtu by rozhledna měla vyjít na čtyři miliony korun, další peníze by pak stály informační tabule na turistických trasách. Tvůrci návrhu chtějí na projekt získat dotaci, přičemž 10 až 15 procent by společně doplatil svazek obcí.
"Pokud by se dotaci nepodařilo sehnat, patrně bychom se vydali cestou oslovování sponzorů z okolí. Jsou tam firmy, které podnikají v dřevařství - ty by třeba mohly poskytnout materiál," plánuje Kraml.
Projekt pro územní rozhodnutí je hotov, teď se čeká na změnu územního plánu. To by mělo být na podzim. Kdyby se podařilo získat dotaci, mohla by rozhledna stát už na konci příštího roku.
Není to jediná aktivita, kterou architekt Kraml v Dobrši vyvíjí. Opravuje zde původní zámek a snaží se Dobrš propagovat po Česku. Náročná rekonstrukce jde pomalu, ale každý rok se o kousek posunuje.
Kraml v již opravené části zřídil Galerii Coco, kde pravidelně pořádá výstavy. Koncem června zde budou například fotografie Jindřicha Štreita a několika dalších umělců, převážně malířů.
Ročně navštíví Dobrš ke dvěma tisícům turistů.
