Jen máloco dovede Jihočechy tak rozčílit jako zmínka o spalovně odpadů. Radnice by se měly postarat o elegantnější řešení, když jim za svoz a likvidaci odpadků platíme, a ještě je třídíme, argumentují často lidé.
Jenže v třídění mají hlavně obyvatelé větších měst značné rezervy a potíže jsou i s nedostatkem kapacit na recyklaci. Tisíce tun odpadků končí stále na skládkách a radnice začíná tlačit společný unijní cíl do roku 2030 recyklovat 65 až 70 procent komunálního odpadu a současně snížit objem odpadu odváženého na skládky na 5 až 10 procent.
Pro splnění těchto požadavků je klíčové připravit podmínky nejen pro druhotné zpracování využitelných materiálů, ale také pro energetické využívání zbytkových odpadů. Ty mají v celém řetězci plnit roli náhrady primárních neobnovitelných zdrojů surovin a energií.
Proto hejtmanství spolu s krajským městem zvažují možnost stavby spalovny odpadu.
„Mohla by stát v Českých Budějovicích, nebo těsném okolí. Necháme si udělat studii proveditelnosti na to, zda, za jakých parametrů a kde budovat takové zařízení,“ uvedl budějovický primátor Jiří Svoboda (ANO).
Spalovna by měla likvidovat odpad pro celý kraj, náklady na její pořízení jsou odhadované v řádech jedné až dvou miliard korun.
„Byl by to další ze zdrojů tepla pro Budějovice a okolí. Města závislá pouze na uhlí na teplárně už se začínají dostávat do problémů, a to i z hlediska enormního růstu emisních povolenek,“ popsal Svoboda.
Aby byl provoz spalovny ekonomicky efektivní, měla by ročně likvidovat okolo 120 tisíc tun odpadu. V samotném krajském městě bylo podle náměstka primátora Ivo Moravce (OPB) loni svezeno na skládku 15 290 tun směsného komunálního odpadu.
Z toho je patrné, že zařízení na energetické využívání odpadu strategicky umístěné v centru kraje by mělo skutečně sloužit pro celý region. Mezi hlavními strategickými partnery pro zásobování budějovické spalovny odpady je Tábor, druhé nejlidnatější město na jihu Čech.
„Byl bych nerad, kdyby se vše dostalo do fáze, že si to má řešit každý na vlastním písku. Jestli se potvrdí, že spalovna je pro kraj nejlepší řešení, tak budiž. Ale každopádně je to širší téma, jde taky o to, aby odpady vůbec nevznikaly. Když si koupíte PET lahev, nikdo nepočítá s tím, že se musí vyřešit i její recyklace,“ sdělil táborský místostarosta Václav Klecanda (Piráti).
Někteří starostové se zatím raději spoléhají na sebe, protože uvést do provozu tak komplikovanou a nákladnou stavbu trvá řadu let.
„My jsme na Hluboké skeptičtí, že to kraj s Budějovicemi stihnou postavit včas, tak pracujeme na rozšíření naší skládky. Druhá věc je, že jestli chceme splnit evropské limity, musí se spalovny budovat. A pak je ideální postavit je tam, kde žije nejvíc lidí, kraj hledá to místo správně,“ řekl hlubocký starosta a senátor Tomáš Jirsa (ODS).
Téma se v kraji vrací na stůl po třinácti letech. V roce 2006 se dostal až před stavební povolení projekt společnosti E.ON a před ním Jihočeské energetiky, jež 15 let usilovaly o její stavbu v místě bývalé uhelné elektrárny v Mydlovarech na Českobudějovicku.
„Už tenkrát byla spalovna v Mydlovarech v krajském plánu odpadového hospodářství a narazila na takový odpor místních, ale i politiků v parlamentu, že se od ní nakonec odstoupilo,“ připomněla hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).
