I přes konkurenci čtyř stovek středoškoláků z 83 zemí se domů vrátil s bronzem. "Jeden den se řešily teoretické úlohy, druhý den experimentální," upřesňuje Guth.
Největší problém mu dělaly některé teoretické úkoly a nedostatek času. Obecně však byly příklady lehčí, než očekával.
"Zbytek pobytu jsme strávili exkurzemi. Nakonec se z toho stala velmi příjemná dovolená," dodává středoškolák z Borovan. "Podívali jsme se do zábavních parků, muzea vikingských lodí a kodaňská radnice nás pozvala na palačinky."
Umístění v Dánsku předcházel Guthův jiný úspěch. V březnu se zúčastnil celostátního finále fyzikální olympiády a třetí místo mu zajistilo letenku do Kodaně.
Zkušenosti ve fyzikálních a matematických olympiádách sbírá student už od primy. "I ve volném čase se věnuju matice a fyzice, v poslední době k tomu přidávám i chemii," vysvětluje. Loni také vyhrál celostátní finále logické olympiády.
Chce na univerzitu do USA
Po prázdninách pro Gutha začne náročné období. K přípravě na maturitu se přidají testy na čtyři nejprestižnější univerzity v USA. "Princeton, Stanford, MIT a Caltech považuji za nejlepší technické univerzity na světě," vyjmenovává.
K tomuto ambicióznímu snu ho inspiroval další účastník olympiád Stanislav Fořt, kterého poznal před rokem a půl na celostátním kole z fyziky. "Řekl, že mu nezáleží na výsledku olympiády, protože už je přijatý na Cambridge," vypráví Guth o tom, jak na studium v zahraničí přišel.
"Na všechny americké univerzity je elektronický a standardizovaný vstupní test, něco jako scio u nás. Ten už jsem napsal s dobrým výsledkem," podotýká Guth.
Na podzim ho ještě čeká podat obsáhlé přihlášky. Ty zahrnují esej, ve které má popsat své plány do budoucna, a také test z angličtiny povinný pro všechny cizince. Těmito přijímačkami nakonec projde zhruba osm procent uchazečů. Výsledkům ze střední školy nepřikládají prestižní americké univerzity velký význam kvůli nesjednocenému hodnocení.
Jedinou překážku vidí gymnazista ve vysokém školném. "Na těchto kvalitních školách dosahují poplatky v přepočtu až 1,2 milionu korun ročně," říká. "Často se ale stává, že škola poskytne stipendium lidem, kteří zkrátka na školné nemají."
Další možností je spojit se s nadací, která finančně pomáhá studentům na zahraničních univerzitách. "U nás je neznámější Nadace Zdeňka Bakaly. Její program využil právě i Stanislav Fořt a já ji taky zkontaktuji."
Guth však připomíná, že nejdůležitější je včasná příprava. S tou mu nyní pomáhá Fullbrightova komise. Tato organizace placená českou a americkou vládou zprostředkovává všechny potřebné informace, a ulehčí tak práci všem středoškolákům, kteří by si přáli studovat v Americe.
Zda Gutha některá z prestižních amerických univerzit přijme, se dozví v zimě. "Jako záložní variantu beru Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT, nebo méně známé americké vysoké školy," dodává.
