Pesimista a optimista. Jeden se obává nedostatku posluchačů, jejich odborných kvalit i vysychajícího toku peněz. Druhý vidí budoucnost Jihočeské univerzity a celého vysokého školství v růžových barvách s dostatečným množstvím studentů i financí. První se označuje za nepříliš dobrého řečníka, zato je prý férový chlap, jehož slovo platí. Druhý má uhlazený projev prokládaný bonmoty.
Děkan zemědělské fakulty Miloslav Šoch versus současný rektor Libor Grubhoffer. Až se proti sobě postaví 8. prosince v závěrečné bitvě o funkci šéfa největší a nejstarší vysoké školy na jihu Čech, bude to už podruhé. První klání v roce 2011 vyhrál Grubhoffer, Šoch odstoupil ve třetím kole druhé volby. Se zdůvodněním, že chtěl ukončit stav ochromení, do něhož se univerzita dostala. Proto uzavřel s protikandidátem gentlemanskou dohodu.
Na gentlemanství však zřejmě oba zapomněli při předposledním dějství letošní volby včera odpoledne v aule. Kandidáti se při představování studentům i veřejnosti vzájemně nešetřili a uchýlili se i k podpásovým úderům.
Vzájemné obviňování
Šoch vytýkal Grubhofferovi údajně nedemokratický přístup a neplnění slibů. Ten reagoval nařčením, že Národní cena kvality, kterou fakulta získala a jíž se protikandidát pochlubil, se dá podle jeho informací zakoupit. Šochovi vytýkal nedostatečnou publikační činnost jeho fakulty a její personální složení.
„Univerzita má 12 tisíc studentů a osm fakult, které si vedou velmi dobře. Některé jsou výtečné i v mezinárodním srovnání. Ještě jsme nezaznamenali zásadní pokles studentů ani není důvod k velkému pesimismu. Odrazili jsme se ode dna,“ řekl Grubhoffer v úvodu.
„Období následujících čtyř až osmi let bude pro vysoké školy nejtěžším obdobím. Kvůli demografickému vývoji dojde ke snižování počtu studentů i ke změnám financování. Řada přislíbených prostředků zřejmě půjde na jiné věci,“ zahájil projev Šoch.
Grubhoffer hned na začátku vyrukoval s dopisem premiéra, který včera údajně přislíbil rektorům, že jejich požadavky na financování v roce 2017 a následujících letech splní vláda v plné výši. I proto uvažuje univerzita o projektech, jako je mateřská škola, dětská univerzita, úpravy kampusu nebo opravy menzy a kolejí.
Podle rektora se není třeba čehokoliv obávat, situace je dobrá a důvod k optimismu nabízí i hospodářský růst. Ten škola podpoří novými obory, obnovou kulturní krajiny, sociálním zemědělstvím či bioekonomií. Zvažuje i obory zvláštního významu. Třeba mezináboženský dialog. „Pro ten máme ideální podmínky,“ vysvětlil rektor.
Rektorát je personálně naddimenzovaný, míní Šoch
Šoch se věnoval spíše současným nedostatkům a problémům, které je podle něj třeba napravit. Za nejzásadnější považuje omezování značné centralizace moci rektorátem. Ten je podle něj také personálně naddimenzovaný. Vadí mu i systém strategického řízení, který je na úkor fakult. Je i pro jiné rozdělování peněz.
„Z projektů v letech 2016 až 2018 dostanou fakulty 27 milionů korun, kdežto rektorát 61 milionů,“ porovnal a dodal: „Chci se zaměřit na transparentnost využití centrálních zdrojů, podporu sportu, základních věd i aplikovaného výzkumu a podporu mezifakultních oborů na základě dobrovolnosti.“
