Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Drsné i krásné Vánoce na šumavské samotě. Nyklesovi by neměnili

  11:52aktualizováno  11:52
Reportáž z konce světa. Daleko od narvaných supermarketů se chystají na Vánoce manželé Nyklesovi. Žijí na samotě, která je součástí Rejštejna. "Na Štědrý den se tu budeme se ženou držet za ruce a vzdychat, jak je to tu krásné," usmívá se 75letý František Nykles. Trvale zde bydlí už 15 roků.

Dřeva na zimu musí být hodně. Když se povede rok, leží u chalupy Františka Nyklese od října sníh a sleze až v dubnu. Kolikrát nepomůžou ani řetězy. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Už šumavský bard Karel Klostermann psal o osadě Jelenov u Rejštejna jako o nejzapadlejším koutu Šumavy. Pár chalup na konci světa uprostřed hlubokých hvozdů vypadá jako ráj. V jedné bydlí i bývalý předseda Svazu šumavských obcí František Nykles s manželkou. Život na samotě daleko od civilizace je krásný. A také hodně tvrdý.

Když jsme se po telefonu domlouvali, že k Nyklesům přijedu na návštěvu, byl jsem upozorněn, že bez čtyřkolky nebo řetězů nemám šanci. Nejprve jsem si pohrával s myšlenkou, že to risknu. Nakonec jsem z obce Svojše vyrazil pěšky. A byl jsem za to rád. Kilometrová cesta je nádherná, vede lesem a jsou z ní krásné výhledy. Jenom vede příkře dolů. A teď je úplně zmrzlá.

Přímo u chalupy Františka Nyklese se kolemjdoucímu otevře nádherný pohled do krajiny.

"Vítejte u nás v Jelenově," zdraví mě s úsměvem pan Nykles. Vcházíme do malebného domu. Z okna světnice je krásný výhled do údolí, kde se spojují řeky Vydra s Křemelnou a vzniká Otava. Kýčovitě nádhernou krajinu doplňují krmítka pro ptáky, kde je neustále rušno.

"Když tu zrovna nejsme, tak to tu okousají laně, které na to dosáhnou. Chodí až na zápraží," popisuje Nykles. O návštěvy zvířat tu není nouze. Často tu obchází i rys.

"Dřív tu bývalo víc zvířat. Pamatuji doby, kdy se na louce pod námi prali jeleni. Dnes už tu jelena vidím zcela výjimečně. Laní a srnců je tu ale dost," vypráví majitel samoty. Na soužití s přírodou si člověk musí zvyknout. Manželé tu chtěli pěstovat brambory, mrkev a další produkty. Ale co nespásly srny, to zespodu dokončili hryzci. Louku pod chalupou s oblibou rozrýval jezevec.

František Nykles žije s manželkou v osadě Jelenov nedaleko Svojší na Šumavě....

František Nykles žije s manželkou v osadě Jelenov nedaleko Svojší na Šumavě. Jejich dům je jedním z několika stavení roztroušených na stráních nad údolím Vydry.

František Nykles žil prakticky celý produktivní věk v Plzni. Šumavu znal z mládí z výletů, do okolí Jelenova ho přitáhl vodní slalom, kterému se věnoval závodně. Místo se mu tak zalíbilo, že se rozhodl pořídit si tu chalupu.

"Bylo to v roce 1975, koupit se tu skoro žádná nedala. Stavět nové se nesmělo, pouze na základech starých chalup," vzpomíná. Dům nakonec koupil rozestavěný a dokončil ho v roce 1982. Dlouho tam pak jezdil na víkendy.

"Zajímavé bylo, že tu byli ještě starousedlíci, kteří tu přečkali válku. Byla to smíšená manželství a směli tu zůstat. Chodili jsme k nim pro mléko, byla tu idyla. Tenkrát to byla skutečně samota. Když šel kolem výjimečně hajný a něco si zapomněl a vracel se, tak jsem si říkal: Tady je dneska frmol," říká s úsměvem.

Na chalupě u Nyklesů

Ne, že by tu dneska byl nějaký ruch. V sezoně sem ale pár lidí zabloudí, když ze Svojší chtějí jít na vyhlídku Dračí skály a spletou si cestu.

Zní to jako ráj na zemi, ale život tu není vůbec snadný. Mimo sezonu jezdí autobus do vísky na kopci dvakrát denně - ráno sváží školáky na Modravu a odpoledne je přiváží. V létě se k němu přidá ještě jeden. Dojet autem až k chalupě se dá, v zimě je to značný risk.

