Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Langer nesedí v bačkorách. Pořádá výstavy, režíruje, zachraňuje památky

  10:11aktualizováno  10:11
Jiří Langer se před třinácti lety s manželkou přestěhoval z Prahy do Jindřichova Hradce. Známí si mysleli, že už budou jen odpočívat. Opak je však pravdou. Šestašedesátiletý Langer založil galerii, zapojil se do ochotnického spolku, přidal se k Přátelům starého Jindřichova Hradce a angažuje se v místní kulturní společnosti.

JIří Langer se po listopadu 1989 díky kamarádům zapojil i do politiky. "Byl jsem manažerem politického hnutí ODA. Jsem za tu zkušenost rád, ale znovu už bych do toho nešel," míní. | foto: Marek Podhora, MAFRA

I když už by díky věku možná jen mohl přihlížet snažení druhých, on sám si to rozhodně nemyslí. "Místo zahrádky, kterou bych okopával, máme s manželkou Galerii Inspirace v zadním traktu jednoho z nejkrásnějších historických domů na jindřichohradeckém náměstí," popisuje jednu z mnoha svých aktivit.

Jiří Langer (66 let)

Sice se narodil a žil v Praze, ale díky jihočeským kořenům ho srdce táhlo vždy do Jindřichova Hradce. Sem se také v roce 2001 natrvalo přestěhoval. Po absolvování SVVŠ chtěl studovat režii na DAMU, ale nakonec zamířil do televize jako rekvizitář. Postupně se stal šéfem scénické výpravy, pak působil jako metodik v krajském kulturním středisku. Po listopadu 1989 vystudoval filozofickou fakultu, byl manažerem politické strany ODA a pak produkčním kulturního projektu Praha 2000. V Jindřichově Hradci  s manželkou Sabinou provozují Galerii Inspirace. Je rovněž předsedou spolku
Přátel starého Jindřichova Hradce a režisérem ochotnické divadelní společnosti Jablonský.

Hned přidá příběh o budově zvané po jeho předcích Langrův dům číslo popisné 138, v níž byl jeden z nejstarších obchodů na českém jihu vůbec. "Ve středověku tu byl obchod se solí, pak moji předci provozovali koloniál, kde bylo k dostání snad úplně všechno. A díky zápiskům dědečka Antonína o téhle době víme hodně," připomíná Langer i fakt, že je nejprve zpracoval pro Český rozhlas a kvůli zájmu veřejnosti dostaly v nakladatelství jindřichohradeckého rodáka Jana Solpery i knižní podobu. Pět knih nabízí nahlédnutí nejen do zákulisí obchodu, ale i tehdejšího života.

Jiří Langer je rád, že v rámci restitucí byl dům vrácen rodině a dnes tady žije i on s manželkou Sabinou. "Hledali jsme tehdy, co by domu slušelo. Celá široká rodina dala hlavy dohromady a nakonec vznikla galerie. Teď jsme ji ale přestěhovali do skromnějších prostor na dvorek a přední část pronajali," vysvětluje.

Důvodem je fakt, že chtějí mít čas i na další aktivity, kterých není rozhodně málo. Když se v roce 2001 stěhovali se ženou z Prahy do Jindřichova Hradce, přátelé a známí se hodně divili. "Ptali se, jestli už snad chceme zabalit život. Když přijedou, smějí se, že toho děláme mnohem víc než v Praze," dodává.

Zkušenost v politice mu stačila

Jindřichův Hradec pro něj byl vždycky místem, kam jezdil za babičkou a dědečkem každou volnou chvíli i o prázdninách. "Prošmejdili jsme s kluky kdeco, dodnes mám rád místo dole u Nežárky pod hradbami, kde jsou staré koželužské domy. A procházky po okolí mě taky nabíjí," říká s úsměvem.

Jako malý kluk přivoněl k divadelním prknům, protože sestra jeho maminky si vzala herce Jaromíra Spala. Směl tak stávat v zákulisí některého z městských divadel pražských vedle hasiče a pozorovat dění na jevišti.

"Těžko jsem chápal, že herci hráli tragickou roli, při níž diváci plakali, a pak zamířili do šatny, kde až do dalšího výstupu mastili karty," říká o ztrátě některých iluzí.

