Kandidát na rektora Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Dva přírodovědci a jeden historik. Kdo povede Jihočeskou univerzitu?

  • 1
Tři kandidáti na rektora Jihočeské univerzity představili v pondělí své vize, jak vidí budoucnost školy v letech 2016 až 2020. Současný šéf Libor Grubhoffer vyjmenoval úspěchy, jeho dva soupeři nešetřili kritikou.

Libor Grubhoffer z přírodovědecké fakulty a Václav Bůžek z Historického ústavu už mají s touto funkcí zkušenosti, první stojí v čele univerzity od roku 2012, druhý ji řídil ve dvou funkčních obdobích v letech 2004 až 2011.

Třetí kandidát Dalibor Štys z fakulty rybářství a ochrany vod by v případě zvolení šéfoval škole poprvé, může se však pochlubit půlročním angažmá v pozici ministra školství.

Všichni tři uchazeči druhé volby v pondělí představovali své vize o budoucím směřování školy členům akademické obce i veřejnosti. Aula univerzity byla plná, stejně jako při první volbě ze začátku prosince. Tehdy proti sobě stáli rektor Grubhoffer a děkan zemědělské fakulty Miloslav Šoch. Protože ani jeden nezískal nadpoloviční počet hlasů čtyřicetičlenného akademického senátu, vyhlásil senát druhou volbu.

Studenti a zaměstnanci školy do ní nominovali 15 kandidátů, účast ve volbě přijali tři. Jejich včerejším úkolem bylo přesvědčit o svých kvalitách ve dvacetiminutových prezentacích.

Sníží škola počet oborů?

První vystoupil současný rektor Libor Grubhoffer. V úvodu zopakoval, že chod školy v příštích letech bude určovat především novela zákona o vysokých školách, která přinese řadu změn. Univerzita bude muset například snížit počet oborů a čekají ji úpravy v oblasti řízení či financování.

Nic z toho by však podle Grubhoffera nemělo představovat zásadní problém. „Jsme připraveni,“ ujišťoval. Vzápětí připomněl úspěchy, jichž škola dosáhla pod jeho vedením. Jde třeba o získání 1,2 miliardy korun z evropských projektů, díky nimž univerzita postavila čtyři nová centra, rekonstruovala pavilony nebo upravila park v kampusu.

Jak se bude volit

Nového rektora bude volit 40členný akademický senát v úterý 12. ledna od 14 hodin. Volba má nanejvýš tři kola. Vítězem se stává kandidát, který získá nadpoloviční počet hlasů všech senátorů, to je minimálně 21. Pokud žádný ze tří uchazečů tento počet nezíská, přichází na řadu druhé kolo. Do toho postupují dva kandidáti s nejvíce hlasy. Jestliže nezískají potřebný počet ani ve druhém kole, postupují oba do třetího kola. Po neúspěchu ve třetím kole vyhlašuje senát novou volbu.

Za úspěch považuje také jednotný vizuální styl a web, který podle něj škole každý závidí. V budoucnu by rád dokončil úpravy kampusu, modernizoval koleje, objekt Bobík, zřídil sportovní areál a víceúčelové centrum v ulici Na Mlýnské stoce.

Za svou hlavní prioritu označil základy technického studia. „Nedovedu si představit, že rektorem bude člověk, který nemá rád lidi, tyranizuje studenty, vytváří síť donašečů a obklopuje se slabými lidmi,“ uzavřel Grubhoffer.

Jako druhý dostal slovo Václav Bůžek. Ten zahájil projev statistikou, ze které vyplývá, že univerzita se v posledních letech potýká s výrazným poklesem počtu posluchačů. Zatímco v roce 2011 jich studovalo 13 450, o čtyři roky později 11 116. V důsledku toho dostává škola méně peněz.

Podle Bůžka to rozhodně nelze přičítat pouze demografickému vývoji. „Je zřejmé, že klesá skutečný zájem o studium na Jihočeské univerzitě. Ta je pro studenty až druhou nebo třetí volbou. Je mi líto, že musím říct, že se univerzita propadá na poslední místa žebříčku veřejných vysokých škol,“ zmínil Bůžek.

Řešení této nepříznivé situace spatřuje v zavedení a důsledném uplatňování řady koncepčních kroků strategického významu. Rektor by podle něj měl častěji navštěvovat katedry a zajímat se, jak si vedou jednotlivé obory. Ty méně perspektivní má škola utlumovat a obory, jejichž studenti dosahují excelentních výsledků, naopak podpořit. „Rektorát nemůže být zlatou klecí odtrženou od běžného života univerzity,“ poznamenal Bůžek.

S nejostřejším projevem vystoupil Dalibor Štys. Své případné rektorování podmínil třemi okolnostmi – novým způsobem volby akademického senátu a zkrácení funkčního období současného senátu, oddělením vysokoškolských ústavů a zavedením kolegia profesorů, které by univerzitu řídilo. Volná místa profesorů by obsazoval na základě konkurzu.

Škola podle něj může být úspěšná jen tehdy, pokud sníží počet studentů i studijních oborů. Univerzita má vyučovat pouze takové obory, kde je předpoklad kvalitních studentů. Kandidát navrhuje i užší spolupráci se středními odbornými školami a prodej či pronájem nevyužívaných objektů. To jsou podle něj skoro všechny budovy ležící mimo Čtyři Dvory. Jejich provoz totiž přináší škole neúměrně vysoké náklady.

„Mým cílem je vrátit univerzitě vážnost, kterou měla, když jsem na ni v roce 1995 nastupoval. Vědou se bavím dobře a mám v ní úspěchy. Málokomu v republice se dostalo pozvání na IBM Research do Curychu,“ řekl Štys.