Katastrofický scénář, jaký čekal na sadaře v roce 2017, by se však podle odhadů letos odehrát neměl.
Rozmary počasí v tomto roce odnesly nejvíc právě třešně. Podle předsedy Unie ovocnářů pro jižní Čechy Petra Lebera jejich množství nejvýrazněji srazily jarní mrazy.
„V jejich případě jsme už v úvodu sezony věděli, že to bude letos slabé. Na mnoha místech byla sklizeň jen minimální, pokud vůbec nějaká byla. Myslím si, že to mohlo být maximálně deset až dvacet procent standardní úrody,“ vysvětluje.
Velkým problémem byla pro pěstitele i kvalita plodů, na níž se podepsaly červnové deště.
„Moc jim to neprospělo, třešně v takovém počasí kvůli vyrovnávání osmotického tlaku praskají. Pak se do nich dostávají různé plísně nebo infekce,“ pokračuje s tím, že výrazný vliv na kvalitu a množství ovoce mají také ptáci s hmyzem. „S tím se ale potýkáme každoročně,“ dodává Leber.
Ovocnáři si všímají i menšího počtu jablek, na nichž se jarní mrazy podepsaly. Řada z nich má navíc estetické vady.
„Odhadujeme, že budeme mít v případě jabloní ztráty okolo dvaceti procent. Bohužel na řadě kusů pozorujeme, že optická kvalita není bůhvíjak vysoká a nemusí tím pádem odpovídat normám prodejní kvality. Jakmile jablka nevypadají jako z Itálie, už s tím mají supermarkety problém,“ podotýká Jaroslav Muška, ředitel společnosti Zemcheba z Chelčic na Vodňansku.
Úrodu ale výrazně ovlivňuje také lokalita, kde stromy rostou. Zatímco na jednom okraji obce mohou zahrádkáři vypěstovat nadbytek ovoce, na druhé straně je to propadák. Může za to studený vzduch, který má tendenci se držet v údolních oblastech.
„Co se týče jablek, jsem na tom poměrně dost špatně. Během jarních mrazů jsme ztratili asi 60 procent maximální úrody. Třeba v sousedních Truskovicích nemají s jablky vůbec žádné problémy,“ všímá si Martin Krump, který má v Chelčicích více než 15 hektarů ovocných sadů.
Lepší čísla hlásí u višní
S problémy se potýkají také ve Lhenicích na Prachaticku, které jsou společně s Chelčickem pěstitelsky nejvýznamnější částí kraje.
„Je vidět, že jablka už pomalu začínají narůstat, ale moc jich na stromech není. Vzhledem k tomu, že jsme tu ve vyšší nadmořské výšce, mrazy se tu projevily o něco více než v nížinách. Navíc ani nevypadají moc pěkně, což ale naštěstí na jejich chuť vliv nemá,“ vysvětluje předseda unie Leber, jenž má přímo ve Lhenicích menší sady.
Daleko lepší čísla ale očekávají ovocnáři v případě višní, jejichž sklizeň je v těchto dnech v plném proudu. V některých místech kraje registrují dokonce jejich nadúrodu a ovocnáři si pochvalují i mimořádnou kvalitu.
Výraznější propad neočekávají ani v případě švestek, které dozrávají jako jedny z posledních. Horší je to však s meruňkami nebo rybízem, u nich lze očekávat velké ztráty.
Celkově slabší úroda se však s největší pravděpodobností do cen v obchodech zásadně nepromítne. „Na to mají vliv hlavně obchodní řetězce, které v případě nedostatku dovážejí náhradu ze zahraničí, hlavně z Polska nebo Itálie. Horší to bývá těsně před sklizní, to pak stojí kilo jablek klidně i padesát korun,“ myslí si Muška. Podle něho jsou kvůli tomu lidé naštvaní na pěstitele a spotřeba jejich ovoce pak klesá.
Ceny zvedat nebudou
S cenou nebude hýbat ani většina menších producentů, kteří zásobují hlavně lokální obchody nebo restaurace. „U nás se to nijak neprojeví. Máme totiž stálé menší odběratele, kterým cenu moc zvedat nemůžu. Nemusíme se alespoň nijak dohadovat s obchodními řetězci, zatím si vystačíme s těmito zájemci,“ přibližuje Krump.
V pozoru už jsou i majitelé palíren odebírající ovoce převážně od menších pěstitelů. I když počítají s vesměs slabší úrodou, neměla by je současná situace nijak ohrožovat.
„Jsme na sadaře připraveni. Celé naše zařízení prošlo repasováním a teď jen čekáme, s čím přijdou. Už nyní ale víme, že od zahrádkářů toho tolik nebude. Malí producenti totiž většinou nedokážou své stromy ošetřit tak dobře jako ve velkých sadech,“ odhaduje Zdeněk Kalivoda, jednatel lihovaru ve Chvalešovicích na Českobudějovicku.
O něco lépe situaci vidí v nedalekém lihovaru v Poněšicích, kde očekávají slušnou úrodu jablek, hrušek a zejména švestek, jež jsou pro ně stěžejní.
„U nich se nedostatku neobáváme. Bohužel se počasí podepsalo hodně na třešních, kterých jsme letos dostali asi jen tři sta kilo, což je naprosto bezvýznamné množství. Navíc jsme letos ještě nedostali vůbec žádné višně, ale ti si zahrádkáři většinou nechávají,“ hodnotí začátek sklizně obchodní zástupkyně lihovaru Klára Ledajaksová.
