Letos na jaře (2016) se na Jindřichohradecku pochodem opět protestovalo proti...

Letos na jaře (2016) se na Jindřichohradecku pochodem opět protestovalo proti úložišti jaderného odpadu v lokalitě Čihadlo. Snímek je z Lodhéřova. | foto: Lukáš Marek, MF DNES

Jaderný odpad na jihu Čech neskončí, starostové ale zůstávají ostražití

  • 2
Dvě místa v Jihočeském kraji vytipovaná pro možné uložení radioaktivního odpadu jsou podle ministra průmyslu mimo hru. V některých obcích se radují, jinde se jejich zástupci mají dál na pozoru a postupu příliš nevěří. Navíc se uvažuje o uložení odpadu u Temelína.

Bylo jich sedm, teď mají být jen dvě a ani jedna v Jihočeském kraji. Mezi vytipovanými lokalitami pro uložení jaderného odpadu aktuálně nefigurují Čihadlo na Jindřichohradecku ani Magdaléna na Táborsku.

Okolním obcím se vyplatil jejich trvalý odpor. V těchto místech by neměl naplno začít ani rozsáhlý geologický průzkum, sdělil to ministr průmyslu Jan Mládek a o svém záměru informoval vládu.

Mezi „finalisty“ zůstaly lokality Horka a Kraví hora na Vysočině. Pokud se však ukáže, že nejsou vhodné, může se stát vrátit zpátky i na jih Čech. Vyhráno proto ještě není.

„Mnohokrát jsem řekl, že si nedovedu představit, že by se trvalé úložiště jaderného odpadu stavělo v místě, kde je nesouhlas obcí. Podotýkám obcí, nikoliv samozvaných aktivistů,“ uvedl Mládek. Pokud by tato slova platila, měly by být Čihadlo i Magdaléna skutečně vyloučeny.

Před dvěma lety naznačovalo možnost spolupráce pouze zastupitelstvo v Pluhově Žďáru na Jindřichohradecku, v dalších okolních obcích však byli ostře proti. I proto zůstávají například v nedaleké Okrouhlé Radouni ve střehu.

„Oznámení ministra by mohlo být dobrou zprávou, to by však nesměl být celý postup nekoncepční. Proto prohlášení považuji pouze za takový blaf. Pokud ministr říká, že nebude pokračovat v místě, kde je odpor, tak by nemohl pokračovat třeba ani v Horce. Nejsou tam o nic méně aktivní,“ reagoval starosta Okrouhlé Radouně Zdeněk Leitner.

Úložiště má v Česku vzniknout do roku 2065

Dnes má setkání s několika starosty dotčených obcí a budou se bavit o dalším postupu. Podle něj by se nemělo postupovat jen podle toho, jak velký je odpor obyvatel a samospráv, ale podle vhodnosti lokality. Proto nechápe, že se v souvislosti s úložištěm znovu mluví i o lokalitě poblíž elektrárny Temelín.

„Už jednou ji vyhodnotili, že není příliš vhodná, a teď by se tam vraceli, protože by tam nemusel být tak velký odpor,“ nechápe Leitner. Podle něj je třeba hledat alternativu a jiný postup a vyvinout bezpečnější technologie pro uložení odpadu.

Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jiří Slovák oznámil, že se ministr Mládek do dvou týdnů ještě zeptá zástupců obcí, které jsou ve vyřazených lokalitách, zda svůj odmítavý postoj nezměnili. To však v Jihočeském kraji asi nelze očekávat.

Poslední vývoj velmi potěšil třeba starostu Jistebnice na Táborsku Vladimíra Maška. Poblíž města byla vytipována a nyní vyřazena lokalita Magdaléna.

„Já i občané to vnímáme pozitivně. Navíc by se mělo začít uvažovat o dalším využití suroviny, a ne jen o likvidaci. Dnes neumíme naplno využít její potenciál. Mohli bychom vycházet ze zkušeností, které má Francie, kde chtějí ukládat jen nepatrný zbytek jaderného odpadu,“ sdělil Mašek.

Stávající model úložiště podle jeho slov není ekologický ani ekonomický. Stejně jako starosta Okrouhlé Radouně Zdeněk Leitner si tak myslí, že je třeba hledat jiné řešení.

Zpráva potěšila i další zástupce obcí. „Zúročilo se naše úsilí, které jsme spolu s Deštnou proti úložišti radioaktivního odpadu vyvíjeli, a ostatně jsme se tak vyjádřili i v referendu,“ doplnila starostka Lodhéřova na Jindřichohradecku Zdeňka Klesalová.

Úložiště, ve kterém mají být v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065. Zpráva o vhodném geologickém prostředí má padnout přibližně v roce 2020.