"Když se povede rok, leží tu od října sníh a sleze až v dubnu. Kolikrát vám nepomůžou ani řetězy. Já sem ani nesjíždím. Párkrát se mi stalo, že jsem to udělal, a aniž bych si toho všiml, tak přes noc začalo sněžit. A ráno už jsem neodjel," vysvětluje, proč je výhodnější nechávat vůz nahoře ve vsi.

"Jediná výhoda je, že s nákupem pak chodíme z kopce. Vozívali jsme to na saních, ale když se nakoupilo moc, tak jsme to hledali po lese, protože se náklad často převrátil. Nejlepší na přepravu jsou boby," popisuje Nykles.

Ve světnici praská oheň z kachlových kamen. Usrkávám kávu a poslouchám další vyprávění. Venku se perou dvě sýkory o nejlepší kus dobroty, kterou jim pán domu připravil.

V roce 2006 tu bylo metr třicet sněhu. A to pak znamená vcelku velkou izolaci. Proto je nutné mít ve spíži železné zásoby. Největší prověrkou byl ovšem orkán Kyrill. "Popadané stromy přetrhaly dráty. Čtyři dny tu nefungovala elektřina. Na řadu přišly petrolejky."

Na Jelenově je pár chalup. A panují tu velmi dobré sousedské vztahy. Všichni si pomáhají. Jinak by to možná ani nešlo. Ale i tak jsou problémy, které sebelepší soused nevyřeší. Například v případě náhlých zdravotních obtíží.

Na samotě zažijete Tichou noc

"S manželkou jsme si vypracovávali takový krizový plán, co dělat, kdyby bylo ouvej. Sem by v zimě žádná sanitka nezajela. Vrtulník tu nikde nepřistane. Nejrychlejší by bylo toho druhého naložit na celtu a odtáhnout ho z kopce na Čeňkovu pilu," podotýká 75letý Nykles. To znamená trasu dlouhou asi 700 metrů a hlavně - 100 metrů převýšení. To je ostatně cesta, kterou absolvují každý den. Dolů chodí pro noviny.

I přes všechny nevýhody, které bydlení na samotě uprostřed lesa obnáší, by manželé Nyklesovi neměnili. "Pokaždé, když vysvitne slunko, říkáme si, jaká je to nádhera," dodává a do jeho poutavého vyprávění zakukají klasické dřevěné hodiny.

Možná nejromantičtějším obdobím na Jelenově jsou Vánoce. Místo má tak kouzelnou atmosféru, že trávit zde Štědrý den musí být povznášející. Tady skutečně zažijete Tichou noc.

"Když byly děti malé, tak jsme ze zásady slavili Vánoce tady. Všechno jsme si vozili s sebou, protože když se sem přišlo, bylo v chalupě třeba minus osm stupňů. Taky se nám stalo, že jsme hledali kusy naporcovaného kapra ve sněhu, když jsme se s ním obrátili na cestě sem. To byly úžasné roky."

Později už děti neměly příliš zájem slavit Vánoce v divočině, a tak byla rodina na svátky ve městě. Letos poprvé oslavili Nyklesovi Vánoce s dětmi a vnoučaty na Šumavě. Ale o pár dní dřív. "Na Štědrý den se tu budeme se ženou držet za ruce a vzdychat, jak je to tu krásné," usmívá se Nykles.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stanislav Pilát z Tálína na Písecku si doma čistí krev pětkrát týdně. Mobilní...
Jsem sám sobě sestřičkou, říká první jihočeský pacient s domácí dialýzou

Podnikatele Stanislava Piláta z Tálína zradily ledviny loni v lednu. Rok a půl dojížděl na hemodialýzu do písecké nemocnice, ale od letošního července už si...  celý článek

Strážci NP Šumava procházejí po břehu řeky Křemelná.
Turistů na Šumavě stále přibývá. Vracejí se i na místa, kde už byli

V minulých letech rostla návštěvnost Šumavy meziročně až o pětinu. Letošní rok nebyl tak dramatický, přesto lidí v národním parku stále přibývá. Startuje...  celý článek

Rodiče děti unesli ze strakonického dětského centra při povolených návštěvách.
Soud nařídil ústavní výchovu unesených sourozenců. Kvůli zanedbávání péče

Českokrumlovský soud nařídil ústavní výchovu sourozenců Davida a Leonarda Lackó, které minulý pátek unesli rodiče z dětského centra ve Strakonicích. Podle...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.