Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Postavme koncertní sál z kontejnerových buněk, navrhl šéf filharmonie

  13:34aktualizováno  13:34
Otakar Svoboda, ředitel Jihočeské filharmonie, přišel s nápadem vybudovat koncertní síň v Budějovicích stejným způsobem jako český pavilon na výstavě Expo 2015. Ten je modulární architekturou a celý vznikl ze speciálních kontejnerů. Stavba by podle odhadu vyšla na 200 milionů korun.

Český pavilon na světové výstavě v Miláně je postavený ze speciálních kontejnerů. | foto: MAFRA

Tahle myšlenka by mohla vyřešit hned několik problémů Českých Budějovic. Zázemí pro velké koncerty, sídlo pro Jihočeskou filharmonii a vše by stálo mnohem méně peněz než rekonstrukce Slavie nebo stavba Rejnoka podle návrhu Jana Kaplického.

Šéf Jihočeské filharmonie Otakar Svoboda navrhuje postavit hudební síň jako modulární stavbu z kontejnerových buněk. Ta by zároveň sloužila jako sídlo orchestru, hostila by i kongresy a další akce. Inspiroval se u českého pavilonu na Expu v Miláně. V Česku se využívá tato technologie nejčastěji při stavbách školek.

„Podobné stavby už jsou v Rakousku, Německu nebo Švýcarsku. Když jsem viděl pavilon na výstavě Expo 2015, začal jsem o tom více přemýšlet a nakonec zajel i do vizovické firmy, kde ho sestavili. Tam mi ukázali, že moduly na sebe mohou navazovat jakýmkoliv způsobem, musí mít jen fixní rám. Design může být jakýkoli. Sál musí mít samozřejmě vyřešenou akustiku, pódium a elevaci,“ přibližuje Svoboda.

Dům rostoucí v čase

Podle odhadů by taková stavba vyšla na 200 milionů korun. Pro srovnání: u Rejnoka se náklady pohybují kolem dvou miliard, u obnovy Kulturního domu Slavie se blíží k 500 milionům.

Svoboda už si nechal od vizovické firmy Koma zpracovat prezentaci, kterou představil některým zástupcům kraje a města.

„Modulární architektura je vhodná pro jakýkoliv druh stavby. Umožňuje dodatečné změny podle aktuálních potřeb i vnitřních panelů na základě požadavků na akustiku či osvětlení prostoru. Nabízí i možnost rozšíření filharmonie o venkovní scénu i aktivity ve veřejném prostoru. Budova tak může být domem rostoucím v čase,“ stojí v prezentaci.

Takhle by mohl vypadat jeden ze sálů v českobudějovické budově.

Takhle by mohl vypadat jeden ze sálů v českobudějovické budově.

Podle architekta Miroslava Vodáka má modulární výstavba své výhody i nevýhody a ve světě je řada povedených výsledků i poměrně náročných a reprezentativních budov.

„Otázkou je, nakolik je tato technologie vhodná pro stavbu většího koncertního sálu. Zpravidla tento koncept funguje dobře, pokud je konstrukce přiznaná a naplno využívá potenciál modulu a prefabrikace,“ upozorňuje Vodák.

Dodává, že zásadní otázky však nezačínají u samotné konstrukce, ale proč a kde se má stavět a co se od stavby očekává.

„Až po jejich zodpovězení můžeme mluvit o konkrétním projektu. Ideální variantou je vypsání architektonické soutěže. Ta dává možnost porovnat cenu stavby a její kvalitu,“ míní Vodák. Podle něj je ve městě několik míst, kde by modulární stavba mohla vyrůst - Senovážné a Mariánské náměstí, park Háječek, výstaviště nebo Čtyři Dvory.

Na Slavii nemá magistrát peníze

Zřizovatelem filharmonie je Jihočeský kraj, který už uvolnil peníze na rekonstrukci Koncertní síně Otakara Jeremiáše v Kněžské ulici, kde má orchestr sídlo. Hejtmanovi Jiřímu Zimolovi přijde Svobodův návrh zajímavý.

„Jsem ochotný se o tom bavit s městem České Budějovice. Jeho představitelé ale musejí jasně říct, zda dají zelenou Rejnokovi, nebo rekonstrukci Slavie. Všechny tři věci mít nemůžeme. Já osobně bych se přikláněl k obnově Slavie, na které by se kraj mohl i finančně podílet,“ říká Zimola.

Upozorňuje také na to, co by potom bylo s budovou koncertní síně v Kněžské ulici. „V tom případě by to byl zbytný majetek kraje. A je otázkou, kdo by si byl ochoten jej koupit,“ přemýšlí Zimola.

Vedení Českých Budějovic zatím k návrhu Otakara Svobody žádné stanovisko nepřijalo.

„Přestavba Slavie, která by umožnila koncertní sál pro 500 až 600 lidí, je těžko uskutečnitelná. Z naší strany je to nefinancovatelné. V minulosti se spoléhalo na to, že se Slavie dostane na seznam památek zařazených k financování z IROP, což se nepodařilo. Tyto prostředky čerpat nelze,“ podotýká náměstek budějovického primátora Jaromír Talíř.

Sám má představu, že by se postavilo na Mariánském náměstí víceúčelové kulturní centrum, na které by se sehnaly zdroje z dotačních titulů.

„Tyto představy však nejsou zapracované do žádného strategického materiálu. Modulární stavba mi přijde zajímavá, ale je otázka, jestli by něco takového architekti pustili například na Mariánské náměstí. Až se bude třeba dělat zázemí pro nové otáčivé hlediště v Krumlově, tak tam by to bylo vhodné,“ míní Talíř. Dodává, že k projektu Rejnoka může jen potvrdit, že město stále drží pro stavbu pozemek ve Čtyřech Dvorech.

Antonín Kazil, předseda Jihočeské společnosti přátel hudby, upozorňuje, že Rejnok je stále ve hře.

„Do konce roku bychom měli mít zpracovanou projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení. Chystám se jednat s novou radou města,“ tvrdí Kazil. Dodává, že kontejnerová stavba se podle něj pro koncertní síň nehodí. „Koncertní sál by měl být kvalitně architektonicky ztvárněný. Nejsem si jistý, jestli to vůbec z kontejnerů jde.“

Otakar Svoboda teď čeká, jaké reakce jeho nápad vyvolá. „Sám nebudu a ani nemůžu rozjíždět nějakou akci. Když to město a kraj zaujme, tak bych začal shánět podporu a partnery,“ dodává.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Justice, talár, soudce, zástupce, soud, spis, trest, odvolat
Za seknutí do hlavy soud uložil cizinci mimořádně mírný pětiletý trest

Pět let vězení a na stejnou dobu vyhoštění z České republiky. Takový trest uložil českobudějovický krajský soud Vietnamci za pokus o vraždu. Pětadvacetiletý...  celý článek

semafory
Průjezd Krumlovem by mohly zrychlit semafory místo kruhových objezdů

Cestu přes Český Krumlov k Lipnu může zlepšit proměna dvou kruhových objezdů na hlavní silnici na křižovatky se semafory. Řidičům by se citelně ulevilo. Světla...  celý článek

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel, který bude lidi inspirovat. Obrátili se na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.