Přímo vedle historické budovy střední rybářské školy přibylo okrasné jezírko a v jeho sousedství mokřadní biotop. Je to uměle vytvořený močál s trsy sedmadvaceti vodních rostlin a jejich popiskami.
Když přijde návštěvník blíž k přírodnímu zábradlí u jezírka, uvidí schody a bezbariérovou cestu do podzemí. Oba přístupy ho přivedou ke dveřím malé učebny s průhledem pod hladinu a na dno nádrže, kde může sledovat hejno ryb rozmanitých velikostí, tvarů a barev.
„Teď je tu deset druhů, například atraktivní veslonos americký, různé druhy jeseterů, okrasní karasi, kapři a líni. Ty nejmenší rybky jsou kaprovci čínští, to je taky rarita, která se u nás moc nevidí,“ popisuje Ondřej Čížek, učitel předmětu okrasné nádrže.
Pro milovníky technických údajů přidává, že objem vody ve školním jezírku je zhruba 50 metrů krychlových, hladina má 50 metrů čtverečních a maximální hloubka je okolo dvou metrů.
Kantoři rybářské školy přitom nemluví o nové nádrži jako o okrasném jezírku, ale jako o výukovém. Je určeno především pro posluchače specializace vodní stavby v rybářství.
„Studenti se budou sami o jezírko starat, čistit filtrace a snadněji pochopí, jak vše funguje, protože se učí taková jezírka i navrhovat,“ říká ředitel školy Karel Dubský.
V podzemní učebně zatím není moc pomůcek, je vybavena pouze projektorem se snímky druhů ryb. Časem mají přibýt i ukázky materiálů, z nichž se jezírka dělají, a další pomůcky orientované na stavební zaměření v této žádané oblasti.
„Podobná jezírka vznikají i na soukromých zahradách, ale jako výukové ho máme první a ve spojení s podzemní učebnou jsme určitě jediní v republice,“ upřesňuje Čížek.
Hůda vzpomínal na studium
Rybářská škola se chlubila novinkami pozvaným hostům, mezi nimiž byla i řada jejích absolventů včetně prezidenta Rybářského sdružení ČR Jana Hůdy.
Ten se při prohlídce učebny mechanizace, laboratoří i venkovního zázemí své bývalé střední školy neubránil srovnání se starými časy. Nadchla ho i zastávka u mokřadu s vodními rostlinami, kde škola vysázela například několik druhů orobince, puškvorec, ostřici či rákos.
„Ta poznávačka pod širým nebem se mi moc líbí, protože to studentům okamžitě zůstane v paměti. My se to museli učit z knížek a pak u rybníka a profesor Podubský, který nás to učil, nám říkal: ‚Přece nebudete školáci, kteří někam přijdou, a když se vás někdo zeptá, co tam roste, řeknete, jo, roste tam takovej ten neřád.‘ Ne, vy řeknete, že je to stolístek, kanadský vodní mor nebo orobinec, ale řeknete to přesně,“ líčí Hůda.
Vodňanská rybářská škola v posledním roce investovala do modernizace výuky a svého zázemí s pomocí kraje a evropských fondů celkem 13,1 milionu korun.
Zrekonstruovala také halu, která sloužila původně jako kotelna a poté nevzhledná učebna se starým inventářem, na moderní učebnu rybářské mechanizace vybavenou nejnovějšími stroji a zařízeními používanými v rybářství - motorovými loděmi, líhňařskými přístroji či zařízením zpracovny ryb.
„Díky tomu jsme se posunuli na úroveň rybářské praxe, ne jako tomu bylo dříve, že jsme dostávali různé vyřazené stroje na ukázku a na pořádné vybavení si naši studenti sáhli až někde v rybářských firmách,“ říká šéf školy Dubský s tím, že vylepšení se konečně dočkal i léta nevyhovující povrch školního dvora a v laboratořích přibyly nové mikroskopy a další vybavení.
Posledním přírůstkem je pstruhový potok, který simuluje konkrétní biotop Zlatého potoka na Prachaticku. Dokonce i rostliny a živočichové tam byli převezeni z tohoto potoka.
„V poslední době se škola značně zmodernizovala a názorným příkladem se výuka hodně zjednodušuje. Tato škola drží krok s produkčním rybářstvím a nesmírně mě baví,“ libuje si Jan Šabatka, student třetího ročníku specializace chov ryb.
