Jak toho dosáhnete?
Historicky byly pro oblast Táborska dvě teplárny, v Plané pro průmyslovou zónu a Sezimovo Ústí a pak v Táboře pro tamní domácnosti a firmy. Jde o to, že ta táborská byla více orientovaná právě na topnou sezonu domácností. Když dodáváte hodně tepla v zimě a malinko v létě, moc toho nevymyslíte. My v Plané zásobujeme řadu podniků a odběr je pak stabilní. Navíc vymýšlíme řadu věcí, jak s vyrobenou energií naložit a v konečném důsledku ji tedy i udělat levnější.
Navíc s C-Energy Planá jste se rozhodli expandovat a letos získali více než 50 procent akcií právě Teplárny Tábor. I proto bude možné dodávat do města levnější teplo?
Znamená to stabilizaci v celém regionu. Klíčové pro odběratele energií a občany by mělo být právě snížení cen tepla, ale zásadní je i pokles zátěže životního prostředí při jeho výrobě. Na odběrová místa společnosti Bytes na Sídlišti nad Lužnicí a Kopečku v Táboře jsme se rozhodli již letos dodávat teplo za 405 korun za gigajoul.
A co bude dál s táborskou teplárnou?
Víceméně jsme se rozhodli, že tento zdroj úplně zavřeme. Koupili jsme 52 procent akcií a máme podepsané memorandum s Bytesem a do konce roku bychom měli být jediný akcionář. Už dnes mohu říct, že je Tábor vytápěný od nás z Plané a tam už se uhlí nepálí, což je jistě dobrá zpráva.
Co ještě to znamená pro obyvatele či firmy?
My do Tábora stavíme horkovod a hodláme na něj postupně připojovat sídliště i podniky. A i díky tomu budeme moci zlevňovat. Těm, kteří budou už příští rok připojení na náš horkovod, se zlevní dodávka řádově o 15 procent. Postupně by se to mělo týkat všech, v následujících třech letech se chystáme vyměnit parovody za horkovody.
Ivo Nejdl(46 let) Generální ředitel C-Energy Group a.s., jednatel společnosti C-Energy Planá s.r.o. a partner ve firmě Carpaterra Capital Partners zodpovědný za projekty v energetice. Předtím pracoval jako ředitel PPF Investments v Bukurešti a v Londýně a řídil investice v Rumunsku. Dříve pracoval v Raiffeisenbank jako hlavní analytik a u Lehman Brothers, kde byl zapojený do investičních bankovních projektů v České republice, Polsku, Rumunsku, Maďarsku a na Ukrajině. Získal titul MBA na London Business School a je i absolventem magisterského studia na VŠE Praha. |
Vy jste zmínil, že nestojíte jen na jedné noze. Nežijete tedy jen výrobou a prodejem tepla?
Jsme mimo jiné služby schopni třeba poskytovat 70 megawatt flexibilní energie. Jsme tak jediný zdroj v České republice schopný dodat z nuly tento výkon během pěti minut. Těch 70 MW je pro srovnání nárůst okamžité spotřeby elektřiny v republice při poklesu teploty o jeden stupeň Celsia.
Ještě se vrátím do Tábora. Co bude s areálem teplárny?
Plán je takový, že Bytes převezme sekundární rozvody ve městě, tedy zjednodušeně trubky a rozvody v domech. Nám zůstane přímé napojení a podobně a Bytes se stane naším klientem. V areálu jde o to, jak ho dokážeme využít. Určitě využijeme třeba zásobníky na horkou vodu. A budeme si hrát s myšlenkou, že tam vybudujeme něco progresivního a ekologického. Jednou z možností je postavit tam velkou baterii.
Něco takového už máte i tady v Plané. K čemu slouží?
Umí spoustu věcí. Drží to kvalitu dodávek energie v naší lokální distribuční soustavě v průmyslové zóně tady v Plané, kde jsou například společnosti Silon a Madeta. Nemůže se tak stát, že například z důvodu nástupu energie z obnovitelných zdrojů změní parametry elektřiny v síti a vyhodí to Silon z provozu. Stejně tak baterie pomáhá udržet náš takzvaný ostrovní provoz. Kdyby vypadla dodávka v celé republice, tyto podniky jedou dál. A když vypadneme my, dokážeme se díky té baterii sami nahodit.
