Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pivovar v Hondurasu už Máška postavil. Teď chystá loď Kryštofa Kolumba

  7:44aktualizováno  7:44
Jiří Máška utekl před komunisty do Ameriky, kde se stal respektovaným malířem. Vystavuje po celém světě a podniká v Karibiku, kde po 338 letech postavil Černou perlu – repliku pirátské lodi. Nyní jí prodává a chce se pustit do stavby Santa Marie, s níž Kolumbus objevoval Ameriku.

„Úplně vidím, jak pendluju mezi stavbou lodi, školou a galerií. Na to se těším,“ naznačil Jiří Máška. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Extravagantní umělec Jiří Máška má opravdu pestrý život. V 80. letech byl komunisty za svou tvorbu perzekvován, kvůli obrazu amerického letce skončil na den i ve vězení na policejní stanici a přišel o práci v propagaci Parku kultury a oddechu v Českých Budějovicích. Živil se půl roku jako hrobník, pak jako hostinský v malé restauraci v Homolích u Českých Budějovic a následně ve Včelné u Budějovic.

Zde se seznámil s tehdejším „pasovým“ policistou, který obdivoval jeho auto Chrysler 180. Jiří Máška rychle pochopil, že to může být jeho propustka na svobodu.

Popisuje, jak spolu často poseděli v restauraci, občas mu půjčil chryslera a spřátelili se. „Ve Vídni se tehdy jezdila formule 1. A já mu asi po třech měsících říkám, že bych se na ten závod chtěl podívat, protože mám rád auta. A on, že to není problém, a za týden mi přinesl výjezdní doložku. Nevěřil jsem tomu,“ vzpomíná Máška.

Jiří Máška (59 let)

Narodil se 2. listopadu 1955 v Ražicích na Písecku. Malovat se učil u akademického malíře Jiřího Režka ve Strakonicích. Vystudoval střední grafickou školu v Praze, kde se v malbě zdokonaloval u profesora Janocha. Působil v propagaci Parku kultury a oddechu v Českých Budějovicích a maloval. V roce 1983 emigroval do USA, když uměleckou avantgardní skupinu výtvarníků, k níž patřil, zdecimovalo kulturní oddělení ÚV KSČ. Ve Spojených státech studoval na Everett Community College ve Washingtonu u profesora Hansona. Vystavoval v Los Angeles, Seattlu, Paříži, New Yorku, Vancouveru, Hongkongu atd. Bývá řazen do skupiny abstraktních expresionistů. Nyní žije střídavě ve Strakonicích a na honduraském ostrově Roatan.

A tak v Československu všechno nechal - dům, starožitnosti, obrazy, sochy, do auta za autorádio nacpal balík peněz, sbalil kufr, malířský stojan, plátna a vyrazil. Bál se, že je to lest a komunistický režim ho odhalí a uvězní. Vše nechal tak, aby to vypadalo, že se vrátí.

„Komunisti se chodili dívat, jestli člověk nechystá emigraci. Nechtěl jsem riskovat, že mě zavřou, nebo nepustí, a prostě jsem tu vše nechal a vyrazil. Na hranicích v Dolním Dvořišti to bylo nejdelších sedm minut v mém životě. Pohraničník pak přišel, zvedl závoru a já projel. V Rakousku jsem požádal o politický azyl,“ popisuje Máška, který v socialistickém Československu nemohl vystavovat, protože jeho tvorba odporovala konvencím určeným kulturním oddělením Ústředního výboru KSČ.

Z Rakouska se rozhodl po půl roce odejít do Ameriky, kde věřil, že se mu podaří prosadit. Potřeboval ale dobře placenou práci, aby pak mohl malovat a vystavovat. A tak se nechal naverbovat na rybářskou loď na Aljašku.

„Věděl jsem, že se dělá osmnáct hodin denně, sedm dní v týdnu, v minus dvaceti stupních. Říkal jsem si, že to dám, ale pak jsem přijel a viděl chlapy jako hory, jak brečí. Nevydrželi to psychicky a volali domů, aby jim zaplatili zpět letenku. Já bych bejval taky volal domů, ale neměl jsem komu,“ usmívá se Máška.

Jiří Máška pochází z Ražic na Písecku.

Jiří Máška pochází z Ražic na Písecku.

Po pár dnech se ale zranila lodní kuchařka a kapitán hledal, kdo ji nahradí. Máška se nabídl, že to zkusí. „Věděl jsem, že jestli nechci dělat na lince, tak se musím blýsknout. Udělal jsem bramboračku a řízek s bramborovým salátem. Kapitán vstal a řekl: To je kuchař! A od té doby jsem byl třetí nejdůležitější muž na palubě. Kapitán, první důstojník a kuchař,“ vypráví.

Na lodi vydržel půl roku a se slušným výdělkem se vrátil do Seattlu. „Věděl jsem, že od té chvíle už nechci dělat pro nikoho. Založil jsem grafickou a ilustrační firmu a začal podnikat,“ pokračuje Máška, který si v roce 1988 otevřel první galerii.

