Pro kapra tato cesta neskončí zrovna happy-endem, poslední zastávkou byl stůl s rybími pochoutkami.
Kádě jsou plné ryb, všude zurčí voda. Je ohřátá na přesně stanovenou teplotu. Pro každý druh je to jiné, zatímco štiky mají rády chladnější, kapři nejlépe prospívají ve vodě kolem 20 stupňů. Stojíme v rybí líhni v Mokřinách nedaleko Lutové. Právě v těchto dnech se zde rodí tisíce malých třeboňských kapříků.
Den s třeboňským kaprem |
Je to nevelká budova uprostřed divočiny, celá prostoupená typickou rybí „vůní“. Kdo čeká, že se vytírání ryb odehrává v rybníku či v nějaké nádrži, bude překvapený. Vytírají se doslova ručně.
Pracovník prostě vezme každou rybu-matku do ruky a doslova z ní vymačkává veškeré jikry, které má. Příliš estetická záležitost to není, z ryby vytéká žlutozelená hustá tekutina.
Dvanáct hodin předtím dostane každá do břicha injekci s hormony, které zajistí, že rybí vajíčka dozrají a budou připravené k samovolnému uvolnění.
Takto berou zaměstnanci jednu rybu za druhou, všechny jikry dávají do jedné misky. Stejným způsobem se ve vedlejší místnosti dostává mlíčí a oboje se hned smíchává. A opět ručně.
Mlíčí se nalije do nádoby s jikrami a rukama se to důkladně promísí. V momentě, kdy se přidá voda, dojde k oplození.
"Jikry začnou okamžitě nasávat vodu a zvětšovat svůj objem. Za dvacet minut je tak objem dvojnásobný a škopek je plný," ukazuje Aleš Kříž, vedoucí technik pro chov ryb . A skutečně, jikry bobtnají takřka před očima. Je to vznik života v přímém přenosu.
Zajímavou přísadou je mléko, které zajistí, že jikry nebudou lepivé. "Používáme sušené mléko s 26 procenty tuku od Madety. Zkoušeli jsme různé druhy, ale tohle je nejlepší," prozrazuje Kříž.
Oplozenost je tu neuvěřitelně vysoká – 90 až 95 procent. Kdyby celý proces nechali rybáři na přírodě, bylo by to mnohem slabší.
Celých dvacet minut rybář pomalu oplozená vajíčka s mlékem promíchává. Pak se vše nalije do speciálních lahví, kde cirkuluje voda. Za hodinu se vše nepotřebné odplaví a zbývají už jen čisté jikry.
Po třech dnech už v nádobě plavou stovky malých rybek, které mají oči. Žijí ze žloutkového váčku a rostou. Drobečci, kteří vypadají jako pulci, po dalších třech dnech putují do rybníků. Tento plůdek je už k prodeji. Za 25 korun dostanete tisíc kusů. Ale počet je jen přibližný, spočítat čilou drobotinu není možné.
Tření kaprů se dělá na čtyřikrát až šestkrát. Každá skupina čítá 40 samců a 60 samic. "Jedna kapka spermatu obsahuje až dva miliony spermií, takže toho na objem stačí mnohem méně než jiker," podotýká Kříž.
Celá roční produkce kaprů je skoro tři tisíce tun. Všechno jsou to potomci asi tří stovek rybích matek. Vhodné ryby k dalšímu chovu se čipují. Těch je však zlomek.
Pro představu: z výtěru, kde je 200 tisíc rybiček, se vybere tisíc. Ty se pak dále selektují a ve čtvrtém roce dostane čip kolem dvou set.
Za rok by mohl mít kapřík deset centimetrů a tři deka
Plůdek, který opouští líheň, to v dalším období nemá vůbec jednoduché. Ve vodě mu hrozí různá nebezpečí od jiných tvorů. Když přežije, měl by za rok mít tak deset centimetrů a tři dekagramy.
Z jednoho rybníka pak ryby putují do jiného během jarních výlovů. Když přijde čas, přelovuje se násadová ryba už do hlavních rybníků. Tady kapr prožije poslední veselé období. Když má štěstí, může být přímo při velké slávě, kdy se loví jeden z vyhlášených rybníků, jako je Rožmberk nebo Svět. Je ovšem pravda, že kapr si to zřejmě neužívá tolik jako tisíce návštěvníků, kteří ochutnávají na hrázi různé dobroty či se kochají pohledem na tradiční jihočeské řemeslo.
"Pak pro nás přichází spíš obchodní část, kdy musíme rybu, o kterou jsme se starali, prodat," ukazuje předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha líně plující kapry v třeboňských sádkách.
Právě do sádek putují ryby poté, co je vytáhnou z rybníků. Je tu celá řada menších vybetonovaných nádrží, kde jsou roztříděné ryby. Sádek mají Třeboňští několik, jedny z největších jsou přímo pod hrází rybníka Svět.
"Je to takový mezisklad, kam už přichází vytříděné ryby,“ vysvětluje vedoucí technik Kříž.
Jihočeské jerky: První sušené maso z ryb
Zde ryby čekají buď na zpracování, nebo na odvoz do zahraničí. Což bude jejich poslední cesta.
Pokud život kapra končí přímo v Třeboni, má možnost stát se produktem, který se nazývá Jihočeské jerky. Oceňovaný výrobek vzniká ve spolupráci Rybářství Třeboň a Kaplických uzenin. Tam jako první na světě dokázali udělat sušené maso i z ryby.
"Je to výrobek, který obsahuje čistý filet z kapra bez kůže a tukových tkání na břiše. Je to unikát, dosud se nikomu nepodařilo zpracovat takto rybí maso, protože je řidší než hovězí nebo vepřové,“ říká během ochutnávky spolumajitel firmy vyrábějící jerky Miloslav Koutník
Právě ochutnávka v baště u našeho největšího rybníka Rožmberk byla poslední zastávkou na cestě po kapřích stopách. Kapr se ho účastnil už jen v podobě lahodných pokrmů. Na stolech byly klasické kapří řízky s bramborovým salátem, kapří hranolky či škvarky.
Češi si kapří hody či pokrmy z jiných sladkovodních ryb moc často nedopřávají. Velká část lidí se s kaprem potká jen na vánočním talíři. Trend je nicméně pozitivní a poptávka po čerstvých rybách stoupá.
