Petici proti stavbě už podepsalo 3 500 Jihočechů. Dostal ji i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který měl začátkem září plánovanou schůzku se zástupci dotčených obcí. Kvůli karanténě jednání vyřešili formou videokonference.
„Postupně jednám se starosty všech lokalit zvažovaných pro hlubinné úložiště. Probíráme aktuální stav, zajímá mě samozřejmě zpětná vazba přímo z místa. Se starosty jsem se zpravidla dohodl, či chci se domluvit na osobním setkání na místě. Jsou rozumní, chceme posílit komunikaci a ekonomickou podporu dotčených obcí,“ uvedl Havlíček.
„Videokonference s ministrem mi nepřinesla nic, co bych nevěděl. Počkám na osobní setkání, které by mělo být na podzim a přímo na místě,“ reagoval starosta Olešníku Milan Kotýnek.
Lokalita Janoch leží mezi silnicí do Týna nad Vltavou a řekou Vltavou. Nejblíže je osada Litoradlice patřící obci Temelín, asi tři kilometry je vzdálená obec Olešník. Dalšími obcemi v pětikilometrovém okruhu jsou Jeznice, Dříteň nebo Purkarec. Samotný areál úložiště má ležet mezi potoky Rachačka a Strouha na katastru Olešníku a Temelína.
Janoch má nejvyšší hodnocení
Podle Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) má Janoch nejlepší parametry ze čtyř hodnocených lokalit a je mezi nimi favoritem. Odborníci oceňují jeho malou vzdálenost od temelínské elektrárny a nízkou hustotu osídlení.
Dotčené obce se dověděly o preferencích místa začátkem června. Na informaci reagovaly společným prohlášením. Vyjádřily v něm obavy z dalšího zničení životního prostředí, už nyní poškozeného ekologickou zátěží po úpravně uranových rud podniku MAPE Mydlovary. Také z nezájmu státních orgánů o jejich situaci.
Na tyto skutečnosti upozorňuje také petice. „Nesouhlasíme s průzkumem, protože tato část jihočeské přírody už utrpěla stavbou Jaderné elektrárny Temelín. Lidé o záměru nejdříve moc nevěděli, proto pokračujeme v petici, archy budeme posílat ministru Havlíčkovi,“ sdělila členka petičního výboru Jana Horáková z Purkarce.
Parametry hlubinného úložiště JanochVelikost průzkumného území je 22,7 kilometru čtverečních, samotný povrchový areál bude mít plochu 26,5 hektaru. Podzemní sklad v hloubce 500 metrů bude zaujímat plochu 4,4 kilometru čtverečních. Do podzemí povedou dvě šachty pro dopravu materiálu a obsluhu. Radioaktivní odpad se bude dopravovat na místo z meziskladu po nejméně 60 letech odstávky kvůli chladnutí a bude uzavřen v kovových kontejnerech rozložených horizontálně a vzájemně utěsněných jílovou směsí bentonitem. Úložiště má fungovat stovky let. Podle harmonogramu se sklad otevře v roce 2065. Zdroj: Studie proveditelnosti SÚRAO |
O projekt se zajímá stále víc Jihočechů. Mezi nimi jsou alespoň podle reakcí na sociálních sítích i zastánci stavby. Tvrdí, že většina podepsaných na petici nemá ani tušení, jak takové úložiště vypadá.
„Kdyby mi ho udělali za mojí zahradou, neměl bych žádný problém. Bylo by to lepší než mít v sousedství krávy a milion much,“ píše například Jiří Velíšek.
Podle Edvarda Sequense z Platformy proti hlubinnému úložišti nemá hodně lidí představu, jak změní taková stavba životní prostředí. Ačkoliv SÚRAO ve svém hodnocení udává minimální vliv, ve skutečnosti podle něj převálcuje místní krajinu.
„Povrchové budovy budou sice nízké, ale tím, že vzniknou na kopci, naruší pohledově krajinu. Velkým problémem je vytěžený materiál. Pokud zůstane na místě, vytvoří ohromné kopce. Pokud se bude převážet jinam, ucpou auta silnice,“ varuje Sequens, jenž působí jako odborník také ve spolku Calla, který se zabývá ochranou krajiny.
Podle plánů stavby se má při hloubení podzemních prostor vytěžit dva miliony metrů krychlových hlušiny. Pokud ji budou vozit jinam, bude to znamenat 48 až 93 nákladních aut denně.
Sklad je politické téma
Kromě lokality Janoch jsou pro průzkum vytipované ještě další tři místa – Horka a Hrádek na Vysočině a Březový potok při hranici Plzeňského a Jihočeského kraje. Na Vysočině se už stalo úložiště politickým tématem nadcházejících krajských a senátních voleb. H
Hlavně krajští zastupitelé za KDU-ČSL požadovali, aby Kraj Vysočina tento záměr odmítl. To se jim nakonec nepodařilo, protože velká část zastupitelů o tom odmítla hlasovat.
Jiná situace je v Jihočeském kraji, kde se zastupitelé už v roce 2006 usnesli, že odmítají další stavby na jihu Čech spojené s jadernou energetikou. Výjimku udělali před osmi lety pouze u plánované dostavby dalších bloků Temelína pod vidinou několikamiliardové kompenzace od ČEZ. Vláda ale dostavbu Temelína odsunula.
„Usnesení z roku 2006 stále platí, nikdo ho zatím nenavrhl zrušit,“ potvrdila jihočeská hejtmanka Ivana Stráská.
Podle Petra Kláska, mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti, což je spolek, který sdružuje 50 měst a obcí, zpochybnila v posledních dnech harmonogram stavby podzemního skladu radioaktivních odpadů samotná SÚRAO. Oznámila, že jako alternativu k hlubinnému úložišti počítá s rozšiřováním kapacity meziskladů těchto materiálů přímo v jaderných elektrárnách. To představuje prodloužení času pro konečné řešení.
