Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prodej tuzemáku nikdy nekolísá, říká šéf likérky s plachetnicí na lahvích

Seriál   18:37aktualizováno  18:37
Jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz vyrábí 25 druhů lihovin. Ve svém katalogu má několik specialit, například absint se zakázanou látkou tujon z pelyňku pravého. Přes to všechno se dlouhodobě může spolehnout zejména na jeden produkt - tuzemák v lahvi s červenou plachetnicí na oranžovém podkladu.

Jindřichohradecký tuzemák je zkrátka českou stálicí. Neotřásla jím změna názvu ani problém, který firmu postihl v době metanolové aféry.

„Tuzemák se pil, pije a pít bude,“ věří Josef Nejedlý, ředitel společnosti Fruko-Schulz.

Historie podniku sahá až do konce 19. století. Tehdy vznikla firma Moritz Schulz, která vyráběla ovocná vína. Našlápnuto měla skvěle, ale pak přišla válka, znárodnění a od roku 1948 se vývoj zastavil.

Moderní historii začala likérka psát v devadesátých letech minulého století, kdy vznikla společnost Fruko-Schulz. V roce 2003 současný ředitel Josef Nejedlý a Vladislav Blecha odkoupili třicetiprocentní podíl od potomků restituenta Rudolfa Schulze.

Rodinné stříbro

Po celou dobu se výroba výrazně neměnila a neměnil se ani zájem o nápoj. „Tuzemák je stabilní a jeho prodej nikdy nekolísá. Lidé ho používají v létě, v zimě, pečou s ním a na horách se z něj dělá grog. Je to univerzální lihovina. Po celou dobu se nezměnila receptura, výroba ani etiketa,“ popisuje Nejedlý.

„Jenom při vstupu do Evropské unie jsme dostali na výběr: změnit název, nebo recepturu. Rozhodli jsme se pro změnu názvu. Byli jsme naštvaní na naše vyjednavače, protože například Rakousko získalo výjimku,“ vzpomíná Nejedlý.

Tak vznikl název Tuzemák. Ve své pracovně má ředitel dokonce památeční plechový tubus u příležitosti rozloučení s původním pojmenováním (o nutnosti měnit název „rumu“ jsme psali zde).

Nápoj je náhražkou pravého rumu, která se v Evropě poprvé objevila v 19. století. Vůbec první do světa poslal Sebastian Stroh v roce 1832. Vyrábí se z potravinářského lihu a má většinou výraznější chuť než pravý rum. Hlavní součástí je ethylformiát, který je základem i pravého rumu. Jindřichohradecký závod je po Božkovu druhým největším výrobcem tuzemáku u nás.

Do produkce závodu zasáhla i metanolová aféra z roku 2012. Její okolnosti totiž tradičnímu výrobci alkoholu způsobily velké potíže.

„Uvědomili jsme si, že i když budujeme 30 let podnikání, můžeme ze dne na den zavřít. V té době přišla nabídka na odkup firmy. Rozhodli jsme se ji přijmout. Původní impulz ale bylo to, že politická scéna nechtěla řešit černou výrobu lihovin v Česku,“ uvádí Nejedlý.

Rusko exportu dominuje

Hlavní podíl vzápětí koupila petrohradská Ladoga. Ruský vlastník přinesl nové technologie, rozšíření sortimentu i snadnější přístup na východní trh.

Dnes firma vyrábí 25 druhů likérů, vodky či absinty. Ve svém katalogu má rovněž několik specialit. Například absint se zakázanou látkou tujon, který se do něj dostává z pelyňku pravého. U nás je podle Nejedlého povolených sedm miligramů na litr nápoje se sedmdesátiprocentním obsahem alkoholu. Jihočeská firma má prý speciální zakázku do Kanady, kde je obsah tohoto neurotoxického jedu až dvěstěnásobný.

„Dále děláme zubrovku, do níž se háže stéblo tomkovice vonné, které se říká zubří tráva. Vyrábíme i černou vodku z výtažku z rašeliny, máme ji patentovanou jako jediní na světě,“ říká Nejedlý.

Kvůli vztahům Ruska a Evropy tady před nedávnem ukončili výrobu šumivých vín, která se přesunula do Petrohradu. Své výrobky vyváží Fruko-Schulz do třiceti zemí světa. Jsou mezi nimi Tchaj-wan, Čína, Rusko, ale i státy západní Evropy a USA. Rusko nicméně jednoznačně dominuje. Export totiž tvoří 15 procent výroby a Rusko z něho absorbuje 80 procent.

Domácí trh přináší tržby 400 milionů korun, zisky ze zahraničí vycházejí na 57 milionů korun bez spotřební daně. Na jihu Čech se na výrobě jedné z nejslavnějších lihovin u nás podílí stovka zaměstnanců.

Autor:



Nejčtenější

Majitel části hřiště si ohradil pozemek, kůly zabetonoval před brankou

Majitel čtvrtiny fotbalového hřiště v Přešťovicích  si svůj pozemek ohradil...

Jámy a v nich zabetonované železné kůly vyrostly takřka přes noc na fotbalovém hřišti v Přešťovicích na Strakonicku....

Soud zrušil záměr převést vepřín v Letech na stát, kupní smlouva však platí

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...

Rozhodnutí o záměru převodu vepřína v Letech na Písecku na stát není platné. Takový je verdikt Krajského soudu v...



Z Písku by mohlo být malé Brno, věří ekonom České národní banky

„S bývalými spolužáky jsem stále v kontaktu. Stejně jako oni, i já v sobě...

O České národní bance, o podnikání na jihu Čech i o svém rodném městě v rozhovoru pro MF DNES mluvil ekonom Petr Král....

Placené provozování života v Krumlově má ohlas, části místních projekt vadí

Kateřina Šedá v českokrumlovské Široké ulici, kde bude během jejího projektu...

Vlnu kritiky od místních, ale i nadšené ohlasy vyvolal projekt Kateřiny Šedé s názvem UNES-CO. Umělkyně se v něm věnuje...

Nová poliklinika v Budějovicích plánuje 30 ordinací. Licenci ještě nemá

Nová poliklinika v Českých Budějovicích má vyrůst naproti Nákupnímu centru...

Lékařský dům s třiceti ordinacemi vyroste do roka v sousedství Nákupního centra Géčko na českobudějovickém sídlišti...

Další z rubriky

Podvodník změnil trik na seniory, místo peněz pro vnuka je chtěl na úplatek

(ilustrační snímek) - Jak ušetřit peníze

S inovovanou historkou k ošálení důvěřivých seniorů přišel podvodník, po kterém nyní pátrají policisté v Českých...

Tábor nechce věznici ve Všechově, odmítl změnu územního plánu

Bývalé vojenské letiště Všechov vTáboře.

Táborští zastupitelé nesouhlasí s výstavbou mužské věznice na bývalém vojenském letišti ve Všechově. Ke stavbě je nutná...

Budějovickými growshopy se soudy zabývají šest let. Kauza dál pokračuje

Otevření pracoviště pro výzkum léčebného konopí v Meclově na Domažlicku. (23....

Kolem provozu takzvaných growshopů na území krajského města, které nabízely potřeby pro pěstování konopí i dalších...

Najdete na iDNES.cz