Langer nesedí v bačkorách. Pořádá výstavy, režíruje, zachraňuje památky

  10:11aktualizováno  10:11
Jiří Langer se před třinácti lety s manželkou přestěhoval z Prahy do Jindřichova Hradce. Známí si mysleli, že už budou jen odpočívat. Opak je však pravdou. Šestašedesátiletý Langer založil galerii, zapojil se do ochotnického spolku, přidal se k Přátelům starého Jindřichova Hradce a angažuje se v místní kulturní společnosti.

JIří Langer se po listopadu 1989 díky kamarádům zapojil i do politiky. "Byl jsem manažerem politického hnutí ODA. Jsem za tu zkušenost rád, ale znovu už bych do toho nešel," míní. | foto: Marek Podhora, MAFRA

I když už by díky věku možná jen mohl přihlížet snažení druhých, on sám si to rozhodně nemyslí. "Místo zahrádky, kterou bych okopával, máme s manželkou Galerii Inspirace v zadním traktu jednoho z nejkrásnějších historických domů na jindřichohradeckém náměstí," popisuje jednu z mnoha svých aktivit.

Jiří Langer (66 let)

Sice se narodil a žil v Praze, ale díky jihočeským kořenům ho srdce táhlo vždy do Jindřichova Hradce. Sem se také v roce 2001 natrvalo přestěhoval. Po absolvování SVVŠ chtěl studovat režii na DAMU, ale nakonec zamířil do televize jako rekvizitář. Postupně se stal šéfem scénické výpravy, pak působil jako metodik v krajském kulturním středisku. Po listopadu 1989 vystudoval filozofickou fakultu, byl manažerem politické strany ODA a pak produkčním kulturního projektu Praha 2000. V Jindřichově Hradci  s manželkou Sabinou provozují Galerii Inspirace. Je rovněž předsedou spolku
Přátel starého Jindřichova Hradce a režisérem ochotnické divadelní společnosti Jablonský.

Hned přidá příběh o budově zvané po jeho předcích Langrův dům číslo popisné 138, v níž byl jeden z nejstarších obchodů na českém jihu vůbec. "Ve středověku tu byl obchod se solí, pak moji předci provozovali koloniál, kde bylo k dostání snad úplně všechno. A díky zápiskům dědečka Antonína o téhle době víme hodně," připomíná Langer i fakt, že je nejprve zpracoval pro Český rozhlas a kvůli zájmu veřejnosti dostaly v nakladatelství jindřichohradeckého rodáka Jana Solpery i knižní podobu. Pět knih nabízí nahlédnutí nejen do zákulisí obchodu, ale i tehdejšího života.

Jiří Langer je rád, že v rámci restitucí byl dům vrácen rodině a dnes tady žije i on s manželkou Sabinou. "Hledali jsme tehdy, co by domu slušelo. Celá široká rodina dala hlavy dohromady a nakonec vznikla galerie. Teď jsme ji ale přestěhovali do skromnějších prostor na dvorek a přední část pronajali," vysvětluje.

Důvodem je fakt, že chtějí mít čas i na další aktivity, kterých není rozhodně málo. Když se v roce 2001 stěhovali se ženou z Prahy do Jindřichova Hradce, přátelé a známí se hodně divili. "Ptali se, jestli už snad chceme zabalit život. Když přijedou, smějí se, že toho děláme mnohem víc než v Praze," dodává.

Zkušenost v politice mu stačila

Jindřichův Hradec pro něj byl vždycky místem, kam jezdil za babičkou a dědečkem každou volnou chvíli i o prázdninách. "Prošmejdili jsme s kluky kdeco, dodnes mám rád místo dole u Nežárky pod hradbami, kde jsou staré koželužské domy. A procházky po okolí mě taky nabíjí," říká s úsměvem.

Jako malý kluk přivoněl k divadelním prknům, protože sestra jeho maminky si vzala herce Jaromíra Spala. Směl tak stávat v zákulisí některého z městských divadel pražských vedle hasiče a pozorovat dění na jevišti.

"Těžko jsem chápal, že herci hráli tragickou roli, při níž diváci plakali, a pak zamířili do šatny, kde až do dalšího výstupu mastili karty," říká o ztrátě některých iluzí.

Chtěl proto studovat režii na DAMU, ale to nevyšlo. Tak zamířil jako rekvizitář do televize. Postupně se stal šéfem scénické výpravy a rád vzpomíná na spolupráci s režisérem Janem Bonaventurou. Mezitím hrál každý čtvrtek v ochotnickém divadle Lampa, někdy s hudební skupinou Kolovrátek. Jeho druhá žena Sabina je divadelní dramaturgyní, byla i ředitelkou Divadla v Řeznické a na DAMU spolupracovala s Ivanem Vyskočilem.

Langer pak pracoval ve Středočeském krajském kulturním středisku a po listopadu 1989 se díky kamarádům zapojil i do politiky. "Byl jsem manažerem politického hnutí ODA. Jsem za tu zkušenost rád, ale znovu už bych do toho nešel," míní. S Michalem Prokopem pak spolupracoval na projektu Praha 2000 - Evropské město kultury, kdy se v rámci Evropy organizovaly kulturní akce. Pak už zamířil definitivně na jih Čech.

