Jindřichův Hradec hostí výstavu o Černínech. Lákadlem je turecký stan

  • 0
Turecký stan ze 17. století je největším lákadlem výstavy, která je do konce října k vidění na zámku v Jindřichově Hradci. Expozice s názvem Dokonalý diplomat a podtitulem Černínové – vyslanci, cestovatelé, sběratelé představuje dosud opomíjené téma diplomatických misí českých šlechticů v 17. až 20. století.

Téměř 400 předmětů na ploše přes 570 metrů čtverečních dokumentuje diplomatické a s tím související cestovatelské i sběratelské aktivity rodu Černínů. Část výstavy se věnuje výchově budoucích diplomatů, jejich vzdělávání a kavalírským cestám.

„Spolu s několika významnými členy černínského rodu se návštěvníci vydají například na cestu do Turecka, Francie, Itálie, Španělska, Ruska nebo Anglie,“ popisuje Markéta Slabová, mluvčí Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Jedním z hlavních exponátů je turecký stan, který roku 1644 obdržel Heřman Černín z Chudenic od diplomatů Osmanské říše. Doplňují ho turecké zbraně a textilie, dobové postroje na koně nebo barokní kostým Turka spolu s kulisou z barokního divadla v Krumlově, která zachycuje výjev z tureckého stanového tábora. Vjem z celé scény umocňují zvuky tureckého tržiště.

„Představujeme zde spoustu výjimečných artefaktů z fondů hradů a zámků nebo zapůjčených od jiných domácích a zahraničních paměťových institucí. Některé cennosti jsou v Česku vystavené vůbec poprvé,“ doplňuje hlavní kurátorka a památkářka Milena Hajná.

Název výstavy odkazuje na spis Dokonalý Ambasador od Juana Antonia de Vera y Figueroa. Ten byl užívaný od 17. století jako základní učebnice diplomacie.

„Její italské vydání z roku 1649 bylo dedikováno (věnováno, pozn. red.) Humprechtu Janu Černínovi, vyslanci císaře Leopolda I. v Benátkách, stavebníkovi pražského Černínského paláce, dnešního sídla ministerstva zahraničí. Jeho syn se stal prvním majitelem zámku v Jindřichově Hradci,“ vysvětluje Hajná.

Výstava zaplnila druhé patro renesančního Adamova stavení jindřichohradeckého zámku, které bylo doposud uzavřené. Náročná obnova prostor zahrnovala kromě repase oken a dveří i ošetření podlahových krytin, restaurování některých dveří a kamenných ostění, nové rozvody elektroinstalací či výmalbu stěn.

„Nejnáročnější byla výroba nového dřevěného kazetového stropu s výmalbou, který je na první pohled k nerozeznání od dobových předloh,“ říká stavební technik Zdeněk Jiroušek.

Adaptace výstavních prostor si vyžádala investici téměř jedenáct milionů korun. Restaurování devadesáti předmětů stálo tři a půl milionu korun.

Výstava je součástí celorepublikového projektu Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, který připravili památkáři pro tento rok. Plné vstupné je 100 korun. Ve zmenšené podobě bude kolekce k vidění i během příští návštěvnické sezony.