Chtěl proto studovat režii na DAMU, ale to nevyšlo. Tak zamířil jako rekvizitář do televize. Postupně se stal šéfem scénické výpravy a rád vzpomíná na spolupráci s režisérem Janem Bonaventurou. Mezitím hrál každý čtvrtek v ochotnickém divadle Lampa, někdy s hudební skupinou Kolovrátek. Jeho druhá žena Sabina je divadelní dramaturgyní, byla i ředitelkou Divadla v Řeznické a na DAMU spolupracovala s Ivanem Vyskočilem.

Langer pak pracoval ve Středočeském krajském kulturním středisku a po listopadu 1989 se díky kamarádům zapojil i do politiky. "Byl jsem manažerem politického hnutí ODA. Jsem za tu zkušenost rád, ale znovu už bych do toho nešel," míní. S Michalem Prokopem pak spolupracoval na projektu Praha 2000 - Evropské město kultury, kdy se v rámci Evropy organizovaly kulturní akce. Pak už zamířil definitivně na jih Čech.

"Nejsem zvyklý sedět doma v bačkorách u televize. V naší galerii proto pořádáme výstavy a zveme zajímavé hosty hlavně z oblasti menšinových žánrů. Například na Radůzu před dvanácti lety přišlo jen 17 lidí, za dva roky už jsme na ni díky její popularitě neměli."

Konec akcí v galerii kvůli požáru

Se ženou se zapojili do divadelního ochotnického souboru Jablonský, kde od roku 2002 režírují a snaží se rovněž pomáhat organizačně. Zapojili se i do spolku Přátel starého Jindřichova Hradce, který má osmdesátiletou historii a asi 350 členů, dokonce s pobočkou v Praze. Potkávají se na přednáškách a exkurzích.

"Taky jsme třeba bojovali o to, aby stará nádražní budova zůstala zachovaná jako kulturní památka. Podařilo se, ale chátrá dál, protože není nikomu prodaná a majitel ji neopravil," přiznává se smutkem poloviční úspěch. Teď zase vyhledávají staré hroby významných osobností, o něž se už nikdo nestará a mohly by být zrušeny. Pochvaluje si jako předseda spolku i dobrou spolupráci s městem.

Ani tahle aktivita Langrovi nestačí. Angažuje se v Jindřichohradecké kulturní společnosti, kde v roce 2002 se ženou a místní základní uměleckou školou založili Dadainspirační dny, v nichž se setkávají netradiční autorská divadla. Teď má štafetu umělecká škola. V roce 2004 zase po dohodě s Národním památkovým ústavem převzala společnost do péče budovu bývalého Zámeckého mlýna.

"Doslova na koleně jsme vytvořili Galerii Zámecký mlýn, pořádali řadu akcí. V sezoně návštěvníky táhla i prohlídka funkční Křižíkovy elektrárny a měli jsme velké plány. Bohužel, v roce 2011 vyhořel sousední zámecký pivovar, který patří soukromé společnosti, a to byl i konec našich akcí," přibližuje problém, který ho rovněž potrápil.

Není ale zvyklý vzdávat se, proto věří, že i tahle věc se nakonec vyřeší. "Jsem životní optimista," dodává.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lipno u Nové Pece (říjen 2017).
Hladina Lipna kvůli suchu klesla, místy je jen v původním korytu Vltavy

Hladina lipenské vodní nádrže vzhledem k letnímu suchu výrazně klesla. Momentálně zásobní prostor přehrady zadržuje 171 milionů krychlových metrů vody a je...  celý článek

Budova Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě v Českých Budějovicích.
Knihovna může žádat o dotaci, auta k ní dočasně dojedou po cyklostezce

K Jihočeské vědecké knihovně v Budějovicích budou auta jezdit dočasně z Mánesovy ulice kolem Malše. Díky tomuto rozhodnutí už nic nebrání tomu, aby knihovna...  celý článek

Ředitel Samsonu Daniel Dřevikovský.
Zákazníci se k nám začínají vracet, říká ředitel pivovaru Samson

V Českých Budějovicích platívalo, že od jihu po Rudolfovskou třídu vládne Samson, dále pak Budějovický Budvar. Samson však ustoupil ze slávy. Významnou pozici...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.