Most přes Lužnici v Bechyni slavnostně otevřeli 28. října 1928. Poprvé spojil silniční i železniční provoz. Vede přes něj poslední úsek Křižíkovy elektrifikované tratě Tábor – Bechyně. Ve své době to byl největší železobetonový oblouk v Československu. Dnes je jedním z hlavních symbolů města i jižních Čech. V červnu 2007 po něm dokonce kamion převážel parník. Technici kvůli tomu museli vypnout proud na části železniční trati do Tábora. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Jihočeský kraj má čtyři nové kulturní památky. Duhu i Kaplický potok

  • 2
Bechyňský most, Schwarzenberský kanál, vodní pila v Peníkově a Kaplický potok jsou čerstvě národními kulturními památkami. Jihočeši už mají ve výběru 37 zástupců.

"Památkám to přináší prestiž, zvýšení turistického ruchu a lépe dosáhnou po dotacích na obnovu," shrnul hlavní přínos zápisu Petr Pavelec, ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Ministerstvo kultury tentokrát vládě předložilo ke schválení především památky technické a lidové architektury. Podle navrhovatelů nebyly tyto pamětihodnosti v souboru národních kulturních památek odpovídajícím způsobem zastoupené.

"Jižní Čechy mají několik unikátních projektů v oblasti technických památek. Například plavební kanály na Šumavě. Vnímám s potěšením, že některé části Schwarzenberského kanálu jsou obnovovány a plaví se tam dříví. Byl bych rád, kdyby se tyto fenomény více využívaly a investovalo se do nich více peněz," uvedl už před časem v rozhovoru pro MF DNES ministr kultury Daniel Herman.

Bedněná budova s trámovou konstrukcí a zděným přízemím stojí pod hrází rybníka v Peníkově u Dačic na Jindřichohradecku.

Splavná část Kaplického potoka na Prachaticku byla stavebně upravena v roce 1833.

Schwarzenberský kanál z konce 18. a počátku 19. století byl ve své době zcela jedinečný velkorysou koncepcí spojení povodí Vltavy a Dunaje.

Ze zápisu Bechyňského mostu, takzvané Duhy, je nadšený starosta města Jaroslav Matějka.

"Věřím, že se to podepíše na turistickém ruchu v Bechyni a okolí. Návštěvníci města most obdivují, hodně z nich se jde na něj podívat a pořizují si tam fotografie. Je to jedna z nejvýznamnějších technických staveb minulého století. Samozřejmě to tehdy zlepšilo také dopravní spojení," upozornil Matějka.

Schwarzenberský kanál a Kaplický potok jsou součástí balíčku Soubor plavebních kanálů na Šumavě, který ještě doplňuje Vchynicko-Tetovský kanál na území Plzeňského kraje.

"Svým citlivým provedením dokládají vysokou úroveň a kultivovanost lidských zásahů do přírodního prostředí horské krajiny Šumavy," stojí v návrhu.

U zrodu Schwarzenberského kanálu stál před více než 200 lety Josef Rosenauer ve službách knížete Schwarzenberka.

"Dokázal uskutečnit svůj sen. I nám se splnil důležitý sen tím, že se Schwarzenberský kanál stal národní kulturní památkou," podotkl Josef Štemberk, vedoucí marketingu Správy Národního parku Šumava, kde je podstatná část této památky.

Aktuální soubor národních kulturních památek čítá po středečním jednání vlády už 297 položek v různých kategoriích. Nejpočetněji jsou zastoupené hrady a zámky.

Jižní Čechy mají v této prestižní společnosti 37 zástupců. Před čtyřmi lety do seznamu přispěly Závišovým křížem, Zemským hřebčincem v Písku, zemědělskou usedlostí v Krníně a vimperským zámkem.