1. Klášter Zlatá Koruna a klavírní křídlo z carského Petrohradu
Mimořádně zachovalý gotický klášter Zlatá Koruna se každé léto stává dějištěm kulturních akcí. Od letošního roku obohatí hudební produkci při koncertech špičkový hudební nástroj – klavírní křídlo renomované berlínské firmy Carl Bechstein z 19. století. Je jediným svého druhu na světě a původně bylo vyrobeno na objednávku petrohradského carského paláce. Po bouřlivých událostech v Rusku v první polovině 20. století klavír vystřídal několik majitelů, až jej nakonec získal Tomáš Dašek z Rychnova nad Kněžnou, který nástroj kompletně zrestauroval. Návštěvníci budou mít možnost si klavír prohlédnout od července do srpna při čtvrteční prohlídce kláštera od 16:30 hodin. Součástí bude i hudební ukázka.
2. Zámek Český Krumlov a zachovalé barokní divadlo
V Evropě lze dodnes nalézt řadu historických zámeckých divadel, ale různě zachovalých. Pouze dvě scény se dochovaly v tak původní podobě a rozsahu. Za jedním se musíte vypravit až do švédského Drottningholmu, za tím druhým stačí vyrazit na českokrumlovský zámek. Je zde dochována původní divadelní budova, jejíž část pochází z roku 1682, z roku 1766 pak vybavení hlediště, orchestřiště, jeviště, jevištní technika a rozsáhlý divadelní inventář jako například kulisy, kostýmy, rekvizity, osvětlovací tělesa, libreta či partitury. Za zmínku stojí i funkční prostor dolní mašinérie, vybavený sadami posuvných rámů, lanovody a rumpály. Prohlídka barokního divadla je možná od května do října, součástí je i praktická ukázka některých efektů. Několikrát do roka zde probíhají i experimentální představení, nejznámější z nich je Barokní noc.
3. Zámek Jindřichův Hradec a vzpomínka na rytířské časy
V gotickém paláci jindřichohradeckého zámku najdeme vymalovanou svatojiřskou legendu. V českém prostředí představuje první malířský celek s církevním obsahem užitý při výzdobě světské prostory a co do rozsahu má jenom málo srovnání v celé střední Evropě. Jindřichův Hradec byl ve 13. a 14. století centrem rytířské dvorské kultury s oblíbenými hudebními produkcemi potulných pěvců i přednášením tehdy módních hrdinských eposů či legend o statečnosti a utrpení křesťanských mučedníků. Hrdinný život patrona všech rytířů – sv. Jiří, je zde neznámým malířem mistrným způsobem převyprávěn v téměř 50 samostatných výjevech. Legendu sv. Jiří je možné vidět při návštěvě trasy B.
4. Zámek Hluboká a kuchyně po anglicku
Unikátní kuchyni velkého panského domu najdete na zámku Hluboká. Stejně jako romantická přestavba zámku v 19. století, i orientace kuchyně a její poloha je inspirovaná anglickými sídly. Návštěvníka překvapí nejen svou rozlohou, ale zachováním velkého množství autentického vybavení a zařízení, které bylo používáno ještě po druhé světové válce. Každá část kuchyně měla jasně vymezený účel – kromě teplé a studené kuchyně nechyběla ani specializovaná cukrárna. V době honů vařila kuchyně až pro 120 hostů a personál.
5. Hrad Landštejn a poklady pod zemí
Během mnohaletého archeologického výzkumu Landštejna byl získán mimořádně početný soubor archeologických nálezů, který patří k nejbohatším a nejkvalitnějším na českých hradech vůbec. Řada nálezů vypovídá mnohé o společenských vazbách majitelů hradu a jejich kontaktech v širokém středoevropském prostoru. K naprosto jedinečným artefaktům patří zejména části vybavení alchymistické laboratoře z 16. století, v hradním příkopu pak byla nalezena kolekce bohatě zdobených gotických kachlů s náboženskými, heraldickými či rostlinnými motivy. Dokladem válečných událostí jsou četné nálezy kulek z palných zbraní, hrotů střel do kuše, dělových koulí a unikátních součástí destičkové renesanční zbroje. Výsledky archeologických výzkumů na Landštejně jsou veřejnosti zpřístupněny v expozici umístěné hned za vstupní branou.
6. Zámek Třeboň a obraz krásné herečky
Zámek Třeboň byl svědkem jednoho neobvyklého setkání. Znovu se zde spojily dva lidské osudy – tedy alespoň symbolicky. Obrazy Edmunda Černova – Schwarzenberga, který byl takzvanou černou ovcí rodiny, a jeho životní přítelkyně, půvabné herečky Renate Hohn, jsou od léta 2010 opět spolu. Obrazy se rozdělily v aukci, na zámek se podařilo zakoupit pouze obraz Edmunda, portrét jeho přítelkyně byl však již v rukou soukromého sběratele, který jej odmítal prodat. O obraz usilovali na zámku v Třeboni celých 10 let, až nedávno uspěli. Autorem obrazu Renate Hohn z roku 1934 je český akademický malíř Josef Šilhavý. Pokud pomineme jeho uměleckou hodnotu, jeho význam pro zámek je zejména v souvislosti s pohnutým osudem příslušníka rodu Schwarzenbergů. Pro jeho zálibu v hazardních hrách a nespočet dluhů si musel dokonce změnit příjmení na Černov, aby na celý rod nepadala hanba. Obrazy jsou na prohlídkové trase B.
7. Zámek Červená Lhota a záhada orientální látky
Zámek jakoby plující na vodní hladině vábí na první pohled svým pohádkovým zjevem. Málokdo by čekal, že se uvnitř nachází látka s orientálním původem, jejíž účel byl dlouho zahalen tajemstvím. Jako suvenýr si ji přivezla princezna Sophie Schönburgová ze svých cest po Uzbekistánu na počátku 20. století. Teprve v roce 2006 se podařilo látku identifikovat. Jedná se o takzvané ruidjo, s největší pravděpodobností jediný předmět svého druhu na území České republiky. Po okraji je zdobeno výšivkami a mělo sloužit jako prostěradlo pro svatební noc novomanželů. Středové pole ruidja, které není vyšívané, má tvar mihrábového okna, jaké známe z modlitebních koberců. Mihráb tedy označuje ruidjo za čisté a důstojné modlitební místo, zároveň však také představuje symbolickou bránu do ráje, kterou se o svatební noci stává nevěsta. Unikát je od roku 2009 vystaven na prohlídkové trase Podkrovní pokoje.
8. Hrad Zvíkov a tajemná Hlízová věž
Hlízová věž patří svojí podobou v českém prostředí k ojedinělým realizacím, a snad proto vyvolávala tolik otázek, dohadů a legend. Jde o nejstarší zachovalou stavbu v areálu hradu, vznikla kolem roku 1230. Její charakteristickou podobu vytváří 44 vrstev hrubě opracovaných kvádrů – hlíz. Ještě počátkem 20. století se bylo možné setkat s myšlenkou, že jde o památku po germánských kmenech. Někteří lidé dokonce spatřují ve značkách tajemné runové písmo. Nejpravděpodobnější ale je, že se jedná o kamenické značky, které se objevují nejen na Zvíkově, ale i na dalších místech, kde pracovala zdejší stavební huť – například v nedalekém Písku. S Hlízovou věží je spojena i pověst o zvíkovském raráškovi, někteří návštěvníci zde prý cítí silné vibrace nebo nevolnosti.
