Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Manželka je chudák. Čte první verze mých příběhů, říká spisovatel Březina

  13:50aktualizováno  13:50
Dvě zapomenuté vraždy z roku 1991 a temné období odsunu Němců. Budějovický spisovatel Jiří Březina vydal svou druhou detektivku s názvem Promlčení. Děj umístil do smyšlené jihočeské vesnice.

Jiří Březina žije s manželkou Lenkou a dvouletým synem Ondřejem v Českých Budějovicích. Před pár dny mu vyšla druhá detektivka Promlčení. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Vše začalo hádkou. Jiří Březina se před několika lety vsadil s kamarádkou, že dokáže napsat detektivku jako severští autoři. A nepotřebuje k tomu ani mrtvoly. Jeho prvotina Na kopci zaujala nakladatelství Motto a sklidila ohlasy u čtenářů a kritiky. Získal za ni i cenu Jiřího Marka za úspěšný debut.

Dnes už je 34letý Březina klíčovým autorem Motta a plakáty s jeho novinkou Promlčení zaplnily v těchto dnech třeba pražské metro.

Při psaní druhé knihy jste byl v úplně jiné situaci. Už to nebyla jen sázka, ale velké očekávání. Byl jste pod tlakem?
Byl a pořád jsem. Je to těžší, než jsem si myslel. Když otevírám nějakou recenzi, tak se spíš bojím, než abych měl radost, že se o mně píše.

Znamená to, že nejste s knihou úplně spokojený?
To ne, spokojený jsem dost. Moje první kniha byla detektivka a román v jednom. Pozorně jsem po vydání četl recenze a diskuse. Viděl jsem, že lidé často kritizovali detektivní linii. Teď jsem zapracoval více na ní. Ale říkám si, jestli nezklamu ty, kterým se líbila víc ta románová.

Měl jste během psaní krizi, kdy jste s tím chtěl seknout?
Bylo jich několik. Kniha na začátku vypadala úplně jinak. Kdybych ji nekrátil, tak by byla dvojnásobná. Škrtl jsem celou jednu dějovou linii. Snažil jsem se dostát tomu, aby to bylo napínavé, a nakonec jsem to moc překombinoval.

Ale severské detektivky takové bývají a čtenáři je mají rádi.
Mně to vadí. Dokáže mě naštvat, když se vrah vloupe v závěru románu detektivovi do bytu a unese mu dceru.

Váš příběh se odehrává v příhraničí a promítají se v něm klíčové mezníky 20. století. O tom jste od počátku měl jasno?
Téma poválečného odsunu Němců ve společnosti stále hodně rezonuje. Byl to okamžik dějin, kdy se dějí věci, které v normálně fungujícím státě nejsou možné. Lidi páchají nejhorší věci a spousta jim toho projde. Nechtěl jsem rozebírat minulost ani vnucovat nějaké názory. Byla to pro mě jen výchozí situace.

Byla v tom i osobní vazba?
Válka mě připravila o pradědečka, který zemřel v koncentráku. Jiný dědeček byl zase jako voják účastníkem odsunu Němců. Doma se o tom nikdy moc nemluvilo. Při psaní to ale žádnou roli nehrálo.

Příhraničí vás přitahuje. Předchozí román se inspiroval Svatým Tomášem na Šumavě, teď máte vesničku Pasečky. Existuje?
Ne. Mohla by být na Šumavě i v Novohradských horách. Jméno se odkazuje k osadě Pasečná na Lipensku.

Věděl jste od začátku, kdo bude vrah?
Změnil jsem ho v půlce rukopisu. Měl to být někdo jiný, ale pak jsem zjistil, že mi jako postava vraha dává větší smysl jiný člověk.

Jedna ze dvou hlavních postav je mladý policista Tomáš Volf. Moc se toho ale o něm nedozvíme, proč?
Spíš se jen ukazuje na scéně. Jeho příběh více odkryji v knize Polednice, která předchází Promlčení.

