Josef Rajchard drží boty z krajty, Michal Berec má korál a alkoholický nápoj z gekona a mořského koníka. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Ze studentů dělají odborníky, kteří rozeznají slonovinu od mamutoviny

  • 0
Katedra biologických disciplín Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity nabízí jako jediná v Česku obor, jenž vychovává ze studentů odborníky, kteří jsou schopni pomáhat celníkům určit zachycené rostliny, zvířata i produkty z nich.

Vzácné mořské korály, dámské kabelky z kůže krajty či krokodýla, stejně jako lodičky i kozačky. Ale také dikobrazí ostny, zub mrože, naložené exotické plazy v lihovinách i léčiva tradiční čínské medicíny má v prosklených vitrínách na chodbě katedra biologických disciplín Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity.

Ojedinělá sbírka výrobků z ohrožených rostlin a zvířat patří státu, ale protože katedra je vědeckou institucí CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými volně žijícími zvířaty a planě rostoucími rostlinami), může ji svým studentům i návštěvníkům ukazovat.

Právě tady totiž připravují jako jediní v Česku odborníky, kteří jsou schopni pomáhat celníkům určit zachycené rostliny, zvířata i produkty z nich.

„Impulzem pro založení oboru s názvem Biologie a ochrana zájmových organismů byly časté kauzy pašování ‚citesových‘ zvířat a rostlin našimi občany. Češi jsou národ koníčkářů, hrají první ligu v chovu exotických ptáků, pěstování kaktusů, na špičkové světové úrovni jsme v pěstování orchidejí i teraristice, která je nyní na vzestupu,“ uvedl vedoucí katedry Josef Rajchard.

A právě proto, aby zkušení koníčkáři či obchodníci zabývající se chovem, vývozem i dovozem atraktivních zájmových druhů nepřelstili při kontrolách celníky či inspektory životního prostředí, připravil Rajchard s kolegyní Zuzanou Balounovou před dvanácti lety tento specializovaný bakalářský a navazující magisterský obor na míru.

„Na výuce se kromě dalších tří fakult Jihočeské univerzity (přírodovědecké, pedagogické a teologické) podílí i Univerzita Karlova a Česká zemědělská univerzita v Praze. A také externisté z praxe, například z České inspekce životního prostředí nebo z Akademie věd. Snažíme se, aby to byli špičkoví odborníci, kteří v oboru pracují dlouhá léta a mají k tomu našim studentům co říci,“ vysvětlil Rajchard.

Navzdory tomu, že spolupráce katedry s odborníky má svoje limity, protože studenti třeba nemohou vstupovat do vyšetřovaných kauz, získají dostatek poznatků a zkušeností pro budoucí uplatnění v různých institucích i komerční sféře.

„Spoustu zkušeností naberou na praxích, které absolvují například v zoologických a botanických zahradách, ve zverimexech či stanicích pro handicapované živočichy. Přínosem je pro ně i každoroční návštěva skladu zabaveného zboží v Praze, kde jim ukazují nejnovější věci,“ popsal učitel Michal Berec z katedry biologických disciplín zemědělské fakulty.

Cílem ojedinělého oboru se zkratkou BOZO je poslat do praxe odborníky, kteří rozeznají třeba slonovinu od mamutoviny, nebo imitaci od přírodní kůže, ale vyznají se i v chráněných rostlinách a zvířatech.

„My taky neumíme všechno. Ale jsme schopni jim říct, kam mají jít, aby se danou věc naučili, doporučit jim literaturu nebo odborníka, protože na ně máme kontakty,“ řekl Berec. Sám jako dlouholetý chovatel exotických plazů a obojživelníků, třeba ještěrů, želv a žab, může studentům předávat nejvíc zkušeností právě z oblasti biologie a chovu ohrožených zvířat.

„Laici si mohou myslet, že je to jen nějaké hraní s papoušky, želvami nebo kytkami. Ale je v tom obrovský byznys, třeba akvarijních rybiček se v naší zemi produkuje po finanční stránce několikanásobek než tržních konzumních ryb. V této oblasti jsme jedna ze světových velmocí. A podobně jsme dobří třeba v chovu exotických ptáků, teraristice i pěstování orchidejí a kaktusů,“ dodal Rajchard.