Pokud byste velkokapacitní baterii postavili i v Táboře, dokázala by ho udržet i od blackoutu?
Je to něco, o čem diskutujeme, a souvisí to s projektem chytrého města a krizového plánu. Zařízení by udrželo při potížích v chodu ta nejdůležitější místa, například nemocnice.
To by byla zajímavá investice, ale vy pracujete i na jiných.
Třeba výměna parovodů za nové horkovody v Táboře je investice za více než 200 milionů korun. V Plané nad Lužnicí pak investovala C-Energy od roku 2012 do modernizace zdroje více než 2 miliardy korun. To mimo jiné znamená snížení emisí produkovaných zdrojem o 90 procent oproti původnímu stavu.
Taky chcete pálit stále méně uhlí. Čím ho nahradíte?
Snahou je nahradit ho zčásti biomasou. Dnes máme v plánu, že tady v Plané nahradíme třetinu uhlí, kterou pálíme. Ale i tak přemýšlíme, co dál a plánujeme do delší budoucnosti.
Kolik let vůbec dáváte uhlí?
Vidím to tak na pět let, maximálně deset. Myslím, že z důvodu zdražování emisních povolenek ho pak bude pálit jen pár elektráren patřících ČEZ a stojících přímo na dolech.
Tím se dostáváme i k pálení odpadu. Předpokládám, že s tím také pracujete?
Plyn i biomasu už využíváme, a tak se dostáváme i k odpadům jako dalšímu zdroji. I přes třídění a další využití vždycky nějaký zbude. Z mého pohledu je lepší ten zbytek energeticky využít, než ho někde skládkovat na hromadě. Uvidíme, jak na to budou reagovat zákony. Existuje Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, který počítá se třemi lokalitami pro ZEVO (Zařízení pro energetické využití odpadu – pozn. red.). Ze selské logiky vychází to místo v Budějovicích, pak aglomerace pro Strakonice a Písek a třetí pro Táborsko.
I odborný průzkum právě pro region Táborska ukázal, že nejvýhodnější by bylo odpad využít tady a nikam ho nevozit.
Jsme uprostřed průmyslové zóny a vnímáme, že by bylo lepší odpad likvidovat a energii vyrábět u nás. Musí na tom být ale absolutní shoda, a to i napříč politickým spektrem ve všech přilehlých městech a obcích. Nejsme někdo, kdo by to za každou cenu tlačil. Nicméně máme také představu a zpracovanou strategii o tom, jak postupně nahrazovat uhlí. Do konce roku ji chceme odprezentovat.
Jak je to s uhlím nyní?
Pro srovnání: V roce 2011 ho teplárny v Táboře a tady v Plané spálily dohromady 400 tisíc tun. Příští rok to bude v Táboře nula a zde předpokládáme 60 tisíc tun. To je velmi důležité. A čísla budou dál klesat a emisní zatížení na Táborsku ještě výrazně poklesne.
Kolik máte zaměstnanců?
V Plané řádově 80 a v Táboře také.
Jak složité to pro ně bylo v době koronavirových opatření?
Už v lednu jsme měli krizový plán, co dál. Pronajali jsme si i hotelové pokoje, kdyby šla třeba část podniku do karantény a oni nemohli zpět k rodinám. Byl to celý balík opatření pro zajištění chodu podniku.
A měla na vaši společnost také dopad koronakrize a opatření s tím spojená?
Souvisí to s našimi odběrateli. Postihlo to některé podniky, které jsou třeba závislé na fungování automobilového průmyslu. Výrobní linky automobilek stály a i oni pak utlumili výrobu. I díky tomu, že máme více těch noh, na kterých stojíme, a naše zařízení umí spoustu věcí, nemělo to výrazný dopad na hospodaření firmy. Dokážeme nahradit výpadek příjmů jinde.