A proč jste tedy teď vydal místo Polednice Promlčení?
Já rozepsal Polednici a mezitím mě napadlo Promlčení. Rok jsem pendloval mezi oběma. Nakonec to za mě vyřešila ředitelka Motta, která mi v únoru zavolala. Řekla, že si vybírá klíčové autory, o které se chce starat. A jestli chci ten flek dostat, tak musím do konce března odevzdat novou knihu. Pak to šlo hodně rychle. Ani nevím, jak jsem to zvládl.

Máte malého syna, kdy jste vůbec psal?
Po nocích. Jindy to nešlo. Ale mám už systém na zaznamenávání myšlenek. Píšu si poznámky přes Google a můžu si je pak kdekoliv otevřít.

Podporovala vás manželka?
Ta je chudák. Čte první verze mých příběhů. Před spaním s ní vše rozebírám.

Jaký to je pocit, být kmenovým autorem nakladatelství?
Před třemi lety bych vůbec nevěřil tomu, že někomu budu stát za nějakou kampaň.

Pracujete jako copywriter, píšete reklamní a PR články. Jak dokážete přepnout?
Není to takový problém, jak to na první pohled vypadá. Psát prózu a jednoduché texty na e-shop je velký rozdíl. Spíš jde o to, že člověk pořád sedí u počítače.

Kniha Na kopci měla i dotisk. Víte, kolik se prodalo kusů?
Tuším, že to je ke dvěma tisícům. Od Promlčení očekává nakladatelství ještě víc. Proto dělá i větší kampaň. Teď mám v šuplíku dětskou knihu, ale je na vedlejší koleji. Vše se soustředí na Promlčení.

Autor:


Nejčtenější

Dvouletý chlapec se dostal z domu do bazénu, následkům tonutí podlehl

Ilustrační snímek

Dvouletý chlapec zemřel poté, co se topil v zahradním bazénu u rodinného domu v Písku. O letošních prázdninách je to v...

Čtyřletému chlapci se vybila čtyřkolka, když šel domů, usnul na silnici

Ilustrační snímek

Čtyřletý chlapec, který jezdil v okolí domu na dětské čtyřkolce, se ztratil v neděli večer na Písecku. Jeho „stroj“ se...



Na Prachaticku spadlo unikátní letadlo Be 50 Beta Minor, pilot zemřel

U Strunkovic nad Blanicí na Prachaticku se při leteckém dni zřítilo unikátní...

U Strunkovic nad Blanicí na Prachaticku se v sobotu odpoledne při leteckém dni zřítilo unikátní letadlo Be 50 Beta...

Po čelní srážce zemřeli dva motorkáři na Českobudějovicku

Nehoda motorkářů mezi Hlubokou nad Vltavou a Municemi (11. srpna 2018).

Při dopolední nehodě na Českobudějovicku zemřeli dva řidiči motorek ve věku 44 a 39 let, uvedla policie. Čelně se...

Zahradu s biotopem buduje rodina jako jedinečné království

Jezírko bylo tím prvním, co Piherovi na své zahradě vybudovali. Teprve pak se...

Holou parcelu bez jediného stromu koupili v malebné jihočeské vesničce před sedmi lety na stavbu rodinného domu a spolu...

Další z rubriky

Návštěvnost jihu Čech dál roste. Tchajwanci zde chtějí zůstávat déle

Ilustrační snímek

Jižní Čechy opět přilákaly větší počet turistů. Region dokonce patří mezi tři kraje, kde návštěvnost za druhé čtvrtletí...

Oprava silnice od Lipna k hranicím potěší lyžaře mířící na Hochficht

Letecký pohled z roku 2013 na rakouský lyžařský areál Hochficht. Za vrcholy...

Než se lyžaři dostanou do rakouských areálů Hochficht a Schöneben, musí projet 12 kilometrů dlouhou silnicí spojující...

V dole poznáte opravdovou tmu. Grafit v Krumlově vznikal 400 milionů let

Průvodce návštěvníkům vysvětlí, jak se v dole těžil grafit.

Poslední důlní vlak s horníky zajel do grafitového dolu v Českém Krumlově před patnácti lety. Nyní už dovnitř vozí jen...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz