Čtyřiapadesátiletý řidič narazil do stromu, navíc nebyl připoutaný, a tak se i poslední den roku 2019 stala v Jihočeském kraji dopravní nehoda, která skončila smrtí.
V regionu bylo takovýchto tragických událostí meziročně zase více než o rok dříve. Podle neoficiálních statistik zahynulo na silnicích na jihu Čech 72 lidí. A ani nový rok začal dobře, osmnáctiletý spolujezdec v první lednovou sobotu nepřežil náraz Škody Fabie do stromu. Nehoda se stala v sobotu.
„Příčiny se neustále opakují. Je to nepřizpůsobení jízdy podmínkám provozu, nedodržení rychlosti, porušení předpisů a podobně,“ konstatovala jihočeská policejní mluvčí Štěpánka Schwarzová.
Navíc aut na silnicích je stále více a s tím pak logicky roste i počet nehod. Ten stoupá už od roku 2010 a denně se jich na území kraje stane v průměru dvanáct, což mimo jiné také znamená za rok kolem dvou tisíc lehce a 250 těžce zraněných.
Bourá se prakticky kdykoli a kdekoli. Přesto lze v regionu vybrat několik míst a označit je jako rizikovější než ostatní. Už devět let se na to zaměřuje jedna z pojišťoven, jež vydává přehled nejnebezpečnějších úseků na tuzemských silnicích.
Počet usmrcených při nehodách v krajirok 2019 72* |
Upozorňuje na místa s nejvyšší nehodovostí za poslední tři roky a motoristům radí, kde ještě více zpozornět. MF DNES představuje pět nejrizikovějších jihočeských lokalit.
Nejhůř je na tom křižovatka Zámecké ulice se silnicí první třídy I/20 v Protivíně na Písecku. Jen mezi lety 2016 až 2018 se tam stalo šest nehod, při kterých se tři lidé těžce zranili. V celorepublikovém srovnání je toto místo mezi dvaceti nejhoršími.
„Je to tam skutečně rizikové, to jsou ovšem i další křížení s hlavní silnicí na Písek, třeba u Myšence. Pravdou ale je, že křižovatka se Zámeckou u Normy je v tomto ohledu asi nejhorší. Dobrou zprávou je, že Ředitelství silnic a dálnic tam připravuje úpravu, která by měla zvýšit bezpečnost provozu. V místě má vzniknout mimoúrovňové křížení,“ upozornil starosta Protivína Jaromír Hlaváč.
Rekonstrukce by mohla začít v roce 2022. Na tomto tahu z Budějovic do Písku chystá ŘSD podobných opatření několik, na více než třech desítkách míst by například měly vzniknout další jízdní pruhy vždy v jednom směru pro bezpečnější předjíždění.
Druhé nejnebezpečnější místo v regionu obsadila křižovatka na konci dálnice D4 v katastru obce Předotice nedaleko Písku. Jde o sjezd a nájezd na silnici E49. Za stejné tříleté období se tam staly celkem čtyři nehody, z toho dvě vážné. Čtyři lidé při nich zemřeli a dva se těžce zranili.
„Na třetím místě v Jihočeském kraji skončila mírná zatáčka na silnici I/34 v katastru obce Štěpánovice. Zhruba v půli cesty mezi Štěpánovicemi a Třeboní došlo celkem ke čtyřem nehodám se dvěma smrtelnými a dvěma těžkými zraněními,“ upřesnil Václav Bálek, mluvčí pojišťovny Allianz, která nehodovost sleduje. Vychází přitom z databáze JDVM (Jednotná dopravní vektorová mapa) s lokalizací všech dopravních nehod v České republice evidovaných Policií ČR. Zaměřuje se na dálnice a silnice I. třídy.
Do pětice rizikových úseků v regionu pak ještě patří místo na silnici I/4 poblíž Němětic na Strakonicku. V jedné ze zatáček se tam odehrálo od roku 2016 do 2019 dokonce devět bouraček, dva lidé tam zemřeli a dva se těžce zranili.
Na pátém místě v kraji pak skončila rovinka na silnici I/19 v katastru obce Opařany na Táborsku. Poblíž místní části Hodušín se v daném období odehrály dvě nehody, ale vyžádaly si jedno úmrtí a dvě těžká zranění.
Statistiku je třeba brát částečně s odstupem. Někdy stačí jedna tragická nehoda, aby úsek vystoupal do horních příček rizikovosti. Na druhou stranu, čísla u těch jihočeských ukazují, že u Protivína, Němětic, Předotic a Štěpánovic se bourá častěji než jinde. A po zásluze tak figurují jako nejvíce nebezpečné.
Zatímco Jihočeský kraj je v celorepublikové statistice dvaceti nejrizikovějších míst zastoupený dvakrát, třeba Karlovarský, Plzeňský a Vysočina ani jednou, Středočeský naopak pětkrát.
Podmínkou pro zařazení je, že se na dané komunikaci za poslední tři roky přihodily minimálně dvě na sobě nezávislé vážné nehody s těžkými zdravotními následky nebo úmrtím a současně mezi těmito tragickými místy nebyla vzdálenost větší než 100 metrů.