Když komunismus v Československu padl, první rok do země nejel. Obával se, že vše je „jen jako“. „Říkal jsem si, že to komunisti udělali schválně, my přijedeme a oni nás pochytají. V Americe se mi ale nikdy pořádně nelíbilo, protože já potřebuji svobodu a Amerika ji začala ztrácet. Chtěl jsem se domů podívat a přijel v roce 1991. Věřil jsem, že komunisty potrestáme, odsoudíme a vše se změní. Když jsem zjistil, že se jim nic nestalo, byl jsem zklamaný. Dneska jsme jediná země střední Evropy, která má komunistickou stranu v parlamentu. To je neuvěřitelné,“ říká Máška, který ukončil provoz galerie v Americe, a ve Strakonicích, kde žil od osmi let, si koupil rozpadlou hospodu z roku 1790 a zrekonstruoval ji. Dodnes zde má ateliér.

„Honduras mi přišel nejlepší“

V Česku vydržel do konce 90. let, než se dostal k moci Miloš Zeman. „Začal jsem hledat zemi a měl jsem několik požadavků. Nesmí tam být komunisti, nesmí tam být fašisti, musí být kapitalismus a nejlépe moře a ostrov. Tak jsem navštívil Filipíny, Kostariku, Panamu, Nikaraguu, Honduras a Belize. A Honduras mi přišel úplně nejideálnější. Tam mi řekli: pane, můžete si dělat, co chcete, vozte si třeba čertí rohy z pekla, dostanete desetileté daňové prázdniny. Nic tam není problém, tam se všichni snaží,“ říká Máška, který se na ostrově Roatan u Hondurasu usídlil.

Jenže mu tam chybělo české pivo, a tak postavil pivovar - kopii španělské tvrze ze šestnáctého století. „Prostě jsem vzal dva české zedníky a jeli jsme stavět pivovar, který dnes umí vyrobit tisíc litrů denně,“ doplňuje Máška.

Jenže tím jeho aktivity v Hondurasu neskončily. Celé roky slýchal od místních báje o tom, jak byl ostrov v minulosti pirátský. „Všichni mluvili o Henry Morganovi, o tom, jak piráti založili města, jak se plavili. A když jsem se zeptal, proč teda už dávno nejsou na moři pirátské lodě, jen krčili rameny. A tak jsem si řekl, že ji postavím. Vypravil jsem se s náčrtky plánů lodi za stavitelem Hectorem Costa Lopézem, který je jediným na ostrově, kdo dřevěnou loď umí postavit,“ pokračuje Máška.

Lopéz v tu dobu sbíjel dřevěný dům, a když viděl Máškův nákres, neváhal ani minutu. A tak v roce 2007 začala čtyřletá stavba repliky Černé perly, největší pirátské lodi, která nyní Karibikem pluje. Když ji spouštěl na vodu, přijel se podívat i honduraský prezident.

Loď vyšla Mášku na 12 milionů korun, které mohl investovat díky prodejům svých obrazů. Černou perlu nyní prodává a chce se pustit do stavby Kolumbovy Santa Marie.

Jiřího Mášku nyní čekají i výstavy - v červnu v New Yorku, v září v Česku, v listopadu v Londýně a příští rok v únoru v Písku. Do toho se pustil do projektu Strakonice v republice, kdy se snaží mladé regionální umělce vozit na různé akce po zemi, a reprezentovat tak strakonickou kulturu. „Nikdo nám do toho nekecá, sami si to naplánujeme, nechceme od nikoho nic a vše si i sami financujeme,“ doplňuje Jiří Máška.

Příští rok chce založit školu pro začínající malíře. Navíc plánuje otevřít na Václavském náměstí v Praze svou galerii. „Nechci, aby to ale bylo tak, že kdo má peníze, tak dítě dá do této školy a bude chtít, aby z něj něco bylo. Prostě by tam byl opravdu jen ten, kdo je talentovaný. Chci, aby tam bylo tak osm až deset žáků a těm bych se mohl naplno věnovat. Úplně vidím, jak pendluju mezi stavbou lodi, školou a galerií. Na to se těším,“ naznačil.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Při druhé nehodě zemřely dvě ženy.
Při dvou dopravních nehodách na Strakonicku zemřeli tři lidé

V rozmezí necelých tří hodin se staly poblíž Volyně na Strakonicku dvě tragické dopravní nehody, které si vyžádaly tři lidské životy. Jedna se stala, když...  celý článek

Strážci NP Šumava procházejí po břehu řeky Křemelná.
Turistů na Šumavě stále přibývá. Vracejí se i na místa, kde už byli

V minulých letech rostla návštěvnost Šumavy meziročně až o pětinu. Letošní rok nebyl tak dramatický, přesto lidí v národním parku stále přibývá. Startuje...  celý článek

Lipno u Nové Pece (říjen 2017).
Hladina Lipna kvůli suchu klesla, místy je jen v původním korytu Vltavy

Hladina lipenské vodní nádrže vzhledem k letnímu suchu výrazně klesla. Momentálně zásobní prostor přehrady zadržuje 171 milionů krychlových metrů vody a je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.