"Nejsem zvyklý sedět doma v bačkorách u televize. V naší galerii proto pořádáme výstavy a zveme zajímavé hosty hlavně z oblasti menšinových žánrů. Například na Radůzu před dvanácti lety přišlo jen 17 lidí, za dva roky už jsme na ni díky její popularitě neměli."

Konec akcí v galerii kvůli požáru

Se ženou se zapojili do divadelního ochotnického souboru Jablonský, kde od roku 2002 režírují a snaží se rovněž pomáhat organizačně. Zapojili se i do spolku Přátel starého Jindřichova Hradce, který má osmdesátiletou historii a asi 350 členů, dokonce s pobočkou v Praze. Potkávají se na přednáškách a exkurzích.

"Taky jsme třeba bojovali o to, aby stará nádražní budova zůstala zachovaná jako kulturní památka. Podařilo se, ale chátrá dál, protože není nikomu prodaná a majitel ji neopravil," přiznává se smutkem poloviční úspěch. Teď zase vyhledávají staré hroby významných osobností, o něž se už nikdo nestará a mohly by být zrušeny. Pochvaluje si jako předseda spolku i dobrou spolupráci s městem.

Ani tahle aktivita Langrovi nestačí. Angažuje se v Jindřichohradecké kulturní společnosti, kde v roce 2002 se ženou a místní základní uměleckou školou založili Dadainspirační dny, v nichž se setkávají netradiční autorská divadla. Teď má štafetu umělecká škola. V roce 2004 zase po dohodě s Národním památkovým ústavem převzala společnost do péče budovu bývalého Zámeckého mlýna.

"Doslova na koleně jsme vytvořili Galerii Zámecký mlýn, pořádali řadu akcí. V sezoně návštěvníky táhla i prohlídka funkční Křižíkovy elektrárny a měli jsme velké plány. Bohužel, v roce 2011 vyhořel sousední zámecký pivovar, který patří soukromé společnosti, a to byl i konec našich akcí," přibližuje problém, který ho rovněž potrápil.

Není ale zvyklý vzdávat se, proto věří, že i tahle věc se nakonec vyřeší. "Jsem životní optimista," dodává.

Autoři:


Nejčtenější

Pacientka z ciziny nechala v Krumlově dluh, nemocnice se soudí v Madridu

Ilustrační foto

Několik měsíců trvala léčba pacientky z Argentiny v Českém Krumlově, kde ji přijali s multiorgánovým selháním. Jenže...

Budějovičtí hokejisté zdrtili Porubu, Kladno si snadno poradilo s Třebíčí

Pavel Novák (vpravo) z Českých Budějovic v duelu s Ústím

České Budějovice ve 14. kole první hokejové ligy drtivou výhrou 8:1 nad Porubou potvrdily pozici lídra, v čele mají...



Archeologové našli v místech, kudy povede D3, zbytky domu z 12. století

Archeologové našli na rekonstruovaném nádraží v Jaroměři cenné předměty z doby...

Archeologové z Jihočeského muzea objevili při průzkumu míst, kudy povede dálnice D3, u Starých Hodějovic ostatky domu z...

Žena ze Strakonic pomohla díky Facebooku zachránit německou sebevražedkyni

Ilustrační snímek

Život mladé ženy z Bavorska pomohla zachránit všímavá uživatelka Facebooku ze Strakonic. Na síti si všimla vzkazů,...

Budějovice zvládly střet s Hradcem, první Jihlava uspěla na Žižkově

David Ledecký (černá) z Českých Budějovic hlavičkuje v duelu s Hradcem Králové.

Fotbalové České Budějovice ve šlágru 12. kola druhé ligy díky hattricku Davida Ledeckého porazily Hradec Králové 3:1....

Další z rubriky

Žena ze Strakonic pomohla díky Facebooku zachránit německou sebevražedkyni

Ilustrační snímek

Život mladé ženy z Bavorska pomohla zachránit všímavá uživatelka Facebooku ze Strakonic. Na síti si všimla vzkazů,...

V Ratiboři na Písecku vyhořel byt, hasiči v něm našli mrtvou ženu

Při požáru bytu zemřela seniorka. Ostatní stihli dům opustit bez zranění.

Jeden lidský život si vyžádal požár, který ráno zachvátil byt v domě ve vesnici Ratiboř na Písecku. Šest lidí z...

V Krumlově se dohodli na koalici a starostovi, kterým zůstane Carda

Dalibor Carda opustil ČSSD a do voleb v Českém Krumlově půjde jako nezávislý.

Na radnici v Českém Krumlově se po volbách nechystá žádná revoluce. Městu má dál vládnout dosavadní koalice posílená o...

Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové
Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem řady kampaní a přednášek je především poukázat na to, že rakovina prsu může postihnout každou ženu bez ohledu na věk. Včasné nalezení nádoru značně zvyšuje šanci uzdravení.

Najdete na iDNES.cz